Kohl: Evropa nemůže hostit miliony uprchlíků, jde o naši existenci

Řešení uprchlické krize není v Evropě, ale v oblastech konfliktů, napsal bývalý německý kancléř Helmut Kohl ve sloupku pro list Tagesspiegel am Sonntag. V předmluvě k maďarskému vydání své nové knihy Z obav o Evropu se vymezuje vůči otevřené politice Berlína. Evropa se podle něj nemůže stát domovem pro miliony běženců.

Kohl bude v úterý ve svém domě v Ludwigshafenu hostit maďarského premiéra Viktora Orbána, který nechal postavit na maďarské hranici se Srbskem a Chorvatskem plot z ostnatého drátu na ochranu před migranty, za což si vysloužil kritiku z Bruselu i od lidskoprávních organizací.

Orbán je také známý svým odporem k povinným kvótám na přerozdělování běženců, o nichž chce nechat rozhodnout lidi v referendu.

Kohl považuje šéfa maďarské vlády za svého přítele. Maďarsku poděkoval, že v roce 1989 otevřelo hranice tisícům východních Němců prchající z komunistické země, což pomohlo vyvolat pád berlínské zdi.

Současná uprchlická krize se ale podle něj musí řešit v zasažených regionech, odkud lidé prchají, nikoli na starém kontinentě. „Evropa se nemůže stát novým domovem pro miliony lidí v nouzi,“ konstatoval Kohl.

Bývalý kancléř kritizuje dosavadní otevřený přístup Berlína – loni dorazilo do země asi 1,1 milionu migrantů. Angela Merkelová v září loňského roku vyzvala běžence uvázlé v Maďarsku, aby pokračovali v cestě do Německa. Podle Kohla šlo o rozhodnutí jednotlivce, které měla kancléřka předjednat s partnery v EU, což se ovšem nestalo.

Běženci na řecko-makedonské hranici
Zdroj: Stoyan Nenov/Reuters

„Evropa musí táhnout za jeden provaz“

Evropa by se kromě humanitárního aspektu věci měla soustředit i na své kulturní a bezpečnostní zájmy, zdůrazňuje Kohl s tím, že mnozí uprchlíci pocházejí z různých kulturních prostředí – nejsou židé ani křesťané, přičemž právě tato víra je základem evropských hodnot a sociálního řádu vůbec. „Jde o naší existenci,“ píše bývalý německý kancléř.

Vlády zemí EU vyzval, aby více spolupracovaly a věřily si v době plné obav. „Evropa musí táhnout za jeden provaz,“ dodává Kohl.

Evropa se snaží omezit příval utečenců, kteří míří na starý kontinent za lepším životem. Na základě nedávné dohody EU s Tureckem mají být vráceni desetitisíce nelegálních migrantů z Řecka do Turecka. Místo nich si jednotlivé státy EU převezmou stejný počet lidí s právem na azyl.

Po přerušení takzvané balkánské trasy uvázlo v Řecku asi 53 tisíc běženců. Podporu jim v sobotu vyjádřil papež František na ostrově Lesbos – do Vatikánu odvezl tři muslimské rodiny ze Sýrie. Podle něj jde o humanitární gesto, nikoli politický čin. Na Lesbu ale spolu s dalšími duchovními vyzval svět k solidaritě s běženci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pákistán udeřil v Afghánistánu. Kábul hlásí čtyři mrtvé

Pákistán uskutečnil vzdušné údery v Kábulu a v pohraničních provinciích Afghánistánu. Píší o tom tiskové agentury s odvoláním na úřady vládnoucího Talibanu. Podle kábulské policie zahynuli při útocích na hlavní město čtyři lidé, dalších patnáct bylo zraněno.
před 48 mminutami

V Iráku při dronovém útoku zemřel francouzský voják

Při čtvrtečním dronovém útoku na kurdsko-francouzskou základnu u Machmúru na severu Iráku zemřel francouzský voják. Několik dalších jich utrpělo zranění, potvrdil informace armády prezident Emmanuel Macron. Portál The New Region poznamenal, že po začátku amerických a izraelských útoků na Teherán provádějí Írán a proíránské milice v Iráku protiúdery na tamní vojenská zařízení propojená se Spojenými státy a jejich spojenci.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

USA povolily zemím dočasně nakupovat ruskou ropu již naloženou na tankerech

Spojené státy v noci na pátek SEČ dočasně povolily zemím nakupovat ruskou ropu již naloženou na tankerech na moři. Washington tím usiluje o stabilizaci světových trhů s ropou, na nichž panuje napjatá situace kvůli nynější válce na Blízkém východě. Na síti X to oznámil americký ministr financí Scott Bessent.
01:35Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Mise Artemis pro přistání na Měsíci může mít zásadní problémy, varuje inspektor

NASA nedávno změnila své plány ohledně mise na Měsíc. Stále ale doufá, že tam do roku 2028 její astronauti přistanou. Teď se objevila další překážka – podle zprávy kontrolního orgánu by let byl spojený s riziky pro bezpečnost posádky. Ve čtvrtek večer pak NASA informovala, že start mise Artemis II, při které astronauti obletí Měsíc, by mohl proběhnout 1. dubna.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

USA na západě Iráku ztratily tankovací letoun. Armáda vyloučila sestřelení

Spojené státy během současných válečných operací proti Íránu ztratily tankovací letoun KC-135. Zřítil se na západě Iráku. Na síti X to oznámilo regionální velitelství amerických ozbrojených sil (CENTCOM) s tím, že událost nesouvisela s nepřátelskou palbou a ani se spojeneckou palbou.
před 6 hhodinami

Česko končí s repatriačními lety z Blízkého východu, oznámilo ministerstvo

Česko končí s repatriačními lety z Blízkého východu pro lidi, kterým návrat domů zkomplikovala íránská válka. Čtvrteční dvanáctý repatriační let byl poslední, oznámilo v podvečer ministerstvo zahraničních věcí (MZV). Celkem se těmito spoji z konfliktem zasažených oblastí vrátilo více než 1500 českých občanů, doplnil resort. Repatriační lety armádními letouny a letadly společnosti Smartwings stát spustil poté, co Izrael a USA koncem února vojensky napadly Írán.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Nový íránský vůdce vyzval v prvním prohlášení k uzavření Hormuzu

Nový íránský nejvyšší duchovní vůdce Modžtaba Chameneí vydal první prohlášení od nedělního zvolení, mimo jiné vyzval k uzavření Hormuzského průlivu a k jednotě mezi Íránci. Mluvčí tamního ministerstva zahraničí však později uvedl, že průlivem je možné i nadále proplouvat. Írán mezitím pokračoval v dronových útocích na některé země v regionu. Zasaženo bylo například letiště v Kuvajtu, dubajská luxusní čtvrť či italská základna v Iráku.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Izrael tvrdí, že udeřil na další zařízení íránského jaderného programu

Izraelská armáda spustila novou vlnu úderů na Írán a oznámila, že v uplynulých dnech zasáhla zařízení, které považuje za součást íránského jaderného programu. Izraelská armáda intenzivně bombardovala také libanonské hlavní město, kde je hlášeno jedenáct mrtvých. Libanonské teroristické hnutí Hizballáh tvrdí, že ostřelovalo Tel Aviv. Agentura Reuters uvedla, že izraelská armáda téměř zdvojnásobila evakuační zónu jižního Libanonu, obyvatelé by se podle ní měli přesunout na sever od řeky Zahrání. Armáda židovského státu následně silně bombardovala centrum Bejrútu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...