První referendum o uprchlících: Orbán nechá rozhodnutí o kvótách na Maďarech

Maďarsko uspořádá referendum o uprchlických kvótách, oznámil premiér Viktor Orbán. Vláda tak podle něj reaguje na veřejné mínění. Půjde o první takový plebiscit v Evropě. Maďarsko patří k hlavním kritikům plánu Evropské unie na povinné přerozdělování běženců.

Většina členských zemí EU prosadila uprchlické kvóty loni v září na jednání ministrů vnitra. Na jejich základě by mělo být přerozděleno 120 tisíc běženců, kteří jsou již v Itálii a Řecku. Tento plán se ale Bruselu nedaří úspěšně uvést do praxe.

Proti kvótám hlasovalo kromě Maďarska rovněž Česko, Rumunsko a Slovensko – Bratislava a Budapešť později toto rozhodnutí napadly u soudu.

Slovenská vláda tvrdí, že v souvislosti se schválením kvót bylo porušeno právo národních parlamentů zemí EU a Evropského parlamentu podílet se na přípravě rozhodnutí, které navíc mělo být jednomyslné.

Maďarská vláda nyní oznámila, že o kvótách mají rozhodnout občané. Kdy se tak stane, ještě není jasné. Orbán zdůraznil, že „za zády lidí, proti vůli lidí nelze přijímat rozhodnutí, která změní jejich životy, jakož i životy příštích generací“.

Varoval také, že kvóty na migranty překreslí etnickou, kulturní a náboženskou mapu Maďarska i Evropy. Plebiscit – první svého druhu v Evropě – bude podle něj velkou zkouškou evropské demokracie. Orbán si prý uvědomuje, že případné maďarské „ne“ kvótám bude mít širší dopad.

Rozhodnutí Maďarska by mohlo inspirovat další země visegrádské čtyřky. „Na Slovensku nebo v Polsku budou politici toto referendum sledovat velmi pozorně. Možná i oni přistoupí k podobnému kroku,“ konstatoval zpravodaj ČT David Miřejovský.

Nikdo se neptal lidí v Evropě, zda podporují, přijímají anebo odmítají povinné kvóty na migranty.
Viktor Orbán
maďarský premiér
  • Maďarští voliči by měli odpovědět na otázku, která podle agentury AFP zní: „Přejete si, aby Evropská unie nařizovala povinné přestěhování lidí, kteří nejsou maďarskými občany, do Maďarska bez schválení maďarským parlamentem?“

AI kritizovala Maďarsko za protiuprchlické ploty

Nevládní organizace Amnesty International ve své výroční zprávě označila Maďarsko za zemi, která projevila nejsilnější odpor k evropskému řešení uprchlické krize.

AI také kritizovala kriminalizaci nelegální migrace a vztyčení plotů na jižních hranicích země. Připomněla, že loni maďarské úřady obvinily více než 900 běženců z nelegálního vstupu do země.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Bulharský prezident Radev oznámil, že podá demisi

Bulharský prezident Rumen Radev sdělil, že v úterý podá demisi, uvedly tiskové agentury. Svým krokem podle agentury Reuters vyvolal spekulace, že založí vlastní stranu, která by se ucházela o přízeň voličů v předčasných volbách. Ty zemi čekají nejspíše na jaře.
před 8 mminutami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
18:29Aktualizovánopřed 23 mminutami

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na čtyřicet

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na čtyřicet. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
07:43Aktualizovánopřed 46 mminutami

Už necítím povinnost myslet čistě na mír, napsal Trump do Norska

Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu. Šéf Bílého domu opět zdůraznil svůj záměr získat Grónsko, arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska. V rozhovoru s televizí NBC později Trump odmítl říct, jestli by k získání Grónska použil sílu. V minulosti to nevyloučil.
10:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
00:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

The Times píší, že po protestech v Íránu je přes šestnáct tisíc obětí a statisíce raněných

Britský deník The Times s odkazem na zprávu íránských lékařů uvedl, že protesty v Íránu si vyžádaly 16 500 mrtvých a 330 tisíc zraněných. Většina obětí je podle těchto informací mladší třiceti let, přičemž policie podle svědectví nejčastěji střílí do oblasti hlavy, krku nebo hrudníku. Šéf íránské policie dal v pondělí podle agentury AFP lidem tři dny na to, aby se sami přihlásili úřadům, pokud se neúmyslně zapletli do protestů. Přislíbil jim větší shovívavost.
11:27Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Pavel po jednání s papežem ocenil vztahy mezi Českem a Svatým stolcem

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. S hlavou katolické církve prezident hovořil mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal prezident, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu, které jsou podle něho na dobré úrovni. Prezident v pondělí jednal i se státním sekretářem kardinálem Pietrem Parolinem.
10:50Aktualizovánopřed 2 hhodinami

„Jako by nás napadly zombie.“ Represe v Íránu řídí obávané gardy

Za brutálním zabíjením protestujících Íránců stojí nechvalně proslulé Islámské revoluční gardy. Do ulic povolaly dobrovolníky z milice Basídž i elitní síly Kuds, vyplývá ze svědectví a záznamů, jež se podařilo dostat ze země. Podle nepotvrzených informací měly na masakrech podíl rovněž zahraniční milice z Iráku a dalších zemí regionu. Bagdád to popírá.
před 3 hhodinami
Načítání...