Klaus: EU netrpí deficitem demokracie, ale její absencí

Lodž (Polsko) - K česko-polské spolupráci „proti přehnané, kontraproduktivní a vysoce nedemokratické centralizaci a byrokratizaci Evropské unie“ vybídl dnes bývalý prezident Václav Klaus v přednášce ke studentům Lodžské univerzity v Polsku. Unie se podle něj nepotýká s nedostatečnou demokratičností svého rozhodování, ale s „absencí demokracie“ - a Češi a Poláci by vzhledem ke svým zkušenostem s komunistickým režimem měli být v prvních řadách snah o změnu poměrů a o návrat k demokracii.

„Naše velice podobná zkušenost s komunismem, s jeho nedemokratickým politickým režimem, neefektivním ekonomickým systémem, s jeho modelem neproduktivní a nedemokratické integrace, by měla zbystřit náš zrak při pohledu na velice podobný - strukturálně, nikoliv rozsahem či hloubkou - vývoj v EU,“ varoval Klaus. Zpomalení či přímo stagnace evropských ekonomik má podle něj systémové příčiny, které jsou skryty v hospodářském a sociálním systému.

Česko a Polsko by podle bývalého prezidenta měly spolupracovat při prosazování rozumné hospodářské politiky, bránit svobodný trh jako protiklad současného evropského systému, udržet své ekonomiky mimo nefungující eurozónu a bojovat proti nerozumným ekologickým opatřením. Současně gratuloval Polsku, jehož ekonomika roste, že se dokázalo jako téměř jediná evropská země pasti nebezpečné krize vyvarovat.

Kvůli přehnané unifikaci, standardizaci, harmonizaci, centralizaci a stále agresivnějšímu potlačování národních států jako základní demokratické instituce neslábne jen Evropa, ale i celý Západ. Ale oddanost Poláků tradičním hodnotám a institucím by podle Klause mohla pomoci všem, a to i v odporu proti novému světu politické korektnosti, morálního relativismu a mediálních manipulací.

Na dotaz, jak dospět k lepší česko-polské spolupráci na unijní půdě, Klaus podle agentury PAP odpověděl, že „by bylo záhodno zvolit jiné politiky“. Přál by si také, aby Poláci a Češi častěji navštěvovali sousední zemi, ale připustil, že dosud si vybírají vzdálenější destinace a není si jist, zda lze tuto situaci změnit.

Zavzpomínal také na nedávno zesnulého polského premiéra Tadeusze Mazowieckého, s nímž se poprvé setkal v lednu 1990 jako československý ministr financí. „Neobyčejně si jej vážím. Myslím, že přechod Polska od komunismu k novému systému, ke svobodě, byl hlavně jeho zásluhou,“ zdůraznil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 17 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 19 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánovčera v 09:25

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
včera v 08:25
Načítání...