Jméno slovenského podnikatele Mariána Kočnera figuruje v několika kontroverzních kauzách, o kterých často psal zavražděný novinář Ján Kuciak. Nyní je Kočner obviněn z objednání novinářovy vraždy. Podnikatel je v současnosti už ve vazbě, a to kvůli jinému případu, v němž je obviněn z falšování směnek v hodnotě přibližně sedmdesáti milionů eur (1,8 miliardy korun).
Kočnerovo jméno figurovalo v řadě kauz, teď čelí obvinění kvůli vraždě novináře
Podle slovenských médií Kočner, který se narodil v květnu 1963, vystudoval žurnalistiku na Filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě, kde byl jeho spolužákem Pavol Rusko, pozdější ministr hospodářství i šéf slovenské televize Markíza.
Poprvé se Kočner dostal do povědomí veřejnosti právě v souvislosti s touto televizí v roce 1998. Šlo o neúspěšný pokus o převzetí Markízy pomocí pracovníků Kočnerovy bezpečnostní služby Gamatex krátce před parlamentními volbami. Kočner tehdy vedl spor s Ruskem, který byl v téže době ředitelem stanice. Šlo o jednapadesátiprocentní podíl v televizi.
Kočner se svým partnerem Štefanem Aghou vzápětí dali Ruskovi a třem jeho spolupracovníkům výpověď. Za Ruska se tehdy postavili jeho redaktoři a tisíce demonstrantů před budovou televize. Spor skončil až v roce 2000, kdy Markíza koupila firmu Gamatex.
S Ruskem ho pak pojí obvinění, kvůli kterému je od konce loňského června ve vazbě. V dotyčném případě policie Kočnera s Ruskem viní z falšování směnek v hodnotě zhruba 69 milionů eur (1,8 miliardy korun). Proplacení některých směnek požadovala jedna z Kočnerových firem i od Markízy, která zmiňované cenné papíry považuje za podvrh.
Kočner byl zadržován v Bratislavě, později ho převezli do přísně střežené věznice v Leopoldově. Podle nepotvrzených informací slovenských médií nabízel za své propuštění kauci jeden milion eur (skoro 26 milionů korun).
Od spekulací k obvinění. Kočner si údajně objednal vraždu novináře
Velkou pozornost ale Kočner vyvolal až v souvislosti se smrtí novináře Jána Kuciaka, který byl spolu se svou přítelkyní zavražděn na konci loňského února.
Loni v září slovenská policie zatkla osm osob a následně obvinila čtyři aktéry, včetně údajného vykonavatele vraždy Tomáše Szabóa. Sice se spekulovalo, že byl Kočner objednavatelem vraždy, tehdy však obviněn nebyl.
Loni v říjnu například napsal slovenský list Denník N, že si Kočner najal bývalého šéfa civilní kontrarozvědky SIS Petera Tótha na sledování nejméně pěti slovenských novinářů, včetně Kuciaka. Podle deníku to Tóth potvrdil při výslechu na policii.
Ostatně podle slovenských médií Kočner v telefonickém rozhovoru s Kuciakem na začátku září 2017 řekl, že se začne zajímat nejen o Kuciaka, ale i jeho rodinu. „A budu i o vás zveřejňovat všechno, co o vás najdu. Pane Kuciaku, budete první,“ uvedl údajně podnikatel. Kuciak kvůli tomu podal trestní oznámení, které policie odložila s tím, že nešlo o trestný čin ani o přestupek.
Vyhrožování souviselo s tím, že Kuciak napsal text o tom, že Kočner je obviněn z porušení povinnosti při správě majetku, a zřejmě proto se majetku zbavuje. Prodal byt v luxusním komplexu Bonaparte nad Bratislavou, kde měl byt i premiér Robert Fico.
Kuciak ale o Kočnerovi psal obecně často. Podle slovenských médií z přibližně padesáti jeho článků od začátku roku 2017 se Kočnera týkala polovina z nich.
Novinář rovněž upozornil, že Kočner ovládnul golfový areál v Báči na jižním Slovensku a že stát při tom údajně přišel na daních v přepočtu o čtyři miliony korun. Novinář se věnoval i podnikatelovým spekulativním transakcím v horském středisku v Donovalech a ve svých posledních článcích se věnoval jeho obchodům s byty v komplexu Five Star Residence, při kterých stát rovněž přišel na daních o velkou částku peněz.
Slovenská prokuratura nakonec Kočnera skutečně obvinila z objednávky vraždy. Speciální prokurátor uvedl, že při vznesení obvinění vyšetřovatel vycházel z „objektivních důkazů zajištěných v průběhu trestního stíhaní, dalších důkazů, které nelze prezentovat, jakož i z výpovědi další osoby trestně stíhané pro účast na vraždě“.
Obvinění v devadesátých letech
Soudu Kočner čelil už v devadesátých letech. V roce 1996 ho společně se synem prezidenta Michala Kováče obvinili z účasti na finančním podvodu vůči firmě Technopol za 2,3 milionu dolarů. Od prezidenta Kováče nakonec dostal milost. Případ pak ještě řešil soud v Německu, který ale v roce 2000 stíhání zastavil.
Kočnerovo jméno se objevilo také na seznamu domnělých členů podsvětí z roku 2005, který v minulosti údajně vypracovala policie. V roce 2012 se nacházel také ve spisu Sasanka, který přinesl údajné přepisy komunikace šéfa tehdy vládní strany Sloboda a Solidarita (SaS) a šéfa parlamentu Richarda Sulíka s Kočnerem prostřednictvím SMS zpráv ohledně volby generálního prokurátora. Kvůli ní se koncem roku 2010 vládní koalice málem rozpadla.
O rok později Kočner figuroval v kauze Privatbanky ze skupiny Penta, která dostala pokutu 55 tisíc eur za to, že úřadům nenahlásila podezřelé finanční transakce svých klientů. Privatbanka prý nedodržela zákon o boji proti praní špinavých peněz, když neohlásila například neobvyklé převody peněz z Malty na Slovensko, které uskutečnil Kočner. Na podezřelý převod upozornily Slováky maltské úřady.
Psalo se i o spojitosti podnikatele s úplatkářským skandálem Gorila. Loni v prosinci napsal Denník N, že se při domovních prohlídkách u Kočnera našly nahrávky týkající se kauzy. Korupční aféra vypukla na konci roku 2011, kdy na internet unikly dokumenty s názvem Gorila. Dokumenty popisují uplácení vysoce postavených úředníků a politiků v letech 2005 a 2006 za vlády tehdejšího premiéra Mikuláše Dzurindy finanční skupinou Penta. Ta za to podle tisku získala vliv na privatizaci a na chod některých podniků.