KLDR odsoudila bývalou jihokorejskou prezidentku k smrti

Bývalé jihokorejské prezidentce Pak Kun-hje a někdejšímu šéfovi jihokorejské tajné služby uložil severokorejský režim trest smrti. Důvodem je údajné plánování likvidace vůdce KLDR Kim Čong-una. Pak Kun-hje i šéf špionů mají podle severokorejských médií „zemřít jako mizerní psi“.

Oficiální severokorejská agentura KCNA informovala, že Pak Kun-hje během své prezidentské funkce schválila plán jihokorejských tajných služeb na zavraždění Kim Čong-una. Za to jí nyní tribunál v Pchjongjangu udělil trest smrti.

„Prohlašujeme, že budeme doma i v zahraničí uplatňovat trest smrti pro zrádkyni Pak Kun-hje,“ uvedla dále KCNA. Stejný osud má potkat i někdejšího šéfa jihokorejských špionů I Pjong-ha.

Oba dva by podle výhružky Pchjongjangu mohli „od nynějška kdykoliv zemřít smrtí bídných psů… kdekoliv a jakýmkoliv způsobem“.

Severní Korea zároveň vyzvala Soul, aby oba odsouzené vydal. Pokud žádosti nevyhoví, bude to mít dopad na budoucí vztahy obou zemí, pohrozil komunistický režim.

Kim Čong-un
Zdroj: Reuters/KCNA

KCNA neuvedla, odkud Severní Korea ví o plánu na Kimovu likvidaci. Agentura Reuters nicméně připomíná, že japonské noviny tento týden zveřejnily informaci, že Pak Kun-hje v roce 2015 schválila plán svržení severokorejského režimu. Noviny se odvolávaly na anonymní zdroj.

Jihokorejská zpravodajská služba prohlásila, že informace o plánu likvidace Kim Čong-una nejsou ničím podložené a jakákoliv obvinění Severu bezpředmětná. „Je nepřijatelné, že Sever otevřeně ohrožuje životy našich občanů,“ uvedla služba.

V květnu severokorejské ministerstvo státní bezpečnosti oznámilo, že zmařilo plán tajných služeb USA a Jižní Koreje na likvidaci Kim Čong-una.

obrázek
Zdroj: ČT24

V únoru byl v Malajsii zabit pomocí nervového plynu Kim Čong-nam, nevlastní bratr severokorejského vůdce, který se vůči režimu v Pchjongjangu v minulosti vyjadřoval kriticky. Z činu, při kterém byl v letištní hale použit bojový plyn VX, jsou podezřelé severokorejské tajné služby.

Jak upozornila agentura AFP, Pchjongjang má bohaté zkušenosti s likvidací svých protivníků a nepohodlných lidí v zahraničí. V roce 1983 zaútočili Severokorejci během státní návštěvy jihokorejského prezidenta Čon Tu-hwana v barmském hlavním městě Rangúnu. Zemřelo 21 lidí, včetně čtyř jihokorejských ministrů.

Už v roce 1968 se severokorejské komando pokusilo přímo v Soulu zavraždit tehdejšího prezidenta Pak Čong-huio. Na zdech prezidentského sídla jsou dodnes stopy po kulkách.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA chtějí stáhnout třetinu svých stíhaček v Evropě, píše NYT

Spojené státy chtějí výrazně omezit své síly v Evropě, mimo jiné snížit o třetinu počet stíhaček F-16 a F-15E či stáhnout tankovací letouny. Napsal o tom s odvoláním na nejmenované evropské představitele list The New York Times (NYT), který deklaroval, že rovněž viděl část dokumentu, ve kterém Washington o svých plánech informoval evropské spojence. Změny se dotknou i nasazení námořních sil, včetně misí letadlové lodě či ponorky schopné odpalovat rakety.
před 2 mminutami

Izraelské údery na Týr vyhnaly z města i libanonské křesťany

Zvířený prach na horizontu znamená postupující izraelské jednotky. Z deset kilometrů širokého pásu jižního Libanonu, který od března okupují, se Izraelci dostávají hlouběji do území ovládaného teroristickou skupinou Hizballáh. Radikální hnutí chtějí zničit, nebo aspoň omezit jeho schopnost terorizovat raketami a drony izraelské civilisty. Postup teď dopadl na starobylé město Týr.
před 4 mminutami

Ukrajinské i ruské úřady hlásí mrtvé a zraněné po nočních útocích

Ruské útoky v ukrajinské Sumské oblasti v noci na pátek zabily člověka a dalšího zranily, uvedla místní vojenská správa. Dva mrtvé hlásí úřady v ruské Brjanské oblasti.
před 11 mminutami

Jihokorejský soud uložil exprezidentu Junovi třicetiletý trest v dronové kauze

Jihokorejský soud v pátek uložil bývalému prezidentovi Jun Sok-jolovi třicetiletý trest za to, že vydal příkaz k dronové operaci nad severokorejskou metropolí Pchjongjangem s cílem zvýšit napětí s KLDR a vytvořit tak záminku k vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Informovala o tom agentura Jonhap.
05:18Aktualizovánopřed 39 mminutami

V EU začíná platit migrační pakt, Česko má výjimku kvůli ukrajinským uprchlíkům

Ve všech členských státech Evropské unie začal platit migrační a azylový pakt přijatý v květnu 2024. Podle Evropské komise má přinést silnou ochranu vnějších hranic, spravedlivá a pevná azylová pravidla a rovnováhu mezi solidaritou a odpovědností. Česko se při hlasování před dvěma lety zdrželo, loni pak získalo výjimku z povinného principu solidarity.
01:30Aktualizovánopřed 42 mminutami

Britský ministr obrany Healey skončil kvůli výdajům na obranu, nahradí ho Jarvis

Britský ministr obrany John Healey ve čtvrtek rezignoval kvůli sporu s premiérem Keirem Starmerem, který podle ministra nevyčlenil dostatek zdrojů potřebných k obraně země. Healey oznámil demisi na síti X. Starmer v reakci na to uvedl, že vždy bude dělat, co je potřeba, aby byla Británie v bezpečí. Kancelář ministerského předsedy následně uvedla, že Healeyho nástupcem bude dosavadní náměstek ministryně vnitra Dan Jarvis. Healeyho rezignace pravděpodobně dále posílí spekulace o tom, že Starmerovy dny ve funkci premiéra jsou sečteny, poznamenala agentura AP.
včeraAktualizovánopřed 45 mminutami

VideoČesko a Itálie rozšiřují spolupráci v dodávkách munice

Česko a Itálie posilují vztahy v oblasti obrany. Itálie chce rozšířit spolupráci v dodávkách munice, řekl České televizi italský ministr obrany Guido Crosetto. Tamní zbrojovka Fiocchi, která od loňského roku spadá pod holding CSG miliardáře Michala Strnada, dodává italské armádě nové produkty. Speciální protidronovou munici, ze které se po vystřelení rozptýlí několik wolframových broků, teď italská armáda testuje asi hodinu cesty od Říma. Drony dokáže munice zneškodnit až z dvousetmetrové vzdálenosti. Zájem o české produkty mají i další země – Německo hodlá od České zbrojovky koupit 200 tisíc pistolí. K prvním dodávkám má dojít letos.
před 1 hhodinou

Migrační pakt Evropské unie vstoupil v platnost

V pátek vstoupil v platnost migranční pakt Evropské unie. Mezi jeho hlavní cíle patří zrychlení azylových řízení, efektivnější návraty nelegálních migrantů či zavedení mechanismu solidarity mezi členskými státy. Ke znění paktu měla výhrady minulá vláda, ta současná slíbila jeho zrušení. Proti migračním pravidlům se staví i další evropské vlády, silně se ozývá například Varšava.
před 2 hhodinami
Načítání...