„Jsme ve válce?“ ptá se opatrně ruský tisk

Moskva – Zprávy o tom, že ruští vojáci přímo zasahují v bojích na jihovýchodní Ukrajině, se i přes opakované popírání Kremlu postupně začínají objevovat i v ruských médiích. Zatímco ukrajinská média o ruské invazi nepochybují, mainstreamové ruské noviny našlapují opatrně a při zmínce o invazi většinou jen citují ukrajinská či západní média. "Počet nezodpovězených otázek ohledně ruských vojáků zabitých a zadržených na území Ukrajiny dosáhl kritického množství,„ upozorňuje například ruský deník Vedomosti. “Vede Rusko válku na Ukrajině? Pokud ano, z jakých důvodů? Pokud ne, kdo jsou ti lidé v čerstvých hrobech a kdo jsou lidé vyslýchaní ukrajinskou tajnou službou?" ptá se list.

Ukrajinská média o ruské invazi nepochybují. „Ruské jednotky se již dlouho nebudou skrývat. Ruská technika přichází (…) v konvojích vozů s přelakovanými značkami,“ píše například deník Ukrajina Moloda.

Kyjevská Novaja Gazeta dokonce porovnává prezidenta Putina se sovětským diktátorem Josifem Visarionovičem Stalinem a kritizuje Moskvu za mlčení o ruských vojácích zabitých na Ukrajině. „Soudě podle reakcí ruských orgánů, chtějí popřít své válečné zajatce. Stalin také neuznával válečné zajatce, zacházel s nimi jako se zrádci. Jeho nástupci v tradici pokračují,“ píše list. „To je cena, kterou Rusové zaplatí za Krym,“ píše na Facebooku ukrajinský novinář Leonid Švec. „Rusové platí životy svých synů, manželů, bratrů, přátel a známých. Vladimir Vladimirovič vám děkuje za aplaus,“ dodává. 

Náladu veřejnosti ukazuje ukrajinský Twitter. Nejčastější hashtagy posledních dní:

  • #russiainvadesukraine
  • #StopPutin
  • #UkraineUnderAttac

Ruské noviny a webové servery ohledně ruské invaze většinou citují ukrajinská a západní média. Mainstreamové ruské noviny se ale věnují jiným zprávám, než je dění na Ukrajině – například tomu, že se Putin zúčastní slavnostního otevření fotbalového stadionu v Moskvě, glosuje ve svém článku BBC.

Ukrajinská krize je v ruských novinách zmiňována jen v souvislosti s úterním jednáním v Minsku, kde se Putin sešel s ukrajinským prezidentem Porošenkem. Konstantin Bondarenko v deníku Nezavisimaja gazeta napsal, že „Vladimir Putin (…) není tyran a diktátor, protože agresoři a diktátoři odmítají jednat.“ 

Ruský blogger: „Čekáme na to, kdy ruská média začnou používat slovo válka“

Ovšem slovo válka postupně proniká i na ruské mediální území. „Všichni čekáme na to, kdy ruská média začnou používat slovo válka. Politici se k tomu zatím nemají,“ napsal na Twitteru ruský komentátor Oleg Kozyrev. Webové stránky liberální rozhlasové stanice Echo Moskvy se o válce zmiňují rovněž, ačkoliv pouze citují. Zprávu nazvali „Ukrajinská a západní média: Ruští vojáci dobyli ukrajinské město Novoazovsk“. 

Populární deník Moskovskij Komsomolec cituje ukrajinský zdroj, který uvádí, že poradce ukrajinského ministra vnitra obvinil Moskvu ze zahájení „totální vojenské invaze“. Ruská média přinesla také slova proruského vůdce rebelů na východní Ukrajině Alexandra Zacharčenka, který řekl pro ruskou televizi, že v řadách rebelů bojovaly 3-4 tisíce ruských občanů. Moskva přitom přítomnost svých vojáků na Ukrajině vytrvale odmítá. Někteří tam prý zabloudili, jiní jsou tu prý na dovolené. 

Vedomosti: Kdo jsou ti lidé v čerstvých hrobech?

„Jsme ve válce?“ ptá se deník Vedomosti. „Počet nezodpovězených otázek ohledně ruských vojáků zabitých a zadržených na území Ukrajiny dosáhl kritického množství,“ píše ve svém úvodníku. „Vede Rusko válku na Ukrajině? A pokud ano, z jakých důvodů? Pokud ne, kdo jsou ti lidé v čerstvých hrobech a kdo jsou lidé vyslýchaní ukrajinskou tajnou službou?“ pokračuje list. 

„Je to válka,“ oznamuje přední ruský blogger Andrej Malgin. „Masky jsou pryč. Na Ukrajině nikdy nebyly žádné milice nebo separatisti,“ píše. Jeden z Putinových největších kritiků v exilu, bývalý oligarcha Michail Chodorkovskij, souhlasí. „Jsme opravdu ve válce s Ukrajinou. Stárnoucí vedení potřebuje krev. A my jsme zticha při pochovávání našich dětí a bratrů. Už nebudu dál mlčet,“ napsal na Twitteru.

  • Kdo jsou ti, které Rusko postrádá? Seznam pohřešovaných, zabitých a zajatých ruských vojáků - čtěte zde

O ruské invazi však mnozí Rusové stále pochybují. „Je jasné, že Rusko poskytuje materiální a jinou podporu pro bojovníky v Doněcku, ale přímá invaze ruské armády nebyla dosud potvrzena,“ tweetuje další populární ruský blogger Rustem Adagamov.

Že se obyčejní Rusové začínají ptát a jen slepě nevěří tomu, co jim servíruje ruské vedení, se v rozhovoru pro ČT24 zmínila i novinářka Petra Procházková. „Největší zásluhu na tom mají matky ruských vojáků. Ty jsou noční můra Vladimira Putina a doufejme, že jejich hlas bude stále silnější,“ konstatovala.

Procházková připomněla, že právě výbory matek ruských vojáků jsou jedna z největších občanských iniciativ, která jako jedna z mála na prezidenta Vladimira Putina platí, a mají i velký vliv na ruské veřejné mínění. Postoj veřejnosti obrátily už v 90. letech během první čečenské války. I tehdy Kreml nejdřív vojenské nasazení popíral. Za humanitární pomoc vydávala sovětská armáda i účast v afghánské válce po roce 1979, pravdu přiznala až s návratem mnoha padlých (čtěte víc).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Král Karel III. nebude po nákladné rekonstrukci žít v Buckinghamském paláci

Britský král Karel III. nebude ani po dokončení nákladné desetileté rekonstrukce v příštím roce žít v Buckinghamském paláci. Oznámili to ve čtvrtek podle tiskových agentur zástupci panovnické rodiny. Ti také poprvé zveřejnili, kolik král Karel odvedl státu na daních v uplynulých letech. Od nástupu na trůn v roce 2022 britský panovník zaplatil na daních celkem přes 30 milionů liber (845 milionů korun).
před 2 hhodinami

Mamdaniho popularita roste. Část demokratů se obává posunu strany doleva

Popularita newyorského starosty Zohrana Mamdaniho roste. Už teď se řadí mezi nejoblíbenější představitele demokratů, což ukazuje i fakt, že v newyorských demokratických primárkách před volbami do Kongresu zvítězili mimo jiné tři demokratičtí socialisté podporovaní právě Mamdanim. Někteří členové vedení strany se však obávají, že by newyorský starosta a jeho spojenci mohli stranu posunout před listopadovými volbami příliš doleva.
před 4 hhodinami

Ve Venezuele po zemětřesení pomůže i specializovaný český tým

Český tým pro vyhledávání a záchranu osob ze sutin pojede do Venezuely, kterou v noci na čtvrtek zasáhla dvě silná zemětřesení. Jihoamerická země nabídku z Česka přijala ve čtvrtek odpoledne, uvedl Hasičský záchranný sbor ČR (HZS). Další informace chce zveřejnit později. Příslušník HZS Jiří Němčík ve vysílání ČT sdělil, že mise by se mělo zúčastnit 68 osob. Do tří dnů by na základě požadavku Venezuely mohla do země vyrazit také česká zdravotnická jednotka.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Španělsko hlásí kvůli vedrům dvě stě mrtvých, Paříž má plné nemocnice

Nynější vlna veder ve Španělsku vedla mezi nedělí a středou k úmrtí 212 lidí. Francie hlásí nejteplejší den v historii měření a rekordně teplou noc. Paříž má zároveň kvůli vedrům naplněné kapacity nemocnic, město také v pátek zakáže konzumaci a prodej alkoholu, oznámil dle AFP policejní prefekt. S neobvyklým horkem se potýkají i Velká Británie či Německo. Nové teplotní maximum zaznamenalo též Švýcarsko.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Zemětřesení ve Venezuele si dle úřadů vyžádala nejméně 188 životů

Venezuelu v noci na čtvrtek SELČ zasáhla dvě silná zemětřesení. Podle předsedy tamního parlamentu Jorgeho Rodrígueze si událost vyžádala nejméně 188 mrtvých, dalších 1520 lidí utrpělo zranění. Prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová vyhlásila stav nouze. Zemětřesení podle předsedy parlamentu poničila a zničila nejméně 250 budov. Úřady evidují přes dvě stě zavalených lidí a dalších 157 se pohřešuje. Do postižené země začínají odlétat zahraniční záchranářské týmy.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Šéfka EK oznámila převod prvních tří miliard eur Kyjevu z unijní půjčky

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová oznámila převod prvních 3,2 miliardy eur (přes 77 miliard korun) Kyjevu v rámci unijního úvěru. Celková výše půjčky činí 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) a vyplácení peněz je rozděleno na letošní a příští rok. Oznámila to na konferenci věnované poválečné obnově Ukrajiny v polském Gdaňsku. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), před odletem hovořil o podnikatelské misi do napadené země.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
před 6 hhodinami

Nejvyšší soud USA otevřel Trumpovi cestu k oživení tvrdé imigrační politiky

Nejvyšší soud Spojených států ve čtvrtek otevřel cestu administrativě prezidenta Donalda Trumpa k obnovení tvrdé imigrační politiky, která byla dříve využívána k odmítání migrantů žádajících o azyl na americko-mexické hranici, informovala agentura AP. Federální soudkyně v Bostonu ve čtvrtek naopak, dle agentury Reuters, zablokovala zavedení nařízení prezidenta, které mělo za cíl zpřísnit pravidla týkající se korespondenční volby před listopadovými volbami do Kongresu.
před 7 hhodinami
Načítání...