„Jsme ve válce?“ ptá se opatrně ruský tisk

Moskva – Zprávy o tom, že ruští vojáci přímo zasahují v bojích na jihovýchodní Ukrajině, se i přes opakované popírání Kremlu postupně začínají objevovat i v ruských médiích. Zatímco ukrajinská média o ruské invazi nepochybují, mainstreamové ruské noviny našlapují opatrně a při zmínce o invazi většinou jen citují ukrajinská či západní média. "Počet nezodpovězených otázek ohledně ruských vojáků zabitých a zadržených na území Ukrajiny dosáhl kritického množství,„ upozorňuje například ruský deník Vedomosti. “Vede Rusko válku na Ukrajině? Pokud ano, z jakých důvodů? Pokud ne, kdo jsou ti lidé v čerstvých hrobech a kdo jsou lidé vyslýchaní ukrajinskou tajnou službou?" ptá se list.

Ukrajinská média o ruské invazi nepochybují. „Ruské jednotky se již dlouho nebudou skrývat. Ruská technika přichází (…) v konvojích vozů s přelakovanými značkami,“ píše například deník Ukrajina Moloda.

Kyjevská Novaja Gazeta dokonce porovnává prezidenta Putina se sovětským diktátorem Josifem Visarionovičem Stalinem a kritizuje Moskvu za mlčení o ruských vojácích zabitých na Ukrajině. „Soudě podle reakcí ruských orgánů, chtějí popřít své válečné zajatce. Stalin také neuznával válečné zajatce, zacházel s nimi jako se zrádci. Jeho nástupci v tradici pokračují,“ píše list. „To je cena, kterou Rusové zaplatí za Krym,“ píše na Facebooku ukrajinský novinář Leonid Švec. „Rusové platí životy svých synů, manželů, bratrů, přátel a známých. Vladimir Vladimirovič vám děkuje za aplaus,“ dodává. 

Náladu veřejnosti ukazuje ukrajinský Twitter. Nejčastější hashtagy posledních dní:

  • #russiainvadesukraine
  • #StopPutin
  • #UkraineUnderAttac

Ruské noviny a webové servery ohledně ruské invaze většinou citují ukrajinská a západní média. Mainstreamové ruské noviny se ale věnují jiným zprávám, než je dění na Ukrajině – například tomu, že se Putin zúčastní slavnostního otevření fotbalového stadionu v Moskvě, glosuje ve svém článku BBC.

Ukrajinská krize je v ruských novinách zmiňována jen v souvislosti s úterním jednáním v Minsku, kde se Putin sešel s ukrajinským prezidentem Porošenkem. Konstantin Bondarenko v deníku Nezavisimaja gazeta napsal, že „Vladimir Putin (…) není tyran a diktátor, protože agresoři a diktátoři odmítají jednat.“ 

Ruský blogger: „Čekáme na to, kdy ruská média začnou používat slovo válka“

Ovšem slovo válka postupně proniká i na ruské mediální území. „Všichni čekáme na to, kdy ruská média začnou používat slovo válka. Politici se k tomu zatím nemají,“ napsal na Twitteru ruský komentátor Oleg Kozyrev. Webové stránky liberální rozhlasové stanice Echo Moskvy se o válce zmiňují rovněž, ačkoliv pouze citují. Zprávu nazvali „Ukrajinská a západní média: Ruští vojáci dobyli ukrajinské město Novoazovsk“. 

Populární deník Moskovskij Komsomolec cituje ukrajinský zdroj, který uvádí, že poradce ukrajinského ministra vnitra obvinil Moskvu ze zahájení „totální vojenské invaze“. Ruská média přinesla také slova proruského vůdce rebelů na východní Ukrajině Alexandra Zacharčenka, který řekl pro ruskou televizi, že v řadách rebelů bojovaly 3-4 tisíce ruských občanů. Moskva přitom přítomnost svých vojáků na Ukrajině vytrvale odmítá. Někteří tam prý zabloudili, jiní jsou tu prý na dovolené. 

Vedomosti: Kdo jsou ti lidé v čerstvých hrobech?

„Jsme ve válce?“ ptá se deník Vedomosti. „Počet nezodpovězených otázek ohledně ruských vojáků zabitých a zadržených na území Ukrajiny dosáhl kritického množství,“ píše ve svém úvodníku. „Vede Rusko válku na Ukrajině? A pokud ano, z jakých důvodů? Pokud ne, kdo jsou ti lidé v čerstvých hrobech a kdo jsou lidé vyslýchaní ukrajinskou tajnou službou?“ pokračuje list. 

„Je to válka,“ oznamuje přední ruský blogger Andrej Malgin. „Masky jsou pryč. Na Ukrajině nikdy nebyly žádné milice nebo separatisti,“ píše. Jeden z Putinových největších kritiků v exilu, bývalý oligarcha Michail Chodorkovskij, souhlasí. „Jsme opravdu ve válce s Ukrajinou. Stárnoucí vedení potřebuje krev. A my jsme zticha při pochovávání našich dětí a bratrů. Už nebudu dál mlčet,“ napsal na Twitteru.

  • Kdo jsou ti, které Rusko postrádá? Seznam pohřešovaných, zabitých a zajatých ruských vojáků - čtěte zde

O ruské invazi však mnozí Rusové stále pochybují. „Je jasné, že Rusko poskytuje materiální a jinou podporu pro bojovníky v Doněcku, ale přímá invaze ruské armády nebyla dosud potvrzena,“ tweetuje další populární ruský blogger Rustem Adagamov.

Že se obyčejní Rusové začínají ptát a jen slepě nevěří tomu, co jim servíruje ruské vedení, se v rozhovoru pro ČT24 zmínila i novinářka Petra Procházková. „Největší zásluhu na tom mají matky ruských vojáků. Ty jsou noční můra Vladimira Putina a doufejme, že jejich hlas bude stále silnější,“ konstatovala.

Procházková připomněla, že právě výbory matek ruských vojáků jsou jedna z největších občanských iniciativ, která jako jedna z mála na prezidenta Vladimira Putina platí, a mají i velký vliv na ruské veřejné mínění. Postoj veřejnosti obrátily už v 90. letech během první čečenské války. I tehdy Kreml nejdřív vojenské nasazení popíral. Za humanitární pomoc vydávala sovětská armáda i účast v afghánské válce po roce 1979, pravdu přiznala až s návratem mnoha padlých (čtěte víc).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajinská expremiérka Tymošenková odmítá obvinění z korupce

Ukrajinské úřady obvinily bývalou premiérku Juliji Tymošenkovou z korupce a prohledaly ústředí její strany v Kyjevě. Opoziční politička obvinění odmítla a počínání úřadů označila za předvolební čistku, informují média. Vyšetřování korupce nedávno zasáhlo i nejbližší okolí prezidenta Volodymyra Zelenského.
před 11 mminutami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém," těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jens-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici.
před 1 hhodinou

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřely tři desítky lidí

Nejméně 31 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, který vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. V úterý v parlamentu neprošlo jmenování Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky. Bývalý premiér Šmyhal byl až dosud právě ministrem obrany.
před 1 hhodinou

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán v reakci pohrozil útoky na americké základny v regionu.
03:13Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Chorvatsko obnovilo vojenskou službu. Mladí muži dostávají povolávací rozkazy

V prvních dnech roku 2026 obdrželo přibližně 1200 mladých mužů v Chorvatsku dopisy, v nichž jsou informováni, že byli povoláni k výkonu vojenské služby. Zákon, který jim tuto povinnost ukládá, schválili chorvatští poslanci loni v říjnu bez odporu tamní veřejnosti, která dle průzkumů odvody většinově podporuje.
před 3 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Zemřela Claudette Colvinová, jejíž čin odstartoval hnutí za občanská práva

V 86 letech zemřela černoška Claudette Colvinová, jejíž zatčení v polovině padesátých let kvůli odmítnutí uvolnit bělošce místo v autobuse pomohlo odstartovat moderní hnutí za občanská práva. S odvoláním na nadaci nesoucí její jméno o tom v úterý pozdě večer informovala agentura AP.
před 5 hhodinami
Načítání...