Haag/Bělehrad - Bývalého bosenskosrbského prezidenta Radovana Karadžiče dnes ráno převezli do věznice Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) v nizozemském Haagu. Muže podezřelého ze zločinů proti lidskosti a válečných zločinů přivezlo z Bělehradu srbské vládní letadlo. O Karadžičově vydání rozhodla srbská ministryně spravedlnosti. Karadžičův obhájce přiznal, že tolik diskutované odvolání proti vydání svého mandanta do Haagu nakonec vůbec neposlal. Před soud Karadžić předstoupí již ve čtvrtek odpoledne.
Po několika složitých dnech vyjednávání eskortovali Karadžiče dnes ráno maskovaní agenti srbské tajné služby z bělehradské věznice na letiště. Zvláštní letadlo přistálo kolem 06:15 středoevropského času v nizozemském Rotterdamu, poté byl bývalý bosenskosrbský prezident přepraven vrtulníkem do věznice ICTY ve Scheveningenu.
O vydání rozhodla ministryně spravedlnosti, obhájce prý odvolání neposlal
Srbská ministryně spravedlnosti Snežana Malovičová rozhodla o vydání v souladu se zákonem definujícím spolupráci balkánské země a ICTY. Karadžičův právní tým se snažil vydání co nejvíce oddálit protahováním odvolací procedury, a to i s vědomím, že předání mandanta do Haagu se nepodaří zabránit. Karadžičův obhájce Svetozar Vujačić na přímý dotaz televize B92 dnes uvedl, že lhal a odvolání proti vydání svého mandanta do Haagu nakonec vůbec neposlal, aby získal co nejvíce času. Podle srbských zákonů doklad o odeslaném odvolání předkládat nemusí. Soud s Karadžičem začne za několik měsíců a potrvá pravděpodobně několik let.
Třiašedesátiletému vězni hrozí čtyřicetiletý trest. Hájit se chce sám, podobně jako kdysi srbský prezident Slobodan Milošević. Podle ICTY by ale měl mít zkušené obhájce, protože jeho případ je velmi složitý. Karadžić má před ICTY čelit 11 obviněním z genocidy, zločinů proti lidskosti a porušování ženevských konvencí, jichž se údajně dopustil během občanské války v Bosně.
Karadžić se před soudem objeví již ve čtvrtek
Karadžić bude umístěn do samostatné cely o velikosti 15 metrů čtverečních, jejíž součástí je i koupelna a pracovní kout. Protože se chce hájit před tribunálem sám, je pravděpodobné, že bude mít k dispozici kancelář s počítačem a připojením k internetu. Podobný postup zvolil tribunál i v případě Miloševiče.
Jak uvedla bruselská zpravodajka ČT Eva Hrnčířová, Karadžiče nyní čeká lékařská prohlídka a bude dotázán na své rozhodnutí ohledně právního zastoupení. Na dnešní tiskové konferenci v Haagu vrchní žalobce ICTY Serge Brammertz uvedl, že Karadžić se před soudem objeví již ve čtvrtek v 16:00. Bude mu přečtena obžaloba a bude vyzván, aby se k obvinění vyjádřil. Podle obhajoby využije práva se vyjádřit k obžalobě až 30 dní po jejím vyslechnutí. Pokud odmítne i podruhé, bude to automaticky považováno za odmítnutí viny. Délku soudního řízení lze podle Hrnčířové těžko předvídat, zřejmě bude trvat několik let.
Proti Karadžičovu zatčení a přesunu do Haagu protestovalo v Bělehradě ve středu kolem 15 tisíc nacionalistů. Účast byla ale mnohem nižší, než organizátoři doufali. Očekává se, že převezení Karadžiče do Nizozemska dalším výraznějším protestům zabrání. Demonstraci provázely potyčky s policií, nejméně 74 osob utrpělo při střetech zranění, čtyři lidé byli hospitalizováni.
Po mnohaletém útěku před spravedlností byl Karadžić dopaden v srbské metropoli minulý týden. V Haagu by se měl zodpovídat mimo jiné i z podílu na masakru 8000 bosenských Muslimů ve východobosenské Srebrenici v roce 1995. Tento zločin je označován za největší masakr civilistů v Evropě od druhé světové války.
Ve vazební věznici OSN na pobřeží Severního moře v Scheveningenu, který je předměstím Haagu, je v současnosti 37 osob obžalovaných v souvislosti s válkami v Chorvatsku, Bosně a Kosovu.
V Haagu by Karadžiče mohli navštívit i jeho nejbližší příbuzní. Vysoký představitel mezinárodního společenství v Bosně Miroslav Lajčák dnes zrušil zákaz cestování pro Karadžičovu manželku, syna, dceru a zetě. Zároveň jim úřad slovenského diplomata vrátil pasy, které jim odebral na počátku roku kvůli podezření, že pomáhají Karadžičovi při skrývání před spravedlností. Ještě na konci minulého týdne jim Lajčák nepovolil vycestovat do Bělehradu, aby mohli příbuzného navštívit ve vazbě.
EU vydání Karadžiče přivítala, ale chce i Mladiče a Hadžiče
Podle Brammertze je zatčení a vydání Karadžiče významným úspěchem spolupráce Srbska s ICTY, která ale musí pokračovat. EU, která spoluprácí Bělehradu s ICTY podmiňuje další sbližování se Srbskem, uvítala převoz Karadžiče do Haagu, ale očekává zatčení dalších hledaných osob. „EU vyzývá Srbsko, aby pokračovalo v této cestě a našlo a převezlo do Haagu dva poslední obviněné, kteří stále unikají,“ uvedlo v prohlášení francouzské předsednictví unie. Výzva se týká bývalého vrchního velitele bosenskosrbské armády Ratka Mladiče a bývalého prezidenta samozvané Republiky srbská Krajina chorvatských Srbů Gorana Hadžiče.
