Bogotá - Kolumbijští vojáci zabavili v táboře levicových povstalců z odbojového hnutí Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC) švédské zbraně. Kolumbie viní Venezuelu, že je guerillám poskytla právě ona, Caracas ale protestuje. Kauza může zhoršit už tak napjaté vztahy mezi latinskoamerickými sousedy. Stockholm právě venezuelské vládě v 80. letech zbraně prodal, jde proto o porušení licenčních podmínek. Švédsko žádá vysvětlení. Povstalcům zbraně zabavili kolumbijští vojáci při útoku na jeden z táborů.
Kolumbijský viceprezident Francisco Santos Calderon uvedl, že vláda vyšetřuje, jak se protitankové zbraně do rukou FARC dostaly. „Při několika operacích se nám podařilo získat arzenál FARC. Našli jsme těžké zbraně, včetně protitankových střel, které evropská země prodala Venezuele a které skončily v rukou FARC,“ sdělil místnímu rádiu.
Caracas obvinění odmítá, nařčení má podle něj Venezuelu jen očernit. „Je to špinavá, vulgární politická kampaň. Jediný její účel je omluvit neomluvitelné - americké základny v Kolumbii,“ oznámilo venezuelské ministerstvo zahraničí. Podle tamního ministerstva vnitra venezuelská vláda nikdy nespolupracovala se zločineckými nebo teroristickými organizacemi.
Boj proti FARC je úspěšný i díky zvláštním jednotkám
Revoluční ozbrojené síly Kolumbie FARC jsou největší a nejstarší kolumbijskou guerillou, finance získávají z obchodu s drogami a z výkupného - zadržují desítky prominentních rukojmí. S vládou bojují 45 let a v současnosti mají podle odhadů 10 tisíc dobře vycvičených mužů ve zbrani. Evropská unie i Amerika je považují za teroristickou organizaci.
Kolumbijská armáda proti FARC vede od začátku roku úspěšnou ofenzivu a povstalci už operují jen na pěti procentech kolumbijského území. Ještě před 10 lety to přitom byla půlka země.
Bogota trvá na tom, že potřebuje stále modernější zbraně, aby držela krok s povstalci. „Potřebujeme pomoc mezinárodního společenství. Ti bandité se dostali k mnoha zdrojům zbraní. Teď od našich zpravodajských služeb víme, že chtějí získat střely země - vzduch,“ uvedl kolumbijský prezident Álvaro Uribe.
Loni také podle OSN o 18 procent klesla produkce drog, Kolumbie ale i tak zůstává největším světovým vývozcem kokainu. Tábory povstalců se kolumbijské armádě daří zneškodňovat také díky novým speciálním jednotkám cvičeným americkými specialisty. Teď je Kolumbijci chtějí poslat i do Afghánistánu bojovat po boku spojenců.
