Jsme uprostřed nejteplejší dekády od roku 1850, shodli se meteorologové z různých částí světa

Nahrávám video

Rok 2018 byl čtvrtým nejteplejším od roku 1880, kdy se začaly teploty pravidelně zaznamenávat. Průměrná celosvětová teplota byla loni skoro o osm desetin stupně Celsia vyšší než během 20. století. Ve svých zprávách to uvedl Národní americký úřad pro letectví a vesmír (NASA) a Národní úřad pro výzkum oceánu a atmosféry (NOAA).

Roky 2015, 2016 i 2017 byly ještě teplejší než ten loňský. „Celkově bylo posledních pět nejteplejších v historii měření,“ uvedli klimatologové.

Průměrné celosvětové teploty analyzovaly nezávisle na sobě čtyři organizace: NASA, NOAA, Meteorologická služba Spojeného království a Světová meteorologická organizace (WMO). Všechny vědecké týmy ovšem došly ke stejnému výsledku: rok 2018 byl čtvrtým nejteplejším za posledních 139 let. 

„Rok 2018 je opět extrémně teplým rokem v rámci dlouhodobého trendu globálního oteplování,“ potvrdil ředitel Goddardova Institutu pro vesmírná studia při NASA Gavin Schmidt. 

Mnoho extrémních povětrnostních jevů je v souladu s tím, co očekáváme od změny klimatu. Je to realita, které musíme čelit. Naší nejvyšší prioritou by mělo být snižování emisí skleníkových plynů a opatření na přizpůsobení se klimatickým změnám.
Petteri Taalas
generální sekretář Světové meteorologické organizace

Od 90. let 19. století se průměrná globální povrchová teplota zvýšila o jeden stupeň Celsia. Oteplování z velké části způsobila produkce oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů, připomíná Gavin Schmidt vliv lidské činnosti na změny klimatu.

„Míra oteplování v uplynulých čtyřech letech byla výjimečná, a to jak na souši, tak v oceánech. Ovšem teploty jsou jen jedna část příběhu. Extrémní počasí a jeho dopady postihly mnoho zemí a miliony lidí, měly ničivé účinky jak pro ekonomiky, tak i ekosystémy,“ dodal generální sekretář Světové meteorologické organizace Petteri Taalas.

Změny klimatu už lidstvo pociťuje

Meteorologové upřesnili, že trend globálního oteplování neznamená, že teploty rostou ve všech regionech planety stejně. Oteplování je obzvlášť patrné v arktické oblasti, kde loni pokračovalo tání mořského ledu. Kromě toho tání ledovců v Grónsku a na Antarktidě přispívalo k růstu hladiny moře. A neustále se zvyšující teploty mohou podle Gavina Schmidta vést k prodlužování sezon požárů a k četnějšímu výskytu extrémních meteorologických jevů.

„Dopady dlouhodobého globálního oteplování už pociťujeme – při zaplavování pobřežních oblastí, během vln veder, při intenzivních srážkách a změnách ekosystémů,“ dodává Schmidt.

NASA měřila na tisícovkách stanic

Analýza NASA se opírá o měření povrchové teploty na 6300 meteorologických stanicích, měření teploty mořského povrchu z lodí a bójí a měření na výzkumných stanicích na Antarktidě. Získané údaje jsou následně propočítávány tak, aby výsledná globální teplota nebyla zkreslena například vlivem městských tepelných ostrovů. 

NASA používá k propočtu globální teploty jiný postup než NOAA. Proto meteorologové z NASA dospěli ve své zprávě k rozdílu 0,83 stupně Celsia, zatímco NOAA ve své analýze udává rozdíl oproti celosvětové průměrné teplotě o 0,79 stupně Celsia.

Podle britských meteorologů se svět nachází uprostřed nejteplejší dekády od roku 1850. Pokud se jejich předpovědi potvrdí, roky 2014 až 2023 se stanou nejteplejšími za posledních 150 let.

V roce 2015 se vůdci států z celého světa shodli na klimatické konferenci v Paříži na snaze udržet zvyšování teploty „výrazně pod dvěma stupni Celsia a co nejvíce se přiblížit hodnotě 1,5 stupně“ v porovnání s teplotou v předindustriálním období, respektive proti období 1850–1900. Současné národní cíle týkající se snižování emisí skleníkových plynů by však podle odborníků oteplování zastavily až na hodnotě tří stupňů. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko udeřilo na Sumy i Záporoží, cílem byla i plynárenská zařízení

Ruské síly provedly sérii úderů na město Sumy a zaútočily na hasiče, kteří se snažili uhasit požár v hypermarketu, píše server Ukrajinska pravda s odkazem na záchrannou službu. Tři mrtvé hlásí Záporoží. Moskva také už třetím dnem v řadě útočí na plynárenská zařízení v Charkovské oblasti na východě země. V Rusku podle svědků hoří elektrárna v Lipecku jihovýchodně od metropole. Ukrajinské drony podle gubernátora Moskevské oblasti Andreje Vorobjova zranily deset lidí včetně tří Číňanů.
10:32Aktualizovánopřed 10 mminutami

Libanonská armáda viní Izrael z palby při přebírání jedné z obcí

Libanonská armáda začala přebírat kontrolu nad jiholibanonskou vesnicí Zaútar al-Gharbíja v regionu Nabatíja poté, co se z ní stáhla izraelská armáda. Děje se tak v rámci dohody se Spojenými státy z konce června. Armáda posléze obvinila izraelské síly z palby v blízkosti svých jednotek. Děje se tak v době, kdy se libanonský prezident Joseph Aún má ve Washingtonu setkat se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Židovský stát nadále okupuje značnou část jižního Libanonu.
10:50Aktualizovánopřed 20 mminutami

Orbánova strana Fidesz tvrdí, že čelila policejní razii

Maďarská opoziční strana Fidesz expremiéra Viktora Orbána tvrdí, že čelila policejní razii v centru, které provozuje její počítačové servery. Podle strany chtějí vyšetřovatelé zabavit komunikační systém a databázi. Informaci uvedla na svém facebooku. Orbán obvinění z korupce popřel.
14:34Aktualizovánopřed 21 mminutami

Většina Poláků je proti obnovení povinné vojenské služby, ukázal průzkum

Podle nového průzkumu veřejného mínění je více než polovina Poláků proti znovuzavedení povinné vojenské služby. A to i přesto, že země v souvislosti s regionálním napětím zvažuje svou obrannou strategii.
před 29 mminutami

Rumunští záchranáři evakuovali zasaženou loď

Loď plující pod liberijskou vlajkou z egyptské Alexandrie do ukrajinského Reni byla u rumunského pobřeží zasažena při útoku, který pravděpodobně souvisí s ruskou válkou proti Ukrajině, oznámil v úterý rumunský prezident Nicušor Dan. Rumunští záchranáři evakuovali posádku.
před 53 mminutami

USA udeřily na íránské námořnictvo, Jordánsko odráželo drony

Spojené státy dokončily v noci na úterý další vlnu vzdušných úderů na Írán. Na síti X to oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Íránská státní média hlásila výbuchy v okolí íránských námořních základen. Íránské revoluční gardy v reakci na to provedly údery na americké vojenské cíle v Kuvajtu a Bahrajnu. V obou zemích se odpoledne opět rozezněly sirény. Íránské drony likvidovalo i Jordánsko.
00:20Aktualizovánopřed 55 mminutami

Střelec ze severoněmeckého Stade spáchal ve vězení sebevraždu

Muž, který v červnu v severoněmeckém Stade zastřelil kvůli sporu o opatrovnictví šest lidí, spáchal ve vězení sebevraždu. Informovalo o tom v úterý ministerstvo spravedlnosti spolkové země Dolní Sasko. K incidentu došlo ve věznici Bremervörde, v níž byl 45letý muž zadržován.
před 1 hhodinou

Ve válce s Íránem tento měsíc utrpělo zranění na sto amerických vojáků, tvrdí Pentagon

Ve válce s Íránem tento měsíc utrpělo zranění bezmála sto amerických vojáků, oznámil v pondělí mluvčí Pentagonu Sean Parnell na sociální síti X. Popřel zprávu listu The New York Times, že neinformoval o desítkách zraněných po íránských úderech na americké cíle v Jordánsku. Do služby se podle Parnella už vrátilo 96 procent z nich. Údaj přesto znázorňuje dopad íránských úderů na americké vojenské základny v regionu od začátku nejnovější eskalace 7. července, píše deník The Washington Post.
před 2 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.