Haag - U mezinárodního tribunálu v Haagu pokračuje proces s bývalým předákem bosenských Srbů Radovanem Karadžičem. Podle jeho poradce o masakru v Srebrenici v roce 1995 vůbec nevěděl. Masové vraždy ve vesnici byly podle něj před Karadžičem zatajeny. Někdejší prezident Republiky se obhajuje sám, využívá jen služeb poradců.
Srbské síly v závěru války povraždily ve Srebrenici 8 tisíc muslimských mužů a chlapců. „Neexistuje nejmenší důkaz toho, že by pan Karadžić plánoval nebo nařídil zabíjení vězňů, nebo že by o tom dokonce věděl,“ prohlásil podle agentury AFP Karadžičův poradce Peter Robinson. „Ve skutečnosti před ním byly (tyto události) zatajeny,“ dodal.
- Karadžičův poradce: „Ani jeden svědek neřekl, že Radovan Karadžić plánoval, nařídil nebo věděl o popravách zajatců ve Srebrenici. Zamyslete se nad tím a zeptejte se sami sebe, proč tomu tak je.“
Někdejší prezident Republiky srbské (RS) je obžalován z genocidy, válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. Obžaloba se týká celkem 11 zločinů. Kromě Srebrenice je obviněn také z iniciování etnických čistek nebo v souvislosti s brutálním obléháním Sarajeva, které trvalo 44 měsíců a vyžádalo si na 10 tisíc mrtvých.
- Martin Ježek, redaktor ČRo: "Obžaloba vychází z toho, že Karadžić jakožto prezident Republiky srbské byl ideologem čistek. Za prokázané považuje přinejmenším to, že deklaroval cíl vyčistit Bosnu a Hercegovinu od obyvatelstva, které není srbské národnosti. Na tom chce obžaloba postavit to, že je Karadžić zodpovědný za veškeré hrůzy, které se v 90. letech v Bosně a Hercegovině staly.
Žalobce ICTY Alan Tieger v pondělí při své závěrečné řeči prohlásil, že Karadžić „je odpovědný za každou tragédii“, k níž během války v Bosně v letech 1992–1995 došlo. Označil ho přitom za „hnací sílu“ etnických čistek a dalších zločinů a navrhl pro něj trest doživotního vězení.
Martin Ježek, redaktor ČRo
„Řízení Republiky srbské bylo politické a Karadžić byl politickým vůdcem. Dokázat to, je věc druhá. Trest ale pravděpodobně bude velmi vysoký, protože se mu klade za vinu i srbské obléhání Sarajeva, které stálo v součtu víc životů než genocida ve Srebrenici. Důležité to je hlavně pro příbuzné obětí – ti žádají satisfakci a jezdí demonstrovat před tribunál v Haagu.“
„Vojenským vůdcem Republiky pak byl Ratko Mladić. Mladičovi je možná možné dokázat to, že měl zlý záměr s uprchlíky, kteří hledali ochranu u UMPROFORu (mezinárodních mírových sil).“
Karadžić uznal svou morální odpovědnost za zločiny
Bosenskosrbský exprezident ve středu při zahájení závěrečné obhajobě sice uznal, že jako politický vůdce v době války „nese morální odpovědnost za zločiny spáchané občany a silami Republiky srbské“, odmítl ale odpovědnost trestní. Trval na tom, že žalobci tribunálu nijak neprokázali, že to byl on, kdo organizoval krutosti, které byly za války páchány.
Válečný konflikt v Bosně a Hercegovině si vyžádal životy více než 100 tisíc lidí. Zhruba 2,2 milionu obyvatel kvůli němu muselo opustit své domovy.
