Ottawa – Kanadský ministr životního prostředí Peter Kent oznámil, že Kanada odstoupí od Kjótského protokolu o snižování emisí skleníkových plynů. Rozhodnutí zdůvodnil tvrzením, že protokol, v jehož rámci Ottawě hrozily sankce ve výši asi 13,6 miliardy dolarů, „nefunguje“. Podle OSN má ale Kanada, která se stala první zemí, jež od mezinárodní úmluvy odstoupila, podle mezinárodního práva stále povinnost snižovat své emise.
„Uplatňujeme naše zákonné právo formálně od Kjóta odstoupit,“ řekl Kent novinářům po návratu z jihoafrického Durbanu, kde se v minulých dnech konala konference OSN o změnách klimatu. Delegáti z více než 190 zemí se na ní dohodli na prodloužení Kjótského protokolu o nejméně pět let a na tom, že začnou pracovat na nové smlouvě o kontrole emisí skleníkových plynů. Dohoda, která ovlivní boj proti klimatickým změnám v příštích desetiletích, by měla začít platit nejpozději v roce 2020.
Podle Christiany Figueresové, šéfky OSN pro klima, má ale Ottawa i po odstoupení od Kjótského protokolu právní i morální povinnost své emise snižovat. Figueresová zároveň vyjádřila překvapení nad načasováním kanadského kroku.
Kanada měla v rámci Kjótského protokolu do roku 2012 snížit emise škodlivých plynů o šest procent ve srovnání s rokem 1990. Objem exhalací však ve skutečnosti vzrostl. Konzervativní vláda premiéra Stephena Harpera závazky vyplývající z dohody odmítla a rozhodnutí liberálního kabinetu, který dokument z roku 1997 podepsal, označila za „chybné“.
Kjótský protokol zavázal 35 vyspělých zemí snížit do roku 2012 exhalace skleníkových plynů o pět procent pod úroveň roku 1990. Protokol ale nikdy nepodepsaly Spojené státy a dokument se nevztahoval ani na velké rozvíjející se ekonomiky, jakými jsou kupříkladu Čína a Indie. Ottawa na nedostatky úmluvy poukazovala již dříve a Kent v listopadu prohlásil, že „Kjóto je minulostí“.
