Haag - Proces s bývalým bosensko-srbským vůdcem Radovanem Karadžičem u Mezinárodního tribunálu pro bývalou Jugoslávii byl odročen. Odvolací senát musí posoudit jeho žádost o odklad jednání do června. Karadžić předtím prohlásil, že Sarajevo bombardovali sami bosenští muslimové, nikoliv srbské síly. Také tvrdí, že o vraždění tisíců mužů a chlapců ve Srebrenici šíří obžaloba falešné mýty. Za podíl na válečných zločinech včetně genocidy, z doby války v Bosně a Hercegovině z počátku 90. let, Karadžičovi hrozí doživotí.
Karadžić v pondělí a dnes prezentuje u ICTY hlavní rysy své obhajoby. Podle něj válku zahájilo muslimské obyvatelstvo Bosny, to prý často střílelo do vlastních řad s cílem vyvolat zásah západních armád, hlavně NATO. „Spojené národy vám řeknou, že Srbové nikdy nezačali boje v Sarajevu,“ zdůraznil. Boje podle něj začali muslimové a „postup bosenských Srbů byl jen reakcí na to“.
Karadžić obvinil bosenské muslimy i z toho, že stříleli na sarajevskou tržnici. „Bylo to všechno zinscenováno,“ prohlásil Karadžić k minometné palbě na tržnici Markale z 5. února 1994 během obléhání hlavního města Bosny, které trvalo 44 měsíců. „Jsem přesvědčen, že tam nebyla vůbec žádná civilní oběť,“ dodal bývalý prezident bosenských Srbů, obžalovaný z genocidy, válečných zločinů a zločinů proti lidskosti, jichž se podle obžaloby dopustil během války v Bosně v letech 1992-1995.
Karadžić se vyjádřil také k obvinění z podílu na masakru ve Srebrenici, kde bosenští Srbové zabili přes 7000 muslimských mužů a chlapců. Žalobce ICTY, americký právník Alana Tieger, podle něj svými obviněními „jen přispívá ke vzniku falešných mýtů“.
