Kancléř Helmut Kohl - muž, který si získal respekt Západu i Východu

Berlín - Když se předseda konzervativců Helmut Kohl postavil v říjnu 1982 do čela Vlády SRN, hodnotila jej řada politických komentátorů jako nudného muže bez vizí, jehož pobyt v úřadu spolkového kancléře nebude mít dlouhé trvání. To se ale nepotvrdilo. Po pádu Berlínské zdi se totiž Kohl zásadním způsobem zasloužil o znovusjednocení Německa. Tím si u svých spoluobčanů vysloužil respekt, který nepřebila ani pozdější nepříjemná aféra s černými stranickými fondy. Kohl byl rovněž zastáncem posílení evropské integrace. Kritici mu ale například vyčítají, že souhlasil s pravidly pro zavádění eura, jež byla špatně nastavena.

Kohl se snažil udržovat přátelské vztahy s Ruskem i Západem

Kohl nejprve působil na přelomu 60. a 70. let minulého století jako předseda zemské vlády spolkové země Porýní-Falc. Zásadní přelom v jeho politické kariéře přišel v roce 1989. V situaci, kdy se začínaly drolit komunistické režimy ve střední a východní Evropě, se naplno uplatnila kancléřova silná stránka, jíž byla diplomacie založená na jeho přátelských osobních vztazích s představiteli západních mocností a Ruska. Tandem Kohl - Mitterrand měl například značnou zásluhu na oživení stagnujícího procesu evropské integrace.

Přinejmenším stejně významné bylo pouto důvěry, které vzniklo mezi kancléřem a sovětským vůdcem Michailem Gorbačovem, jenž svou zahraniční politikou významně přispěl k pádu východoněmeckého režimu.

Helmut Kohl
Zdroj: ČT24/Getty Images

Pádem Berlínské zdi počátkem listopadu 1989 se začal naplňovat Kohlův sen o sjednoceném Německu. Již koncem měsíce navrhl ve Spolkovém sněmu desetibodový plán sjednocení Německa. Při následném jednání obou německých států s vítěznými mocnostmi druhé světové války předvedl Kohl spolu s ministrem zahraničí Hansem-Dietrichem Genscherem doslova diplomatický koncert. Výsledkem bylo nečekaně rychlé sjednocení Německa v říjnu 1990.

Kohlovi zasadil ránu až v roce 1998 Schröder

Zásadní podíl na znovusjednocení národa vynesl Kohlovi značnou popularitu a pomohl křesťanským demokratům k volebním vítězstvím v první polovině devadesátých let. Trpkost prohry poznal Kohl až v roce 1998, kdy jej porazil sociální demokrat Gerhard Schröder.

Kohlův pobyt v úřadu spolkového kancléře se tak uzavřel 27. října 1998 po rekordních 16 letech a 26 dnech. Jen pár dní poté odešel Kohl i z čela strany a byl jmenován jejím čestným předsedou. Této funkce se ale v lednu 2000 zřekl kvůli skandálu s černými fondy, které si strana s jeho vědomím pořídila. Aféra s tajemnými sponzory nepříjemně poznamenala konec Kohlovy politické kariéry.

Helmut Kohl
Zdroj: ČT24/ISIFA

Ozývají se hlasy, že Kohl nese částečně vinu za problémy s eurem

Od Kohlova odchodu z vrcholné politiky je o exkancléři slyšet především v souvislosti s jeho soukromým životem. Vlnu solidarity vzbudila v červenci 2001 sebevražda Kohlovy manželky Hannelore, která trpěla vzácnou přecitlivělostí na denní světlo. Čas od času se rovněž objeví informace o Kohlových zdravotních komplikacích, jako byl úraz lebky, který utrpěl po pádu ze schodů v únoru 2008. V poslední době se jméno kancléře-sjednotitele skloňuje v souvislosti s jeho rolí duchovního otce společné evropské měny. Kritici mu přičítají spoluzodpovědnost za špatně nastavená pravidla při zavádění eura.

Výběr událostí v historii Německa, jejichž aktérem byl kancléř Helmut Kohl:

Vyjádření nedůvěry kancléři Schmidtovi - Jako dosud jediný kancléř Spolkové republiky Německo se Kohl dostal do úřadu na základě procedury známé jako konstruktivní vyjádření nedůvěry. Chce-li Spolkový sněm svrhnout stávajícího předsedu vlády, musí se nadpoloviční většina poslanců shodnout na jménu jeho nástupce. Přesně to se stalo 1. října 1982, kdy padl sociálnědemokratický kancléř Helmut Schmidt, na jehož místo parlament dosadil konzervativce Kohla.

Umístění raket Pershing v Německu - Koncem listopadu 1983 přijal Spolkový sněm po bouřlivé debatě rozhodnutí o rozmístění raket Pershing-II a střel s plochou dráhou letu na území SRN. Šlo o reakci na krok Sovětského svazu, který ve druhé polovině 70. let začal nahrazovat starší typy raket středního doletu novým typem SS-20. Pro rozmístění raket NATO se tehdy vyslovili Kohlovi křesťanští demokraté a jejich koaliční partner FDP. Ostře proti byli opoziční sociální demokraté a Zelení. Rozhodnutí parlamentu vyvolalo nesouhlasné reakce u části západoněmecké veřejnosti.

Vystoupení kancléře v izraelském parlamentu - Jako vůbec první kancléř poválečného Německa promluvil Kohl 24. ledna 1984 v izraelském parlamentu. Kohl, jenž byl v době druhé světové války ještě dítětem, ve svém projevu řekl, že v otázce viny za zločiny nacismu jej potkala „milost pozdějšího narození“. Za tento výrok byl posléze kritizován některými historiky, podle nichž mohl oslabit vědomí historické odpovědnosti u poválečné generace Němců.

Setkání s francouzským prezidentem ve Verdunu - V září 1984 se Kohl sešel s francouzským prezidentem Françoisem Mitterrandem u Verdunu na severozápadě Francie, kde se za první světové války střetly armády obou zemí. Fotografie Kohla a Mitterranda držících se během smutečního obřadu za ruce se stala symbolem německo-francouzského smíření. Mezi konzervativcem Kohlem a socialistou Mitterrandem panovaly velmi přátelské vztahy, které později usnadnily získání francouzského souhlasu se sjednocením Německa.

Návštěva Ericha Honeckera v Bonnu - Ke zlepšení vztahů mezi oběma německými státy přispěla počátkem září 1987 návštěva předsedy Státní rady NDR a generálního tajemníka Jednotné socialistické strany Německa Ericha Honeckera v Bonnu. V hlavním městě západního Německa čekalo Honeckera uvítání se všemi poctami, které náleží hlavě suverénního státu. Západní Německo tak dalo symbolicky najevo, že uznává Německou demokratickou republiku za rovnoprávný stát.

Sjednocení Německa - Při setkání se sovětským vůdcem Michailem Gorbačovem v červnu 1989 Kohl prohlásil, že ke sjednocení Německa jednou dojde se stejnou jistotou, s jakou vody Rýna vždy doputují do moře. Na kancléřova slova došlo nečekaně rychle. Počátkem listopadu téhož roku padla Berlínská zeď a už koncem měsíce předložil Kohl parlamentu desetibodový plán postupného sjednocení Německa. Jak se později svěřil, myslel si tehdy, že ke spojení dojde až za tři až čtyři roky. Ve skutečnosti se tak stalo už 3. října 1990.

Maastrichtská smlouva - V prosinci 1991 byla na summitu Evropských společenství v nizozemském Maastrichtu přijata smlouva o hospodářské, měnové a politické unii a zrodil se název Evropská unie. Jedním z otců společné evropské měny byl právě Kohl, jenž patřil spolu s tehdejším francouzským prezidentem Mitterrandem a předsedou Komise Evropské unie Jacquesem Delorsem k nejvýznamnějším stoupencům hlubší politické a hospodářské integrace Evropy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Slovensko vyhlásilo stav ropné nouze

Slovenská vláda kvůli dřívějšímu přerušení dodávek ropy přes Ukrajinu vyhlásila stav ropné nouze, opatření vstoupí v platnost ve čtvrtek. Kabinet premiéra Roberta Fica (Smer) zároveň souhlasil s tím, že stát ze svých nouzových zásob zapůjčí bratislavské rafinerii Slovnaft do 250 tisíc tun ropy. Krok má společnosti pomoci zvládnout období, než si zajistí suroviny jinou trasou.
11:00Aktualizovánopřed 13 mminutami

V Německu se koná největší letošní cvičení NATO

Severoatlantická aliance v Německu procvičuje jednotky schopné rychlého nasazení na největším aliančním cvičení roku Steadfast Dart 2026. Testuje se proces aktivace, přesun napříč evropským prostorem, rozmístění jednotek i jejich společné působení. Zapojuje se přes deset tisíc vojáků z jedenácti členských států NATO včetně komanda ze 43. výsadkového pluku z Chrudimi, které má plnit úkoly v přední linii.
před 15 mminutami

V Kalifornii je po pádu laviny nezvěstných devět lyžařů

Po pádu laviny v severní Kalifornii je nezvěstných devět lyžařů. Šest dalších lidí bylo nalezeno živých, napsala ve středu agentura DPA s odvoláním na místní úřady. Původní informace hovořily celkem o šestnácti lyžařích. V oblasti panuje nepříznivé zimní počasí.
04:51Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Polský Krakov nasadí holubům antikoncepci

Jihopolský Krakov zavede pilotní program, v rámci kterého nasadí holubům antikoncepci. Podle tamních médií zástupci města i odborníci ujišťují, že půjde o bezpečný prostředek. Cílem programu je zlepšení kondice holubů a omezení problémů spojovaných s jejich přemnožením, tedy nemocemi nebo potížemi s dostupností potravy.
před 4 hhodinami

Výpadky proudu a odpadky v ulicích. Americké embargo omezuje životy Kubánců

Kuba kvůli ropné blokádě, kterou uvalily Spojené státy, výrazně omezila fungování veřejné dopravy, služeb, školství i zdravotnictví. Ostrov získával pohonné hmoty nebo surovou ropu od Venezuely, po zadržení tamního diktátora Nicoláse Madura Washingtonem ale dodávky ustaly. Benzinu už je na Kubě tak málo, že přestaly jezdit popelářské vozy a v ulicích se hromadí odpadky. Kvůli nedostatku paliva pro elektrárny má také jedenáctimilionová země už dlouho problémy s výpadky proudu. Ztenčují se i zásoby potravin a léků. OSN varuje, že Kubě hrozí humanitární krize.
před 5 hhodinami

Nejrozsáhlejší revize ústavy. Kazachstánský prezident si chce upevnit moc

V Kazachstánu byl zveřejněn nový návrh ústavy – podle něj má být v zemi zrušen Senát, znovu naopak zaveden post viceprezidenta či rozšířeny pravomoci hlavy státu. Právě prezident Kasym-Žomart Kemeluly Tokajev chce takto podle tamních expertů posílit svou moc a pokusit se o úplnou „přestavbu“ politického systému. Změny v ústavě se týkají také postavení ruštiny v Kazachstánu, což v sousední zemi vyvolalo reakce.
před 6 hhodinami

Jednání v Ženevě pokročila, postoje se ale dále liší, uvedl Zelenskyj

Jednání v Ženevě mezi Ukrajinou, Ruskem a Spojenými státy o možnostech ukončení ruské invaze na Ukrajinu byla složitá, přinesla ale pokrok, postoje stran se však nadále odlišují. Ve středu to po skončení dalšího kola rozhovorů sdělil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Poukázal na to, že všechny strany se dohodly na budoucím pokračování rozhovorů. Zelenskyj dříve uvedl, že na něj jeho americký protějšek Donald Trump vyvíjí nepřiměřený tlak.
před 9 hhodinami

Peruánský parlament sesadil prezidenta Jerího

Peruánský parlament v úterý sesadil prezidenta Josého Jerího, který nyní čelí vyšetřování kvůli nepřiznaným schůzkám se dvěma čínskými podnikateli. Informují o tom tiskové agentury. Peru mění hlavu státu dva měsíce před parlamentními a prezidentskými volbami. S novou volbou prezidenta pak začne Kongres ve středu místního času.
před 12 hhodinami
Načítání...