Kaddáfí chtěl v Praze postavit mešitu a přesunout Svátek práce

Praha – Libyjský vůdce Muammar Kaddáfí si sice s československými komunistickými vůdci příliš nerozuměl, ideologické rozepře byly ale v 70. a 80. letech ve vztahu Libye a Československa vedlejší. Obě země totiž spolu čile obchodovaly, a to hlavně ve zbrojním průmyslu. Kaddáfího výstřelky, jako například nápad postavit v Praze mešitu, tak komunističtí vůdci taktně přecházeli mlčením.

Libye a Československo před rokem 1989 pěstovalo velmi vřelé vztahy. Ty měly původ hlavně v miliardových zbrojních zakázkách. Podle historika a archiváře České televize Karla Siebera jen v 70. letech činil zbrojní vývoz do Libye přes 4 miliardy korun. Československo dodávalo do země vojenská nákladní auta, raketomety, letadla nebo tanky. 

Libyjský vůdce kvůli tomu dokonce dvakrát navštívil Prahu. Poprvé v roce 1978 a podruhé o čtyři roky později. I když ho komunističtí vůdci vždy vítali s veškerými poctami, možná občas kvůli Kaddáfího výstřelkům „skřípali zuby“. Například v roce 1978 se libyjský vůdce vůbec netajil tím, že přijel do Prahy nakoupit zbraně. „K určité nespokojenosti československého vedení hovořil o tomto velkém nákupu zbraní i na veřejnosti na oficiálních ceremoniích. Československo mu chtělo zbraně prodat, ale problém byl v tom, že nebylo příliš rádo, když o tom hovoří takto veřejně,“ komentoval to ve Studiu 6 Sieber. „Oba ty režimy si příliš nerozuměly, jediným spojovacím prvkem byli společní nepřátelé a zbrojní nákupy,“ dodal."

Nahrávám video
Rozhovor s Karlem Sieberem
Zdroj: ČT24

Kaddáfí přivezl do Prahy velbloudy

Televizní noviny z roku 1982 o návštěvě Kaddáfího:

"Dnes přicestoval na oficiální přátelskou návštěvu Československa nejvyšší představitel libyjské revoluce plukovník Muammar Kaddáfí. Na slavnostně vyzdobeném ruzyňském letišti v Praze uvítal vzácného hosta generální tajemník Ústředního výboru Komunistické strany Československa a prezident republiky soudruh Gustáv Husák."

Kaddáfí třeba na jedné z návštěv navrhoval komunistickým vůdcům, že v Praze postaví mešitu, ani to se jim příliš nezamlouvalo. Komunističtí pohlaváři zavrhli také Kaddáfího nápad, že by se měl Svátek práce místo na 1. máje slavit 1. září, což je výročí libyjské islámské revoluce. I tak si ale Libye a Československo šly na ruku.

Prezident Gustáv Husák v roce 1978 Kaddáfího v Praze vyznamenal, když mu předal Československý Řád bílého lva s řetězem. Kaddáfí ale nezůstal Československu nic dlužen. Pražské zoologické zahradě tehdy daroval velbloudy. 

Agent StB zabil na libyjském velvyslanectví domovníka

Vztahy Libye a Československa ale mají i svou třináctou komnatu. Podle tajných dokumentů se v roce 1978 vloupal na libyjské velvyslanectví v Praze pracovník StB Alexandr Tersián. Nešťastnou náhodou ho tam tehdy zastihl československý domovník, kterého Tersián brutálně zavraždil. Co vlastně agent na velvyslanectví hledal, není dodnes jasné. Tersián poté uprchl na Západ. Okolnosti případu dodnes zůstávají tajemstvím.

  • Kaddáfí dostal v roce 1978 od Husáka Československý Řád bílého lva s řetězem. autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/24/2351/235043.jpg
  • Muammar Kaddáfí v Praze autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/24/2351/235046.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
17:49Aktualizovánopřed 1 mminutou

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 5 mminutami

VideoZmaření jaderných snah či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zasáhl proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 43 mminutami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
02:15Aktualizovánopřed 53 mminutami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
20:57Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 5 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
03:45Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...