Rodinná shledání u tradičních krocanů, ale i spory o fotbal a dopravní zácpy. Američané po roce opět slaví Den díkůvzdání. Řada obyvatel Kalifornie bude ovšem po ničivých požárech trávit sváteční čas jinak: v evakuačních centrech, po hotelech i na ulici. Lidem bez přístřeší navíc ztěžuje život hustý déšť.
Kaliforňané, jejichž domy zničil oheň, slaví Den díkůvzdání po motelech i na ulici
V kalifornském městě Paradise a jeho okolí zemřely během požárů desítky lidí. Tisíce dalších sice vyvázly, živel je ale připravil o domov. Třeba manželé Schoolerovi tak stráví svátek ve vypůjčeném cizím prázdném domě. „Jsem vděčný za to, že tu mám svou rodinu. Dost lidí to říct nemůže,“ podotkl Maxx Schooler.
Před plameny rodina utíkala i s novorozenou Brielle. „Bylo vidět, jak se strží za nemocnicí blíží plameny. Vypadalo to hodně vážně,“ vzpomíná Vaughna Schoolerová. „Přišla chvíle, kdy mě napadalo: to tady zemřu? Moji blízcí zemřou?“ uvedl její manžel, který prchal z města se synem v autě, kterému zhasínal motor.
Řada obyvatel Paradise tráví svátek po motelech, u příbuzných nebo v evakuačních centrech, někteří ale také na ulici. Těm znesnadňuje život hustý déšť. „Lidé nám nosí bundy a deštníky a vše, co nám může pomoci, ale fakt je ten, že nemám kam jít,“ posteskla si Amy Sheppardová.
Záchranáři mezitím v troskách třinácti tisíc rodinných domů dál hledají pozůstatky. Stále se pohřešuje přes pět set lidí. „Půda klouže, terén je náročnější. Počasí všechno ztěžuje, ale práce pokračuje,“ prohlásil jeden z místních hasičů.
Krocan, modlitba a nákupní šílenství
Den díkůvzdání je v USA federálním svátkem, spadá vždy na čtvrtý čtvrtek v listopadu. Při tomto svátku se sejde celá rodina a na stole nesmí chybět krocan s nádivkou a brusinkovou omáčkou a také sladké brambory a dýňový koláč se šlehačkou. Před večeří se všichni pomodlí a poděkují za vše dobré ve svém životě.
Krocan se potom objevuje na jídelníčku po celý zbytek víkendu. Nemůže chybět ani tradiční americký fotbal, nakupování, průvody, v televizi běží speciální programy.
Den díkůvzdání není vynálezem severoamerických přistěhovalců. Festivaly děkující za požehnanou úrodu různým bohům byly slaveny již ve starém Řecku, v Číně nebo v Egyptě. Na americkém kontinentě bylo díkůvzdání za úrodu po staletí pravidelným rituálem indiánských kmenů.
Evropané ho na novém kontinentě poprvé slavili v roce 1578 na území dnešního Newfoundlandu (Kanada). Britský cestovatel Martin Frobisher ale neděkoval za úrodu, nýbrž za to, že jeho skupina dlouhou cestu do Nového světa přežila.
V dnešních USA lidé oslavili první oficiální den díkůvzdání v roce 1623 po předcházející tuhé zimě, v níž mnozí hladověli. Slávek vyhlásil guvernér William Bradford z kolonie „Poutníků“. Jeho proklamace začíná slovy: „Vy všichni Poutníci, s vašimi ženami a maličkými, shromážděte se v Domě Setkání na kopci, (…) kde uslyšíte pastora a vzdáte dík všemohoucímu Bohu za všecka tato požehnání.“
Po Dni díkůvzdání následuje Černý pátek, který zahajuje severoamerickou vánoční nákupní sezonu. Ačkoli nejde o federální svátek, většina zaměstnanců si bere dovolenou a většina škol je v tento den zavřená. Černý pátek je známý pro velké slevy v obchodech, které často otevírají v brzkých ranních hodinách – nezřídka už před čtvrtou hodinou ranní. Pro obchodníky to je nejdůležitější den v roce, tržby jsou nejvyšší za celý rok.