Nejste sami, vzkázal papež uprchlíkům na Lesbu. Do Říma veze muslimské rodiny ze Sýrie

Papež František zavítal do uprchlického tábora Moria na řeckém Lesbu, kde ho uvítaly stovky běženců s transparenty odkazujícími ke svobodě. Papež se nejprve setkal s dětskými uprchlíky, s dalšími migranty poobědval a vzkázal jim: Nejste sami. Minutou ticha a květinovými věnci hozenými do moře pak uctil památku těch, kteří plavbu přes Egejské moře nepřežili. Do Říma se papež vrací s dvanácti syrskými uprchlíky-muslimy, je mezi nimi i šest děti. Speciál k papežské návštěvě Lesbu sledujte v sobotu od 18:30 na ČT24.

Do uprchlického tábora Moria dorazil papež společně s konstantinopolským patriarchou Bartolomějem I. a arcibiskupem aténským Hieronymem II. Společně podepsali výzvu k ochraně lidských životů a k soucitu s uprchlíky. „Naneštěstí to není poprvé, co kritizujeme politiky za to, že tyto lidi zavedli do slepé uličky,“ upozornil aténský arcibiskup. 

Není třeba říkat mnoho slov - stačí vidět oči malých dětí v uprchlických kempech, aby si člověk hned uvědomil rozsah úpadku lidstva a solidarity, které Evropa prokázala v posledních letech.
Aténský arcibiskup Hieronymos

František se v táboře nejprve setkal s dětskými uprchlíky. Poté vstoupil do velkokapacitního stanu, kde podal ruku dalším desítkám běženců. Syřané, jezídi, Pákistánci i Kurdové mu krátce vyprávěli o svém osudu.

Jedna žena klečela papežovi u nohou, zatímco pronášela emocionální řeč. Jiná dívka předala Františkovi obrázek. „Výborně, výborně,“ reagoval papež. „Neskládejte to, chci to na svém stole,“ zdůraznil doprovodu.

Papež pak v projevu zdůraznil „velkou oběť“, kterou museli lidé v táboře udělat, a řekl běžencům, že chce upozornit svět na tuto „závažnou humanitární krizi“. Mezinárodní společenství vyzval k solidaritě. „Doufáme, že svět těmto scénám tragédie a zoufalství věnuje pozornost a odpoví na ně způsobem, který bude hoden našemu společnému lidství,“ řekl František.

„Neztrácejte naději. Největší dar, který si můžeme vzájemně nabídnout, je láska,“ vzkázal pak samotným běžencům. Patriarcha Bartoloměj I. dodal, že „svět na ně nezapomněl - bude posuzován podle toho, jak s nimi zachází“.

Podle několika dobrovolníků, kteří se na ostrově Lesbos o uprchlíky starají, ale jenom slova nestačí. „Je skvělé, že papež vyzývá k soucitu a porozumění s uprchlíky, ale to jim moc nepomůže, pokud s tím nebude spojený i politický požadavek, že by tito lidé měli být vpuštěni do Evropy,“ uvedl jeden z dobrovolníků.

Místní stojí všichni venku, je to obrovská událost, historický okamžik. Já smekám nejen před úřady, ale před Řeky, kteří jsou v krizi. V jednu chvíli tu bylo sto tisíc lidí, teď je jich pár tisíc. Myslím, že v Evropě se dost podceňuje, jak to tu lidé zvládli.
Lenka Wegrzynová
Češka žijící na Lesbu

Během papežovy návštěvy Lesbu došlo také na minutu ticha za všechny, kteří zemřeli během nebezpečné cesty přes moře. Jen během uplynulého roku zahynuly čtyři tisíce lidí. Duchovní k uctění památky utonulých odhodili do moře několik květinových věnců.

Neznámí vandalové v noci posprejovali zdi v Mytiléně nápisy, aby papež nekázal. Technické služby ráno graffiti odstranily. 

Papež považuje nynější běženeckou krizi za nejhorší humanitární katastrofu od konce druhé světové války. „Je to odlišná cesta. Cesta poznamenaná smutkem. Uvidíme mnoho lidí, kteří trpí, kteří nevědí, kam jít, a kteří musí utíkat. Navštívíme také hřbitov, kterým je moře. Tolik lidí v něm zahynulo… Toto mám na srdci během této cesty,“ prohlásil František .

Cílem byl jednak apel na světové společenství, aby si všimlo zoufalé situace s uprchlíky, a jednak gesto, že v této krizové situaci se východní i západní křesťané dokáží sjednotit a dokážou táhnout za jeden provaz.
Martin Horálek
dramaturg

Tsipras: O uprchlíky se staráme, zatímco Evropa staví zdi

Na letišti v Mytiléně ho přivítal řecký premiér Alexis Tsipras. Ten zdůraznil, že Řecko se v současné době stará o více než 50 tisíc migrantů. „Vážím si řeckého přístupu v době, kdy naši partneři ve jménu křesťanské Evropy postavili zdi, aby lidem zabránili jít za lepším životem. Proto věřím, že vaše návštěva je historická a důležitá - vřele vám za ni děkuji,“ řekl papežovi.

František si z ostrova odváží celkem dvanáct běženců. AFP s odvoláním na Vatikán informovala, že dvě rodiny pocházejí z Damašku a třetí z východosyrského Dajr az-Zauru. Podporu běženců převezme Vatikán, zpočátku se ale o ně bude starat církevní komunita Sant Egidio.

Všichni beženci přicestovali do Řecka ještě před začátkem platnosti dohody mezi Evropskou unií a Ankarou, která počítá s vyhošťováním migrantů připlouvajících na řecké ostrovy nelegálně.

  • Podle papeže jde o „čistě humanitární“ gesto, nikoli politický čin. Tuto myšlenku mu prý vnuknul před týdnem jeden z vatikánských činitelů. Okamžitě ji vzal za svou, protože zcela odpovídala poselství o lidskosti, které chtěl svou cestou na Lesbos předat.

Demonstrace i pokus o sebevraždu

V předvečer papežské návštěvy se jeden Syřan v táboře pokusil o sebevraždu poté, co mu bylo řečeno, že bude vrácen do Turecka. Policie tomu ale zabránila. Migranti poté demonstrovali za lepší zacházení a otevření hranic.

Na ostrově Lesbos je nyní asi 4100 běženců. Syřané se deportace do Turecka obávají kvůli zprávám o tom, že Turci v posledních měsících vrátili stovky běženců do válečné Sýrie, což Ankara popřela. Migranti si stěžují také na nedostatek jídla.

Zprávy o papežově návštěvě se donesly i k uprchlíkům na řecko-makedonské hranici. V táboře Idomeni jich stále zůstává přes 12 tisíc. „Přál bych si, aby sem papež přijel a zhodnotil naši situaci. Už jsme tady víc než dva měsíce, jen se na nás podívejte. Prošli jsme nepopsatelným utrpením. Opravdu doufám, že sem zavítá,“ prohlásil jeden ze syrských utečenců.

Je to virtuální polemika s tím, jak se zachovala Evropská unie, která prakticky ve všem ustoupila Turecku, aby zastavilo migrační vlnu na svých hranicích. Je to apel, že to není příliš morální přenášet rozhodnutí o migrantech pouze na jeden stát.
Jaroslav Šebek
historik

Dohoda s Tureckem? Z uprchlíků děláte zboží, kritizuje postup EU Vatikán

Vatikán tvrdí, že papežova návštěva je čistě humanitární a náboženské povahy a neměla by být chápána jako kritika deportací. Kardinál Antonio Maria Vegliò, který má ve Vatikánu na starosti otázku migrace, ale uvedl, že Turecko a Brusel zachází s migranty jako se zbožím, místo aby byli vnímáni jako lidské bytosti.

Papežova podpora běženců je dobře známa. V září papež ubytoval ve Vatikánu dvě uprchlické rodiny a vyzval katolíky po celé Evropě, aby splinili svou roli v řešení krize.

V roce 2013 František navštívil italský ostrov Lampedusa, u jehož břehů utonuly desítky uprchlíků ze severní Afriky, kteří se snažili dostat na starý kontinent. „Je to hřbitov uprchlíků, kteří utíkají za lepšími zítřky,“ uvedl tehdy papež.

Loni v prosinci vyhlásil František rok milosrdenství, připomíná historik Jaroslav Šebek. „Papež vyzývá k tomu, aby se řešily příčiny konfliktů tam, kde jsou, to znamená na Blízkém východě. Je to i otázka klimatických změn, které mohou být do budoucna větším spouštěčem migrací, než je nyní třeba válka v Sýrii.

I přes posílení ostrahy vnějších unijních hranic a dohodu s Tureckem se migraci zcela nepodařilo zastavit. V noci na sobotu agentura Evropské unie pro ochranu vnějších hranic Frontex zadržela u Lesbu loď s 41 syrskými a iráckými uprchlíky, kteří se z Turecka pokoušeli dostat do EU.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při výbuších v New Yorku zemřel člověk, desítky lidí byly zraněny

Během pátečním požáru a dvou výbuších v loděnici na newyorském Staten Islandu zemřel jeden člověk. Dalších 36 lidí utrpělo zranění, většinou hasiči a záchranáři. Příčina incidentů se vyšetřuje, napsala agentura AP.
před 49 mminutami

Izrael provedl několik úderů v Libanonu, píše AFP

Izrael v pátek večer provedl pět leteckých útoků ve východním Libanonu poblíž syrských hranic. Zasáhl také dvě budovy v okolí města Súr na jihozápadě země, napsala agentura AFP. Navzdory podepsanému příměří z poloviny dubna mezi sebou svádí boje izraelská armáda s libanonským teroristickým hnutím Hizballáh.
před 1 hhodinou

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
před 4 hhodinami

Podpora Putina klesá, demokraté cítí šanci

V Rusku roste nespokojenost lidí s politikou Vladimira Putina a jeho vládní strany Jednotné Rusko. Lidem se nelíbí zdražování, vypínání internetu či blokace sociální sítě Telegram. Vůdce komunistů Gennadij Zjuganov dokonce varoval před revolucí podobnou té v roce 1917.
před 6 hhodinami

VideoColbertova talkshow končí, podle kritiků kvůli Trumpovi

Stanice CBS po více než třiceti letech ukončila vysílání své verze večerní talkshow. Poslední dekádu pořad moderoval Stephen Colbert. Televize tvrdí, že se snaží šetřit, podle kritiků je ale za vším politika a snaha jít na ruku prezidentu Donaldu Trumpovi. Ten konec pořadu ocenil. Už dříve kritizoval i jiné moderátory, jako například Jimmyho Kimmela, jehož stanici ABC opakovaně hrozil odebráním vysílací licence.
před 7 hhodinami

Šéfka tajných služeb USA Gabbardová rezignuje

Šéfka amerických tajných služeb (DNI) Tulsi Gabbardová k 30. červnu z rodinných důvodů odstoupí z funkce. Informovala o tom stanice Fox News, podle níž to Gabbardová oznámila prezidentovi Donaldu Trumpovi. Rezignaci zdůvodnila vážným onemocněním manžela, kterému chce stát po boku. Trump Gabbardové poděkoval za práci. Funkci dočasně převezme její zástupce Aaron Lukas.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Nejméně 25 lidí zemřelo v Mali při útoku připisovaném džihádistům, píše AFP

Nejméně 25 lidí, převážně civilistů, zahynulo ve čtvrtek při koordinovaném útoku v centrální části Mali. Tamní úředníci jej připisují odnoži teroristické sítě al-Káida. Ozbrojenci zaútočili na pět vesnic v regionu Bandiagara, které vypálili a odkud ukradli dobytek. Jeden z úředníků agentuře AFP řekl, že z oblasti od rána hromadně prchají vesničané. Z útoku je podezřelá Skupina podporující islám a muslimy (JNIM). Mezi oběťmi je i několik tradičních lovců Dozo, kteří tvoří domobranu.
před 7 hhodinami

„Vracíme válku domů,“ napsal Zelenskyj. Ukrajina opět zasáhla ruskou rafinerii

Ukrajinská armáda podle prezidenta Volodymyra Zelenského v noci na pátek zasáhla ropnou rafinerii v ruském městě Jaroslavl, které leží asi 700 kilometrů od ukrajinských hranic. V okupované části Luhanské oblasti na východě Ukrajiny podle úřadů po dronových náletech zemřelo několik lidí a je asi čtyřicet zraněných, kvůli čemuž na žádost Moskvy zasedne Rada bezpečnosti OSN. Raněné po ruských útocích hlásí také Ukrajina v Chersonské a Sumské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...