Brusel - Ambici současného švédského předsednictví Evropské unii, aby Lisabonská smlouva o reformě fungování EU vstoupila v platnost ještě před koncem roku, by mohl podle týdeníku European Voice zmařit český prezident Václav Klaus. List to uvádí ve svém dnešním vydání. Pokud prý Klaus dostojí svým hrozbám, pak by se tím mohlo zpozdit i jmenování nové Evropské komise až na příští rok.
Ke složitě dojednávanému dokumentu a jeho ratifikaci se zatím negativně postavili ve čtyřech z 27 států EU: Irsku, Německu, Polsku a ČR.
Irské referendum uvrhlo na Lisabon hrozbu nepřijetí
Jediná země, ve které se o Lisabonské smlouvě rozhodovalo v referendu - Irsko, mu loni řekla ne, čímž unii uvrhla do krize. Počátkem října se tam nicméně uskuteční druhé referendum a zatím se zdá, že přívrženci smlouvy budou mít tentokrát navrch. Ve zbývajících třech zemích smlouvu odsouhlasily parlamenty a čeká se na podpis prezidenta.
Dle listu chce švédský premiér Fredrik Reinfeldt, aby se lídři unie na summitu koncem října shodli na jménech nového vysokého představitele pro zahraniční a bezpečnostní politiku a stálého předsedy Evropské rady. Právě to jsou funkce, s jejichž vytvořením počítá Lisabonská smlouva. Vysoký představitel navíc podle ní má být i místopředsedou Evropské komise, tedy výkonného orgánu EU.
Dalším požadavkem Reinfeldta je, aby summit schválil i nominaci jednotlivých eurokomisařů. Složení nové komise, která vzniká po červnových volbách do Evropského parlamentu, by pak mohl v listopadu EP „posvětit“ a nový sbor by mohl začít pracovat od prosince.
Švédský ministr zahraničí Carl Bildt tvrdí, že by měla Evropská unie institucionální změny pramenící z Lisabonské smlouvy zavést co nejdříve. K tomu je nicméně potřeba, aby ratifikace dokumentu byla dokončena. Očekává se, že v Německu podpis prezidenta nebude problémem. Polský prezident Lech Kaczyński by také podle předpokladů expertů měl po výsledku irského referenda dokument podepsat.
Klaus by mohl nalinkovaný harmonogram nabourat
Nicméně podle listu se představitelé EU obávají, že Klaus by mohl zmiňovaný harmonogram nabourat. Dal totiž najevo, že by smlouvu mohl podepsat až poté, co by český ústavní soud rozhodl o případné nové žádosti o přezkum, zda dokument je v souladu s českým právním řádem. Zpoždění by pak mohlo vést k tomu, že říjnový summit nebude schopný dosáhnout shody na jmenování zmiňovaných funkcí.
