Nejste sami, vzkázal papež uprchlíkům na Lesbu. Do Říma veze muslimské rodiny ze Sýrie

Papež František zavítal do uprchlického tábora Moria na řeckém Lesbu, kde ho uvítaly stovky běženců s transparenty odkazujícími ke svobodě. Papež se nejprve setkal s dětskými uprchlíky, s dalšími migranty poobědval a vzkázal jim: Nejste sami. Minutou ticha a květinovými věnci hozenými do moře pak uctil památku těch, kteří plavbu přes Egejské moře nepřežili. Do Říma se papež vrací s dvanácti syrskými uprchlíky-muslimy, je mezi nimi i šest děti. Speciál k papežské návštěvě Lesbu sledujte v sobotu od 18:30 na ČT24.

Do uprchlického tábora Moria dorazil papež společně s konstantinopolským patriarchou Bartolomějem I. a arcibiskupem aténským Hieronymem II. Společně podepsali výzvu k ochraně lidských životů a k soucitu s uprchlíky. „Naneštěstí to není poprvé, co kritizujeme politiky za to, že tyto lidi zavedli do slepé uličky,“ upozornil aténský arcibiskup. 

Není třeba říkat mnoho slov - stačí vidět oči malých dětí v uprchlických kempech, aby si člověk hned uvědomil rozsah úpadku lidstva a solidarity, které Evropa prokázala v posledních letech.
Aténský arcibiskup Hieronymos

František se v táboře nejprve setkal s dětskými uprchlíky. Poté vstoupil do velkokapacitního stanu, kde podal ruku dalším desítkám běženců. Syřané, jezídi, Pákistánci i Kurdové mu krátce vyprávěli o svém osudu.

Jedna žena klečela papežovi u nohou, zatímco pronášela emocionální řeč. Jiná dívka předala Františkovi obrázek. „Výborně, výborně,“ reagoval papež. „Neskládejte to, chci to na svém stole,“ zdůraznil doprovodu.

Papež pak v projevu zdůraznil „velkou oběť“, kterou museli lidé v táboře udělat, a řekl běžencům, že chce upozornit svět na tuto „závažnou humanitární krizi“. Mezinárodní společenství vyzval k solidaritě. „Doufáme, že svět těmto scénám tragédie a zoufalství věnuje pozornost a odpoví na ně způsobem, který bude hoden našemu společnému lidství,“ řekl František.

„Neztrácejte naději. Největší dar, který si můžeme vzájemně nabídnout, je láska,“ vzkázal pak samotným běžencům. Patriarcha Bartoloměj I. dodal, že „svět na ně nezapomněl - bude posuzován podle toho, jak s nimi zachází“.

Podle několika dobrovolníků, kteří se na ostrově Lesbos o uprchlíky starají, ale jenom slova nestačí. „Je skvělé, že papež vyzývá k soucitu a porozumění s uprchlíky, ale to jim moc nepomůže, pokud s tím nebude spojený i politický požadavek, že by tito lidé měli být vpuštěni do Evropy,“ uvedl jeden z dobrovolníků.

Místní stojí všichni venku, je to obrovská událost, historický okamžik. Já smekám nejen před úřady, ale před Řeky, kteří jsou v krizi. V jednu chvíli tu bylo sto tisíc lidí, teď je jich pár tisíc. Myslím, že v Evropě se dost podceňuje, jak to tu lidé zvládli.
Lenka Wegrzynová
Češka žijící na Lesbu

Během papežovy návštěvy Lesbu došlo také na minutu ticha za všechny, kteří zemřeli během nebezpečné cesty přes moře. Jen během uplynulého roku zahynuly čtyři tisíce lidí. Duchovní k uctění památky utonulých odhodili do moře několik květinových věnců.

Neznámí vandalové v noci posprejovali zdi v Mytiléně nápisy, aby papež nekázal. Technické služby ráno graffiti odstranily. 

Papež považuje nynější běženeckou krizi za nejhorší humanitární katastrofu od konce druhé světové války. „Je to odlišná cesta. Cesta poznamenaná smutkem. Uvidíme mnoho lidí, kteří trpí, kteří nevědí, kam jít, a kteří musí utíkat. Navštívíme také hřbitov, kterým je moře. Tolik lidí v něm zahynulo… Toto mám na srdci během této cesty,“ prohlásil František .

Cílem byl jednak apel na světové společenství, aby si všimlo zoufalé situace s uprchlíky, a jednak gesto, že v této krizové situaci se východní i západní křesťané dokáží sjednotit a dokážou táhnout za jeden provaz.
Martin Horálek
dramaturg

Tsipras: O uprchlíky se staráme, zatímco Evropa staví zdi

Na letišti v Mytiléně ho přivítal řecký premiér Alexis Tsipras. Ten zdůraznil, že Řecko se v současné době stará o více než 50 tisíc migrantů. „Vážím si řeckého přístupu v době, kdy naši partneři ve jménu křesťanské Evropy postavili zdi, aby lidem zabránili jít za lepším životem. Proto věřím, že vaše návštěva je historická a důležitá - vřele vám za ni děkuji,“ řekl papežovi.

František si z ostrova odváží celkem dvanáct běženců. AFP s odvoláním na Vatikán informovala, že dvě rodiny pocházejí z Damašku a třetí z východosyrského Dajr az-Zauru. Podporu běženců převezme Vatikán, zpočátku se ale o ně bude starat církevní komunita Sant Egidio.

Všichni beženci přicestovali do Řecka ještě před začátkem platnosti dohody mezi Evropskou unií a Ankarou, která počítá s vyhošťováním migrantů připlouvajících na řecké ostrovy nelegálně.

  • Podle papeže jde o „čistě humanitární“ gesto, nikoli politický čin. Tuto myšlenku mu prý vnuknul před týdnem jeden z vatikánských činitelů. Okamžitě ji vzal za svou, protože zcela odpovídala poselství o lidskosti, které chtěl svou cestou na Lesbos předat.

Demonstrace i pokus o sebevraždu

V předvečer papežské návštěvy se jeden Syřan v táboře pokusil o sebevraždu poté, co mu bylo řečeno, že bude vrácen do Turecka. Policie tomu ale zabránila. Migranti poté demonstrovali za lepší zacházení a otevření hranic.

Na ostrově Lesbos je nyní asi 4100 běženců. Syřané se deportace do Turecka obávají kvůli zprávám o tom, že Turci v posledních měsících vrátili stovky běženců do válečné Sýrie, což Ankara popřela. Migranti si stěžují také na nedostatek jídla.

Zprávy o papežově návštěvě se donesly i k uprchlíkům na řecko-makedonské hranici. V táboře Idomeni jich stále zůstává přes 12 tisíc. „Přál bych si, aby sem papež přijel a zhodnotil naši situaci. Už jsme tady víc než dva měsíce, jen se na nás podívejte. Prošli jsme nepopsatelným utrpením. Opravdu doufám, že sem zavítá,“ prohlásil jeden ze syrských utečenců.

Je to virtuální polemika s tím, jak se zachovala Evropská unie, která prakticky ve všem ustoupila Turecku, aby zastavilo migrační vlnu na svých hranicích. Je to apel, že to není příliš morální přenášet rozhodnutí o migrantech pouze na jeden stát.
Jaroslav Šebek
historik

Dohoda s Tureckem? Z uprchlíků děláte zboží, kritizuje postup EU Vatikán

Vatikán tvrdí, že papežova návštěva je čistě humanitární a náboženské povahy a neměla by být chápána jako kritika deportací. Kardinál Antonio Maria Vegliò, který má ve Vatikánu na starosti otázku migrace, ale uvedl, že Turecko a Brusel zachází s migranty jako se zbožím, místo aby byli vnímáni jako lidské bytosti.

Papežova podpora běženců je dobře známa. V září papež ubytoval ve Vatikánu dvě uprchlické rodiny a vyzval katolíky po celé Evropě, aby splinili svou roli v řešení krize.

V roce 2013 František navštívil italský ostrov Lampedusa, u jehož břehů utonuly desítky uprchlíků ze severní Afriky, kteří se snažili dostat na starý kontinent. „Je to hřbitov uprchlíků, kteří utíkají za lepšími zítřky,“ uvedl tehdy papež.

Loni v prosinci vyhlásil František rok milosrdenství, připomíná historik Jaroslav Šebek. „Papež vyzývá k tomu, aby se řešily příčiny konfliktů tam, kde jsou, to znamená na Blízkém východě. Je to i otázka klimatických změn, které mohou být do budoucna větším spouštěčem migrací, než je nyní třeba válka v Sýrii.

I přes posílení ostrahy vnějších unijních hranic a dohodu s Tureckem se migraci zcela nepodařilo zastavit. V noci na sobotu agentura Evropské unie pro ochranu vnějších hranic Frontex zadržela u Lesbu loď s 41 syrskými a iráckými uprchlíky, kteří se z Turecka pokoušeli dostat do EU.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Poražená proruská arménská strana žádá zrušení výsledků voleb

Proruská arménská opoziční strana Silná Arménie požádala ústřední volební komisi, aby zrušila výsledky nedělních parlamentních voleb, píše Reuters. Volby vyhrála strana Občanská smlouva současného premiéra Nikola Pašinjana.
před 22 mminutami

SpaceX vstupuje na burzu

Na trhu Nasdaq se v pátek začíná obchodovat s akciemi americké společnosti SpaceX (plným názvem Space Exploration Technologies). Firma, kterou založil a vede miliardář Elon Musk a která se zaměřuje na raketovou techniku, satelitní síť Starlink a na rozvoj umělé inteligence (AI), si dala za cíl získat z primární veřejné nabídky akcií (IPO) 75 miliard dolarů (1,57 bilionu korun). Jde tak o největší IPO všech dob.
před 38 mminutami

USA chtějí stáhnout třetinu svých stíhaček v Evropě, píše NYT

Spojené státy chtějí výrazně omezit své síly v Evropě, mimo jiné snížit o třetinu počet stíhaček F-16 a F-15E či stáhnout tankovací letouny. Napsal o tom s odvoláním na nejmenované evropské představitele list The New York Times (NYT), který deklaroval, že rovněž viděl část dokumentu, ve kterém Washington o svých plánech informoval evropské spojence. Změny se dotknou i nasazení námořních sil, včetně misí letadlové lodě či ponorky schopné odpalovat rakety. O některých z plánovaných kroků informoval už dříve list Die Welt.
08:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
před 2 hhodinami

Ukrajinské i ruské úřady hlásí mrtvé a zraněné po nočních útocích

Ruské útoky v ukrajinské Sumské oblasti v noci na pátek zabily člověka a dalšího zranily, uvedla místní vojenská správa. Další zásahy Ukrajinci hlásili z Mykolajivu a Kyjevské oblasti. Gubernátoři tří ruských oblastí hlásí ukrajinské útoky, v Brjanské oblasti mluví o dvou mrtvých.
07:52Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Izraelské údery na Týr vyhnaly z města i libanonské křesťany

Zvířený prach na horizontu znamená postupující izraelské jednotky. Z deset kilometrů širokého pásu jižního Libanonu, který od března okupují, se Izraelci dostávají hlouběji do území ovládaného teroristickou skupinou Hizballáh. Radikální hnutí chtějí zničit, nebo aspoň omezit jeho schopnost terorizovat raketami a drony izraelské civilisty. Postup teď dopadl na starobylé město Týr.
před 3 hhodinami

Jihokorejský soud uložil exprezidentu Junovi třicetiletý trest v dronové kauze

Jihokorejský soud v pátek uložil bývalému prezidentovi Jun Sok-jolovi třicetiletý trest za to, že vydal příkaz k dronové operaci nad severokorejskou metropolí Pchjongjangem s cílem zvýšit napětí s KLDR a vytvořit tak záminku k vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Informovala o tom agentura Jonhap.
05:18Aktualizovánopřed 4 hhodinami

V EU začíná platit migrační pakt, Česko má výjimku kvůli ukrajinským uprchlíkům

Ve všech členských státech Evropské unie začal platit migrační a azylový pakt přijatý v květnu 2024. Podle Evropské komise má přinést silnou ochranu vnějších hranic, spravedlivá a pevná azylová pravidla a rovnováhu mezi solidaritou a odpovědností. Česko se při hlasování před dvěma lety zdrželo, loni pak získalo výjimku z povinného principu solidarity.
01:30Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...