K Marsu úspěšně odstartovala americká sonda Curiosity

Mys Canaveral (USA) – Z floridského Mysu Canaveral odstartovala americká raketa Atlas 5, která má na povrch Marsu dopravit pojízdnou robotickou laboratoř Curiosity. Na povrchu planety má hledat známky života. Přistát má uvnitř obřího Galeova kráteru, kde vědci předpokládají, že mohlo být pravěké jezero. Je tam tudíž největší šance na památky na život narazit. Zatím nejsložitější aparát, který kdy člověk vyslal do meziplanetárního prostoru, má na Marsu přistát napřesrok v srpnu po cestě dlouhé 570 milionů kilometrů. Sonda bude na rudé planetě operovat dva roky.

Robot o váze 900 kilogramů a velikosti menšího automobilu je pětkrát větší než předchozí americká marťanská vozítka Spirit a Opportunity z roku 2004. Vozítko má šest kol a dvoumetrové robotické rameno schopné vyvrtat do povrchu Marsu otvor šest centimetrů a odebrat vzorky.

Aparát je schopen zaznamenat výskyt metanu, který často doprovází existenci života. Na palubě má chemickou laboratoř. Je vybaven kamerami s vysokým rozlišením a laserem schopným zkoumat předměty do vzdálenosti sedmi metrů. „Je výzva to poznat, i kdyby to byl nakonec stejný život, jak ho známe tady. Ale co když to není život, jak ho známe na Zemi? Může taky vznikat z jiných materiálů a tvořit jiné struktury,“ uvedla ředitelka astrobiologického programu NASA Mary Voytek.

Nahrávám video
Reportáž Michala Kubala
Zdroj: ČT24

Sonda poletí osm a půl měsíce. Kritická fáze nastane při sestupu. NASA nemohla použít airbagy, jednotunové planetární vozítko je příliš těžké. Na povrch Marsu ho tedy usadí speciální vznášedlo s raketovým pohonem. Vozítko bude na Marsu jeden marťanský rok, tedy 687 pozemských dní, kdy bude fotit, sbírat vzorky a analyzovat je. Výsledky pak pošle zpátky na Zemi.

Vědci nepátrají ale jenom v sousedství. Už za pět let NASA vyšle do vesmíru nový teleskop. Přístroj za skoro devět miliard dolarů, vyslaný milion a půl kilometrů od Země. Vědcům má dát nahlédnout dál do vesmíru a tím i a hlouběji do jeho historie. 

Start byl napjatě sledován i v Rusku, které se před nedávnem pokusilo vyslat sondu k měsíci Marsu Phobosu. Stroj ale na oběžné dráze kolem Země vypověděl poslušnost a na cestu k Marsu se nevydal. Rusko se nyní marně snaží aparát oživit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael novu udeřil na Bejrút. Hizballáh podnikl odvetu na základnu

Izraelský útok na pobřeží libanonské metropole Bejrútu si v noci na čtvrtek vyžádal nejméně sedm mrtvých a 21 zraněných. Město čelilo dalšímu úderu během několika hodin. S odvoláním na libanonské ministerstvo zdravotnictví to napsala agentura AFP. Libanonské teroristické hnutí Hizballáh tvrdí, že v noci vypálilo rakety na základnu Izraele, který v odvetě zasáhl desítku cílů hnutí.
před 15 mminutami

Demokratičtí senátoři v USA řeší údajný americký zásah íránské školy

Desítky amerických demokratických senátorů požadovaly od vlády prezidenta Donalda Trumpa odpovědi na množící se tvrzení o tom, že by USA byly zodpovědné za únorový útok na íránskou dívčí školu. Napsala to agentura AP. Stanice CNN píše o tom, že americká armáda instituci zasáhla omylem pravděpodobně kvůli zastaralým informacím o nedaleké námořní základně. Zásah školy si tehdy podle íránských médií vyžádal životy nejméně 168 dětí a 14 učitelů.
před 2 hhodinami

Íránské lodě s výbušninami zasáhly v iráckých vodách dva tankery, tvrdí Bagdád

Íránské lodě naložené výbušninami zasáhly v iráckých vodách dva tankery s palivem, které začaly hořet. Irák následně začal s evakuací dvou desítek členů posádky z obou plavidel, napsala ve středu večer agentura Reuters s odvoláním na šéfa irácké společnosti pro přístavy. Jeden člověk při incidentu přišel o život.
před 4 hhodinami

USA zničily 28 íránských lodí schopných pokládat miny, tvrdí Trump

Podle prezidenta USA Donalda Trumpa už Spojené státy vyřadily z provozu celkem dvacet osm íránských lodí které jsou schopné pokládat miny. V úterý večer regionální velitelství amerických ozbrojených sil (CENTCOM) informovalo o zničení šestnácti minonosných lodí u Hormuzského průlivu. Celkem dle Trumpa došlo ke zničení 58 íránských válečných lodí. Pokračující americko-izraelské údery na Írán přitom Trump znovu označil za „krátkou exkurzi“. V Íránu už podle něj „nezbylo prakticky nic“, na co by americká armáda mohla útočit.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Izrael a Írán podnikly vzdušné útoky, u Íránu byly zasaženy tři nákladní lodě

Izrael podnikl další vzdušné údery na Teherán a na Bejrút, kde zasáhl byt v centru a dle libanonských médií zabil čtyři lidi. Íránské revoluční gardy uvedly, že podnikly vzdušné útoky na Izrael a americké základny v regionu. Mluvčí íránského Červeného půlměsíce Modžtabá Cháledí podle státní televize uvedl, že v Íránu bylo zasaženo téměř dvacet tisíc obytných budov a sedmdesát sedm zdravotnických zařízení. RB OSN žádá okamžité zastavení útoků Íránu na státy Perského zálivu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoAustrálie udělila humanitární azyl šesti íránským fotbalistkám

Austrálie udělila humanitární azyl šesti Íránkám z národního fotbalového týmu, který se v zemi účastnil mistrovství Asie. Zbytek už se vydal na cestu zpět. Sedmá hráčka si nabídku na poslední chvíli rozmyslela, kontaktovala íránskou ambasádu a nechala se odvézt. Íránské velvyslanectví se tak však dozvědělo, kde se hráčky nachází a australský ministr vnitra Tony Burke musel vydat pokyn k jejich přemístění. Opatrnost byla na místě, hráčky totiž byly pod neustálým dozorem mužského doprovodu týmu. Íránský tým vzbudil celosvětový ohlas minulý týden během prvního zápasu s Jižní Koreou – fotbalistky na úvod mlčely během hymny.
před 7 hhodinami

Návrat k ruským palivům by byl strategickou chybou, uvedla šéfka Evropské komise

Vrátit se za současné krize na Blízkém východě k ruským fosilním palivům by byla strategická chyba, řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Dokud bude Evropská unie dovážet významnou část fosilních paliv z nestabilních regionů, je podle ní zranitelná a závislá.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Starmer věděl o Mandelsonovi jako riziku, plyne z dokumentů

Britská vláda zveřejnila část dokumentů souvisejících se jmenováním někdejšího ministra Petera Mandelsona velvyslancem v USA. Premiér Keir Starmer měl podle jednoho z textů informaci, že kvůli Mandelsonově blízkým vztahům s odsouzeným sexuálním delikventem Jeffreym Epsteinem může být jmenování „reputačním rizikem“, uvedla stanice Sky News. Starmerův kabinet se k publikaci rozhodl po tlaku, kterému ministerský předseda čelí kvůli aféře svého významného spolustraníka.
před 11 hhodinami
Načítání...