Nejste sami, vzkázal papež uprchlíkům na Lesbu. Do Říma veze muslimské rodiny ze Sýrie

Papež František zavítal do uprchlického tábora Moria na řeckém Lesbu, kde ho uvítaly stovky běženců s transparenty odkazujícími ke svobodě. Papež se nejprve setkal s dětskými uprchlíky, s dalšími migranty poobědval a vzkázal jim: Nejste sami. Minutou ticha a květinovými věnci hozenými do moře pak uctil památku těch, kteří plavbu přes Egejské moře nepřežili. Do Říma se papež vrací s dvanácti syrskými uprchlíky-muslimy, je mezi nimi i šest děti. Speciál k papežské návštěvě Lesbu sledujte v sobotu od 18:30 na ČT24.

Do uprchlického tábora Moria dorazil papež společně s konstantinopolským patriarchou Bartolomějem I. a arcibiskupem aténským Hieronymem II. Společně podepsali výzvu k ochraně lidských životů a k soucitu s uprchlíky. „Naneštěstí to není poprvé, co kritizujeme politiky za to, že tyto lidi zavedli do slepé uličky,“ upozornil aténský arcibiskup. 

Není třeba říkat mnoho slov - stačí vidět oči malých dětí v uprchlických kempech, aby si člověk hned uvědomil rozsah úpadku lidstva a solidarity, které Evropa prokázala v posledních letech.
Aténský arcibiskup Hieronymos

František se v táboře nejprve setkal s dětskými uprchlíky. Poté vstoupil do velkokapacitního stanu, kde podal ruku dalším desítkám běženců. Syřané, jezídi, Pákistánci i Kurdové mu krátce vyprávěli o svém osudu.

Jedna žena klečela papežovi u nohou, zatímco pronášela emocionální řeč. Jiná dívka předala Františkovi obrázek. „Výborně, výborně,“ reagoval papež. „Neskládejte to, chci to na svém stole,“ zdůraznil doprovodu.

Papež pak v projevu zdůraznil „velkou oběť“, kterou museli lidé v táboře udělat, a řekl běžencům, že chce upozornit svět na tuto „závažnou humanitární krizi“. Mezinárodní společenství vyzval k solidaritě. „Doufáme, že svět těmto scénám tragédie a zoufalství věnuje pozornost a odpoví na ně způsobem, který bude hoden našemu společnému lidství,“ řekl František.

„Neztrácejte naději. Největší dar, který si můžeme vzájemně nabídnout, je láska,“ vzkázal pak samotným běžencům. Patriarcha Bartoloměj I. dodal, že „svět na ně nezapomněl - bude posuzován podle toho, jak s nimi zachází“.

Podle několika dobrovolníků, kteří se na ostrově Lesbos o uprchlíky starají, ale jenom slova nestačí. „Je skvělé, že papež vyzývá k soucitu a porozumění s uprchlíky, ale to jim moc nepomůže, pokud s tím nebude spojený i politický požadavek, že by tito lidé měli být vpuštěni do Evropy,“ uvedl jeden z dobrovolníků.

Místní stojí všichni venku, je to obrovská událost, historický okamžik. Já smekám nejen před úřady, ale před Řeky, kteří jsou v krizi. V jednu chvíli tu bylo sto tisíc lidí, teď je jich pár tisíc. Myslím, že v Evropě se dost podceňuje, jak to tu lidé zvládli.
Lenka Wegrzynová
Češka žijící na Lesbu

Během papežovy návštěvy Lesbu došlo také na minutu ticha za všechny, kteří zemřeli během nebezpečné cesty přes moře. Jen během uplynulého roku zahynuly čtyři tisíce lidí. Duchovní k uctění památky utonulých odhodili do moře několik květinových věnců.

Neznámí vandalové v noci posprejovali zdi v Mytiléně nápisy, aby papež nekázal. Technické služby ráno graffiti odstranily. 

Papež považuje nynější běženeckou krizi za nejhorší humanitární katastrofu od konce druhé světové války. „Je to odlišná cesta. Cesta poznamenaná smutkem. Uvidíme mnoho lidí, kteří trpí, kteří nevědí, kam jít, a kteří musí utíkat. Navštívíme také hřbitov, kterým je moře. Tolik lidí v něm zahynulo… Toto mám na srdci během této cesty,“ prohlásil František .

Cílem byl jednak apel na světové společenství, aby si všimlo zoufalé situace s uprchlíky, a jednak gesto, že v této krizové situaci se východní i západní křesťané dokáží sjednotit a dokážou táhnout za jeden provaz.
Martin Horálek
dramaturg

Tsipras: O uprchlíky se staráme, zatímco Evropa staví zdi

Na letišti v Mytiléně ho přivítal řecký premiér Alexis Tsipras. Ten zdůraznil, že Řecko se v současné době stará o více než 50 tisíc migrantů. „Vážím si řeckého přístupu v době, kdy naši partneři ve jménu křesťanské Evropy postavili zdi, aby lidem zabránili jít za lepším životem. Proto věřím, že vaše návštěva je historická a důležitá - vřele vám za ni děkuji,“ řekl papežovi.

František si z ostrova odváží celkem dvanáct běženců. AFP s odvoláním na Vatikán informovala, že dvě rodiny pocházejí z Damašku a třetí z východosyrského Dajr az-Zauru. Podporu běženců převezme Vatikán, zpočátku se ale o ně bude starat církevní komunita Sant Egidio.

Všichni beženci přicestovali do Řecka ještě před začátkem platnosti dohody mezi Evropskou unií a Ankarou, která počítá s vyhošťováním migrantů připlouvajících na řecké ostrovy nelegálně.

  • Podle papeže jde o „čistě humanitární“ gesto, nikoli politický čin. Tuto myšlenku mu prý vnuknul před týdnem jeden z vatikánských činitelů. Okamžitě ji vzal za svou, protože zcela odpovídala poselství o lidskosti, které chtěl svou cestou na Lesbos předat.

Demonstrace i pokus o sebevraždu

V předvečer papežské návštěvy se jeden Syřan v táboře pokusil o sebevraždu poté, co mu bylo řečeno, že bude vrácen do Turecka. Policie tomu ale zabránila. Migranti poté demonstrovali za lepší zacházení a otevření hranic.

Na ostrově Lesbos je nyní asi 4100 běženců. Syřané se deportace do Turecka obávají kvůli zprávám o tom, že Turci v posledních měsících vrátili stovky běženců do válečné Sýrie, což Ankara popřela. Migranti si stěžují také na nedostatek jídla.

Zprávy o papežově návštěvě se donesly i k uprchlíkům na řecko-makedonské hranici. V táboře Idomeni jich stále zůstává přes 12 tisíc. „Přál bych si, aby sem papež přijel a zhodnotil naši situaci. Už jsme tady víc než dva měsíce, jen se na nás podívejte. Prošli jsme nepopsatelným utrpením. Opravdu doufám, že sem zavítá,“ prohlásil jeden ze syrských utečenců.

Je to virtuální polemika s tím, jak se zachovala Evropská unie, která prakticky ve všem ustoupila Turecku, aby zastavilo migrační vlnu na svých hranicích. Je to apel, že to není příliš morální přenášet rozhodnutí o migrantech pouze na jeden stát.
Jaroslav Šebek
historik

Dohoda s Tureckem? Z uprchlíků děláte zboží, kritizuje postup EU Vatikán

Vatikán tvrdí, že papežova návštěva je čistě humanitární a náboženské povahy a neměla by být chápána jako kritika deportací. Kardinál Antonio Maria Vegliò, který má ve Vatikánu na starosti otázku migrace, ale uvedl, že Turecko a Brusel zachází s migranty jako se zbožím, místo aby byli vnímáni jako lidské bytosti.

Papežova podpora běženců je dobře známa. V září papež ubytoval ve Vatikánu dvě uprchlické rodiny a vyzval katolíky po celé Evropě, aby splinili svou roli v řešení krize.

V roce 2013 František navštívil italský ostrov Lampedusa, u jehož břehů utonuly desítky uprchlíků ze severní Afriky, kteří se snažili dostat na starý kontinent. „Je to hřbitov uprchlíků, kteří utíkají za lepšími zítřky,“ uvedl tehdy papež.

Loni v prosinci vyhlásil František rok milosrdenství, připomíná historik Jaroslav Šebek. „Papež vyzývá k tomu, aby se řešily příčiny konfliktů tam, kde jsou, to znamená na Blízkém východě. Je to i otázka klimatických změn, které mohou být do budoucna větším spouštěčem migrací, než je nyní třeba válka v Sýrii.

I přes posílení ostrahy vnějších unijních hranic a dohodu s Tureckem se migraci zcela nepodařilo zastavit. V noci na sobotu agentura Evropské unie pro ochranu vnějších hranic Frontex zadržela u Lesbu loď s 41 syrskými a iráckými uprchlíky, kteří se z Turecka pokoušeli dostat do EU.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA v Íránu za tři dny zasáhly 1250 cílů, hlásí armáda

Spojené státy zasáhly v Íránu od počátku bojů přes 1250 cílů, oznámila v pondělí večer středoevropského času dle agentury Reuters americká armáda. Zničeno bylo všech jedenáct íránských lodí v Ománském zálivu, uvedlo zároveň oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM. Krátce poté doplnilo, že počet mrtvých amerických vojáků vzrostl na šest.
21:48Aktualizovánopřed 23 mminutami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
07:59Aktualizovánopřed 45 mminutami

VideoSoud znovu řeší vraždu novináře Kuciaka. Reportéři ČT kauzu zmapovali

Nejsledovanější kriminální případ v historii Slovenska – úkladná vražda novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové – zatím trvá osm let. Dosud jej projednávaly tři soudy. Zhruba rok po vraždě si vyslechlo obvinění pět podezřelých, následujících sedm let však slovenským soudům nestačilo na to, aby případy všech vykonavatelů i objednavatelů vraždy přesvědčivě uzavřely. Tamní Nejvyšší soud nyní nařídil, že potřetí budou případ „rozebírat“ noví soudci. Proces tak začíná v podstatě znovu. Jedna z hlavních bitev se povede o výklad šifrovaných zpráv, které si před vraždou i po ní posílali obžalovaní Marian Kočner a Alena Zsuzová, kteří jsou podezřelí z toho, že novinářovu vraždu objednali. Sledovaný případ pro Reportéry ČT zmapoval Michael Fiala.
před 48 mminutami

Kuvajt omylem sestřelil stíhačky USA, Katar hlásí likvidaci íránských bombardérů

Tři americké letouny F-15, které se ráno zřítily nad Kuvajtem, omylem sestřelila kuvajtská protivzdušná obrana, oznámilo regionální velitelství americké armády (CENTCOM). Příčina střelby se vyšetřuje, Kuvajt incident potvrdil. Všech šest členů posádek se bezpečně katapultovalo. Íránská armáda dříve oznámila, že zaútočila na americkou leteckou základnu v Kuvajtu a na plavidla v Indickém oceánu. Katar zároveň během dne sestřelil dva íránské bombardéry sovětské konstrukce, drony a balistické střely mířící z Iránu, píše al-Džazíra.
09:08Aktualizovánopřed 55 mminutami

Macinka: Airbus v Jordánsku vyzvedne Čechy v úterý, druhý místo Egypta zamíří do Ománu

Tuzemský armádní airbus vyzvedne Čechy v jordánském Ammánu kvůli uzavření vzdušného prostoru až v úterý. Původně tam měl přistát v pondělí pozdě večer. Druhý větší airbus, který měl podle původního plánu doletět do egyptského Šarm aš-Šajchu v pondělí v 19 hodin, místo toho zamíří na Krétu a následně do Ománu. Změny oznámil na podvečerním brífinku ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).
01:38Aktualizovánopřed 56 mminutami

Satelitní snímky ukazují škody po úderech na Blízkém východě

Izrael v pondělí třetím dnem pokračuje v rozsáhlých úderech vůči cílům v Íránu, které společně s USA zahájil v sobotu. Při úderech zemřel íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí a desítky dalších vysokých představitelů tamního režimu. Teherán v reakci spustil protiútok například na izraelský Tel Aviv, ale i na cíle v dalších zemích regionu. Satelitní snímky přibližují způsobené škody.
20:47Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trumpa překvapily odvetné údery Íránu vůči arabským zemím

Americký prezident Donald Trump v pondělí v rozhovoru se stanicí CNN prohlásil, že ačkoliv americká armáda „dává Íráncům pořádně na frak“, „velká vlna“ útoků teprve přijde. Dál řekl, že Spojené státy jsou v operaci rychlejší, než předpokládaly. Podle něj zatím Washington neví, kdo převezme vedení Íránu po zabitém duchovním vůdci Alím Chameneím. Také vyjádřil překvapení nad tím, že Teherán v odvetě zasahuje arabské země.
18:00Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Útoky na Írán si dosud vyžádaly 555 obětí, uvedl Červený půlměsíc

Při amerických a izraelských útocích na Írán, které začaly v sobotu, dosud zahynulo 555 lidí, uvedl v pondělí íránský Červený půlměsíc. Informace z Íránu jsou zatím velmi kusé a nelze je ověřit z nezávislých zdrojů. Údery USA a Izraele zasáhly 24 íránských provincií i hlavní město Teherán. Íránci odpověděli odpálením raket a vysláním dronů na Izrael a americké základny v regionu. Při operaci zemřeli v akci nejméně čtyři američtí vojáci.
11:32Aktualizovánopřed 2 hhodinami
Načítání...