Klíčoví zástupci syrské opozice dorazí do Ženevy jednat o míru

Syrská vládní delegace vedená velvyslancem při OSN Bašárem Džaafarím dorazila k prvnímu jednání mírových rozhovorů v Ženevě. Zástupci vlády se setkají se zmocněncem OSN pro Sýrii Staffanem de Misturou. Představitelé hlavní syrské opozice nakonec oznámili, že do Švýcarska dorazí.

Opoziční předáci trvali na tom, že nejdříve chtějí od šéfa OSN záruky, že dojde k naplnění loňské rezoluce Rady bezpečnosti OSN, která hovoří mimo jiné o vylepšení humanitární situace v Sýrii.

Konkrétně požadují zastavení náletů a obléhání měst. „Opoziční vyjednávací komise (HNC) se rozhodla zúčastnit rozhovorů v Ženevě poté, co obdržela záruky ze strany USA a OSN,“ uvedla později televize Al-Arabíja bez bližších podrobností.

„Podle OSN by k žádným jednáním nemělo dojít tento víkend, takže je pravděpodobné, že (syrská opozice) dorazí až v pondělí,“ konstatoval zpravodaj ČT Petr Zavadil.

De Mistura má vedle setkání se syrskou vládní delegací jednání i s dalšími účastníky rozhovorů včetně představitelů syrské občanské společnosti.

Pro očekávané neshody se počítá s tím, že se bude jednat v oddělených sálech a informace mezi opozicí a vládou budou zprostředkovávat diplomaté OSN. De Mistura již Syřany vyzval, aby se snažili učinit ústupky. Rozhovory nazval „příležitostí, která by neměla být promarněna“. 

Počítalo se s tím, že se bude jednat zhruba půl roku a že se strany dohodnou na ukončení konfliktu a přechodném období. Má vzniknout dočasná vláda, která připraví ústavu a volby. Měly by tak skončit boje, které si od jara 2011 vyžádaly asi čtvrt milionu lidských životů.

Přípravu jednání komplikuje vliv států, které stojí za stranami syrského konfliktu. Rusko chce do rozhovorů zapojit i syrské Kurdy, což je nepřijatelné pro Turecko, jež spolu se Saúdskou Arábií podporuje opoziční koalici, která se loni zformovala v Rijádu.

Írán stojí stejně jako Rusko na straně Damašku. Prezident Hasan Rouhání prohlásil, že je příliš ambiciózní doufat, že se podaří syrský konflikt vyřešit v řádu týdnů na základě několika schůzek. „Je to velmi komplikovaná věc, řešení musí být politické, ale nedospěje se k němu za několik týdnů,“ řekl Rúhání v Paříži.

  • Syrská revoluce začala v roce 2011 poklidnými demonstracemi proti režimu prezidenta Bašára Asada. Studenti se tehdy inspirovali arabským jarem.
  • Celostátní povstání nakonec přerostlo v roce 2012 v občanskou válku, v níž proti sobě stojí vládní vojska, umírnění povstalci a radikálové včetně Islámského státu.
  • Konflikt si podle OSN vyžádal přes 250 tisíc obětí. Syrské centrum pro politický výzkum hovoří o téměř půl milionu mrtvých.
  • Z někdejších 22 milionů obyvatel je dnes 45 procent uprchlíky. Přes 6 milionů zůstává uvnitř Sýrie, více než 4 miliony utekly do zahraničí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 20 mminutami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 2 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 4 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 4 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...