Karas: Většina Rusů sankce schvaluje. A cítí hrdost

Moskva – Většina Rusů embargo na potraviny ze Západu schvaluje. Alespoň to vyplývá z ruských médií. "Dokonce je cítit i jistá hrdost. Objevují se komentáře typu 'Celou dobu nás bili a my jsme měli mlčet?'„ prohlásil zpravodaj ČT Miroslav Karas. Embargo přivítala i pravoslavná církev s tím, že se Rusové alespoň naučí skromnosti. Internetový list Gazeta.ru ale napsal, že lidem mohou chybět artyčoky, španělská sušená šunka či italský sýr Mozzarella – embargo se dotkne milionů Rusů. A ti si prý dobře pamatují “nedostatkové" sovětské doby. Také ruský deník Vedomosti varuje, že sankce budou kontraproduktivní. Na druhou stranu by obě strany ukrajinského konfliktu mohly konečně přivést k jednacímu stolu.

9 minut
Karas: Ruská společnost je se sankcemi smířená
Zdroj: ČT24

Ruská vláda na prezidentův příkaz na rok zakázala dovoz masa, ryb, mléka, mléčných výrobků a ovoce a zeleniny z Evropské unie, USA, Austrálie, Kanady a Norska. Až dosud jediné sankce, které se mohly potenciálně dotknout většího počtu Rusů, bylo zablokování karet Mastercard a Visa od pěti ruských bank. Nyní sankce skutečně mohou vstoupit do každého ruského domu, upozorňuje Gazeta. 

Steaky nově z Argentiny, mléčné výrobky z Běloruska 

Ruská vláda už jedná s náhradními dodavateli a úřady slibují, že udělají vše, aby Rusové pokud možno následky sankcí nepocítili. Zmizí tak zřejmě jen „prémiové zboží“. „Žádné velké protesty v souvislosti s těmito odvetnými opatřeními v Rusku nejsou. Premiér Medvěděv řekl, že byly vynuceny a Rusko s nimi muselo přijít,“ konstatoval Karas. „Jistá hrdost v ruské společnosti je. Ruské sdělovací prostředky ji navíc stále ujišťují tím, že nebudou trpět hladem a Rusko se jednoduše obrátí na jiné země,“ podotkl Karas. 

Steak
Zdroj: Bernd Jürgens/ČTK/Picture Alliance

Na ruské stoly by se měly dostat třeba argentinské steaky – místo těch amerických či australských. Mléčnými výrobky by Rusy mělo zásobovat Bělorusko. Potřebné zboží mohou podle Karase nabídnout dále třeba Brazílie, Indie nebo Čína. 

Podle serveru Gazeta se jen těžko zákazy dotknou nejvyšších vrstev společnosti. V Sovětském svazu podle Gazety úspěšně fungoval rozbujelý systém utajené distribuce „speciálních balíčků“ s nedostatkovým zbožím. Na internetu se už údajně objevila historka o německém masu s nálepkami Zhotoveno ve Voroněžské oblasti. Něco takového by se mohlo stát běžnou záležitostí. 

Miroslav Karas o podpoře Putinových kroků v Rusku

„Putin se těší rekordní podpoře. Podle nedávných průzkumů téměř 90 procent Rusů schvaluje jeho kroky. V posledních letech nikdy neměl takovou podporu jako teď. Protizápadní rétorika je vnímána jako nejsilnější za poslední období. Západ je v souvislosti s ukrajinskými událostmi ukazován jako ruský nepřítel, který podle některých komentářů kazil svými výrobky ruskou společnost.“

Obavy z propadu ruského HDP 

Ruský deník Vedomosti ale upozorňuje, že bojkot západních potravin může mít negativní dopad na ruskou ekonomiku. Není prý jasné, jak jej vláda bude případně kompenzovat. „Rozhodnutí zakázat dovoz potravin ze zemí, které uplatňují sankce proti Rusku, nemá žádnou hospodářskou ani politickou logiku. EU proto zvažuje možnost stížnosti u Světové obchodní organizace,“ napsaly Vedomosti. 

„Je velmi pravděpodobné, že vzrostou ceny, a tím pádem i inflace. Ruská ekonomika se dostala ve 2. čtvrtletí na pokraj recese a ten stav se může ještě zhoršit,“ řekl k tomu Karas. 

Pravoslavná církev: Zákaz západního dovozu zlepší ruskou morálku 

Ruská pravoslavná církev nová opatření uvítala. Omezení importu prý pomůže Rusům „přestat se honit za západním spotřebitelským standardem“ a „naučí je skromnosti i umění spokojit se s málem“. Uvedl to mluvčí moskevského patriarchátu Vsevolod Čaplin. Zákaz západního dovozu podle duchovního pomůže nejen ruské morálce, ale i ekonomice, zejména „diskriminovanému“ zemědělství.  

Prelát by v odvetě za „nespravedlivý“ přístup Západu k Rusku zašel ještě dál a podmínil by další působení západních bank a prozápadních spolků v Rusku tím, že i ruské organizace dostanou stejný prostor na Západě. „Věřte, že máme co říci západním zemím: Jak by se mohla změnit jejich společnost na základě nejvyšší pravdy v protikladu k pomýleným zásadám 'peníze dělají peníze' a 'peníze rozhodují o všem', v protikladu k přežitému modelu demokracie západního typu,“ prohlásil Čaplin. 

Ruská pravoslavná církev
Zdroj: ČTK/Tetra Images/Winslow Productions

Rusko loni dovezlo z celého světa potraviny za celkem zhruba 39 miliard dolarů, z toho zboží za 23,5 miliardy dolarů patřilo do kategorií zatížených sankcemi. Ze zemí zasažených zákazem dovozu Rusko loni dovezlo v postižených kategoriích zboží za 9,2 miliardy dolarů. Dovoz všeho zboží ze zemí, na něž Moskva uvalila sankce, loni dosáhl 155,3 miliardy dolarů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

ŽivěJen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Pouze Spojené státy americké mohou ochránit Grónsko, řekl prezident USA Donald Trump ve svém projevu na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu. Pozornost na konferenci přilákala i početná a personálně silná americká delegace, oproti tomu zástupci dánské vlády vůbec nedorazili. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý podmínil svou účast podpisem bezpečnostních záruk ze strany USA. Trump sdělil, že se s ním ve středu setká.
13:19Aktualizovánopřed 2 mminutami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU.
před 18 mminutami

Německá policie hlásí zadržení proruské špionky a dvou podporovatelů terorismu

Německá policie ve středu zadržela tři různé osoby podezřelé z napomáhání Rusku. Žena zadržená v Berlíně je podezřelá ze špionáže pro ruskou tajnou službu, dvojice mužů chycená v Braniborsku zase prý měla podporovat zahraniční teroristické organizace, konkrétně Moskvou řízené a podporované „republiky“ na východě okupované Ukrajiny.
před 27 mminutami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
před 46 mminutami

Česko bude dál působit v uskupení NATO na Slovensku, řekl ministr obrany Zůna

Český ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) navštívil ve středu v Bratislavě svého slovenského protějška Roberta Kaliňáka (Smer). Česko bude nadále zapojeno do bojového uskupení NATO na Slovensku, řekl později na společné tiskové konferenci. Obě země chtějí spolupracovat v protivzdušné obraně. Odpoledne má jednání ministrů pokračovat.
12:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Za srážkou vlaků na jihu Španělska mohla být prasklá kolej, píší místní média

Vykolejení tří vagonů vlaku, které v neděli na jihu Španělska narazily do protijedoucí soupravy jedoucí z Madridu, mohl způsobit prasklý svár na kolejích. Píší o tom španělská média, podle nichž jde zatím o jednu z hypotéz vyšetřovatelů. Po nedělní tragédii, která si vyžádala 42 obětí a několik desítek zraněných, se ve Španělsku v pondělí večer stala další železniční nehoda, při níž zemřel mladý strojvůdce. Odbory španělských strojvedoucích pohrozily ve středu stávkou, zatím bez konkrétního data, a požadují zajistit bezpečnost na železnici.
před 2 hhodinami

Dánský ostrov kvůli poškozenému kabelu přišel o elektřinu

Dánský ostrov Bornholm postihl rozsáhlý výpadek elektřiny. Příčinou je poškození podmořského kabelu, píše list Jyllands-Posten. Případ vyšetřuje dánská policie.
před 3 hhodinami

EU připravuje podporu Grónsku, chce dál jednat s Washingtonem

Evropská unie (EU) pracuje na balíčku na podporu bezpečnosti v Arktidě, uvedla šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Opatření budou podle ní počítat s masivními investicemi v Grónsku. EU chce na bezpečnosti v regionu i nadále spolupracovat nejen s USA, jejichž prezident Donald Trump si dělá na Grónsko nároky, ale také s dalšími státy v oblasti. Sedmadvacítka je podle předsedy Evropské rady Antónia Costy připravena se bránit proti jakémukoli nátlaku.
10:32Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...