Německo ve spolupráci s dalšími zeměmi hledalo několik dní pachatele pondělního útoku v Berlíně. Spolková prokuratura vycházela z toho, že Tunisan Anis Amri seděl za volantem kamionu, který najel do lidí na vánočním trhu v centru německé metropole. Policie provedla razie na několika místech, Anis Amri jí však do pátku unikal. Podle Hynka Kmoníčka, ředitele zahraničního odboru Hradu a hosta pořadu Události, komentáře, za útok částečně může i přetížený bezpečnostní systém Německa.
Kmoníček: Boj s terorismem nás nutí ke spojencům, které bychom si normálně nevybrali
Hynek Kmoníček hostem pořadu Události, komentáře (zdroj: ČT24)
„Samozřejmě, že Německo má na vše systém. Ale aby ten systém vůbec zafungoval, tak do něj musí být člověk vložen. Jestliže jste do něj vložen pod šesti až osmi padělanými identitami, tak ten systém není tak dokonalý, aby ho dotyčný jistým způsobem nezmátl,“ uvedl Kmoníček.
Na vině je podle Kmoníčka přetíženost systému. „V této chvíli máme několik set operativců, kteří prošli IS na evropské území,“ řekl. Údajně se jedná o osoby, které přímo neútočí. Jsou ale ideovými vůdci, nebo poskytují technickou logistickou pomoc útočníkům. „Na pokrytí takového člověka potřebujete asi 15 až 51 lidí na 24 hodin. Kdybychom to chtěli v této chvíli pokrýt, tak možná jednoho dne skončíme tak, že v Evropě budou žít migranti a ti, co je sledují,“ komentoval situaci.
Předseda výboru Poslanecké sněmovny Roman Váňa (ČSSD) označil Německo za nepřiměřeně demokratickou zemi. „Třeba v Česku se migranti neztrácejí. V Německu se to stává pravidelně. Lidé, kteří měli být vyhoštěni, najednou zmizí a ztratí se,“ vysvětlil.
Váňa: Podmínky jsou nyní pro terorismus nejpříznivější
Podle Kmoníčka je v boji s terorismem klíčový lidský faktor, tedy do jaké míry jsou evropské státy schopny nahlédnout do komunit, které by mohly být náchylné k radikalizaci.
„Spojení mezi migrací a nárůstem bezpečnostního rizika je jasné. Ale pravda je ta, že větší množství teroristických útoků na našem území dělali naši vlastní občané, kteří tu jsou občany druhé, třetí generace migrantů,“ konstatoval Kmoníček.
Bude se podle něj jednat o souboj „většinové islámské komunity s menšinovou islámskou komunitou“, tedy islámskými radikály. „Bez toho, že by nám pomohla ta většinová, to nezvládneme. V zásadě nás tohle bude nutit ke spojencům, které bychom si normálně nevybrali,“ míní Kmoníček.
„Podmínky jsou nyní pro terorismus nejpříznivější,“ konstatoval Váňa. Přestože migrační vlna není jeho příčinou, vytváří pro něj podle jeho slov dobré prostředí.
Podle Kmoníčka musí Evropa ve svém boji s islámskými radikály přitvrdit. Zároveň se ale sama nesmí radikalizovat. „V zásadě se jedná o to, nepodlehnout svodům dvou typů sirén. Jedna siréna bude nalevo a bude to siréna liberalismu, druhá bude napravo – návrat ke kořenům, které bude Evropa kopat tak hluboko, až najde evropský nacionalismus. My se těm dvěma vábničkám budeme muset vyhnout, jinak do jedné z nich spadneme,“ vysvětlil.
Česká republika má oproti Německu výhodu etnické homogennosti, míní Lank
„Jsme zemí v centru Evropy a nelegální migrant by se u nás neměl objevit. Evropa se zkrátka musí probrat a začít fungovat,“ míní Martin Lank (Úsvit-NK). Pokud Evropská unie není schopná vstupu nelegálních migrantů na její území zabránit, vyvstává podle něj otázka, zda v ní vůbec zůstávat. „V Evropské unii jsme i proto, abychom nemuseli bránit vlastní hranice.“
Oproti Německu nebo Francii má však Česká republika podle Lanka výhodu, že její společnost je etnicky homogenní. „Je zde málo migrantů a případní radikálové tady nemají odpovídající zázemí. Samotná muslimská komunita u nás se obává migrantské vlny, protože se bojí, co s ní přijde,“ uvedl.