Volby do místního parlamentu v Katalánsku vyhrály strany žádající odtržení Katalánska od zbytku Španělska. Jejich úsilí podporuje i řada místních obchodníků a intelektuálů. Podle předvolebního průzkumu agentury Metroscopia si ale jednostranné prohlášení nezávislosti přeje pouhá pětina Katalánců.
Katalánsko o krok blíž k nezávislosti. Místní volby patří separatistům
O tom, že strany usilující o nezávislost Katalánska získaly v regionálním parlamentu většinu, informovala na základě odhadů už po uzavření volebních místností katalánská televize TV3.
Šéf katalánské vlády a vůdce separatistů Artur Mas prohlásil separatistické strany za vítěze regionálních voleb. V tamním parlamentu mají většinu.
Mas, který byl zároveň jedničkou kandidátky volební koalice Společně pro Ano, volby předem označil za plebiscit o budoucnosti Katalánska. Separatistické strany dnes večer označil za vítěze voleb v hospodářsky vyspělém regionu na severovýchodě Španělska. „Katalánci řekli
‚ano‘ nezávislosti,“ prohlásil.
Platforma Společně pro Ano získala při rekordní 77procentní volební účasti 62 křesel v regionálním parlamentu, který čítá 135 poslanců. Odtržení Katalánska od Španělska navíc podporují také politici z levicové Kandidátky lidové jednoty (CUP), která získá deset mandátů.
Strany usilující o nezávislost Katalánska na Madridu obdržely dohromady přes 47 procent všech odevzdaných hlasů. Na to poukázala vládní Lidová strana v Madridu, která upozornila, že „většina Katalánců odmítla nezávislost“.
„Katalánce tyto volby skutečně zmobilizovaly. Čtyři hodiny po otevření volebních místností byla účast vyšší než 35 procent, což je o 5 procent víc než při minulých volbách, a dokonce o 10 víc než u těch předminulých,“ uvedl zpravodaj ČT Petr Zavadil.
Předčasné volby vyhlásil šéf katalánské vlády Artur Mas, který slíbil, že po volbách začne 18měsíční přechodné období a Katalánsko do roku 2017 získá samostatnost. Španělská vláda tomu ale chce zabránit všemi dostupnými právními prostředky včetně možnosti obrátit se na ústavní soud.
Madrid už zatrhnul Kataláncům referendum
Ústavní soud loni zablokoval konání referenda o odtržení tohoto bohatého severního regionu s tím, že právo vyhlásit plebiscit má jedině ústřední vláda. Separatisté ale hlasování pod jiným názvem přesto uspořádali. Přišla sice jen polovina oprávněných voličů, čtyři pětiny z ní ale hlasovaly pro nezávislost.
Její příznivci považují nedělní hlasování za definitivní slovo k budoucnosti regionu. „Tyto volby jsou nejdůležitější od návratu Španělska k demokracii,“ řekl Mas deníku El Mundo. „Myslím, že je to nutný proces po tom, co se stalo loni. Může nás to dovést ke změně k lepšímu. Cítím, že se věci hýbou správným směrem, ale uvidíme,“ podotkl jeden z návštěvníků Barcelony Guillen.
Už v prosinci se budou konat parlamentní volby ve Španělsku a největší strany požadují ústavní změny, které zahrnou nabídku na zlepšení ekonomické situace Katalánska.
- Madridu vychází dlouhodobě vstříc Evropská unie zpochybněním členství nezávislého Katalánska. Britský premiér David Cameron řekl, že by se muselo postavit do řady zemí čekajících na členství v EU. A to znamená, že by nemohlo být členem euroskupiny.
Oddělení Katalánska? Horší než řecká krize, varuje Bloomberg
Španělská ekonomika je zatížena dluhem přesahujícím v přepočtu 27 bilionů korun. Katalánsko se na ní podílí 20 procenty a navíc je sídlem nadnárodních podniků včetně automobilek. Současná řecká ekonomická krize by tak byla podle agentury Bloomberg ve srovnání s chaotickým oddělením tohoto regionu od zbytku Španělska maličkostí.