„Jsme jeden národ,“ znělo východním Německem, zatímco Honecker slavil

Berlín - Heslo „my jsme národ“, provolávané statisíci východních Němců protestujících během oslav 40. výročí založení Německé demokratické republiky (NDR) 7. října 1989, se během několika týdnů v souvislosti s pádem Berlínské zdi proměnilo ve volání „jsme jeden národ“. Změnu východoněmeckého režimu urychlil právě brutální postup policejních jednotek proti těmto pokojným demonstracím ve východním Berlíně, Lipsku, Drážďanech, Postupimi. Následoval hromadný odpor celé společnosti. Málokdo si však tehdy dokázal představit, že 3. října 1990, po necelém roce, se znovusjednocené Německo stane skutečností.

Vedení NDR však do poslední chvíle, a patrně především samo sobě, předstíralo, že úpravy a reformy zachrání dosavadní stav. Ještě 6. října na oslavách 40. výročí založení NDR Honecker v projevu vysoce vyzdvihl úspěchy při budování socialismu a události kolem uprchlíků označil za bezuzdnou, mezinárodně koordinovanou pomlouvačnou kampaň zaměřenou na to, aby zmátla lidi a zasela pochybnosti o síle a přednostech socialismu.

Již o den později, 7. října, se večer konal spontánní průvod ke Getsemanskému kostelu, kde se držely pamětní hlídky na upomínku politických vězňů. Policie však akci násilně rozehnala, stejně postupovala i jinde. První ochota k dialogu byla vidět 9. října, kdy se v Lipsku konala největší demonstrace od roku 1953 za účasti 70 000 lidí. Poprvé policie akci jen přihlížela. Místní vedení východoněmeckých komunistů (SED) tak poprvé naznačilo ochotu jednat o podmínkách formující se opozice. Do ulic však vycházelo stále více lidí.

Policie s obušky v Berlíně – nic nového

Východní Němci se s policejními obušky nesetkali poprvé. První zásahy policie poznala východoberlínská mládež už o svatodušních svátcích roku 1987, kdy se před budovou Reichstagu v západním Berlíně konal rockový koncert a na opačné straně zdi se shromáždil dav fanoušků. Policie je rozehnala, mnohé z nich zadržela a zaútočila i na západní novináře.

O rok později, v červnu 1988, už tisíce demonstrantů ve východním Berlíně požadovaly odstranění zdi. Na 5 000 fanoušků se znovu shromáždilo na východní straně Braniborské brány, aby si přes zeď poslechli koncert Michaela Jacksona. Východoněmecká bezpečnost je opět násilně rozehnala.

Východoberlínský režim, reprezentovaný sedmasedmdesátiletým Erichem Honeckerem, odmítal v roce 1989 reagovat na reformní změny v Polsku a Maďarsku a zůstával nadále dle slov svého vůdce „baštou socialismu proti imperialismu“.

Když v červnu 1989 maďarský ministr zahraničí Gyula Horn a jeho rakouský kolega Alois Mock symbolicky přestřihli v lese u Soproně hraniční ostnatý drát, východní Němci se vrhli na Západ - přes Maďarsko, Polsko a Československo uprchlo jen v tomto roce do tehdejší Spolkové republiky Německo 380 000 lidí. Přesto se státní aparát pokojně chystal na velkolepé oslavy 40. výročí založení Německé demokratické republiky.

Přes ne zrovna příznivý vývoj v NDR západoněmečtí sociální demokraté již od začátku roku 1989 upozorňovali, že „otázka opětovného sjednocení zůstává nejnaléhavějším úkolem německé politiky, neboť ke společnému evropskému domu patří také znovusjednocení Německa“. Nicméně podle médií nebyla myšlenka jednotného Německa mezi západními Němci zvlášť populární. Zvrat nastal až po pádu Berlínské zdi.

A co předcházelo pádu symbolu studené války?

Na podzim zachvátily spontánní desetitisícové demonstrace celé východní Německo. Opoziční skupiny Nové fórum, Demokratický průlom a další ve společném prohlášení vyzvaly veřejnost NDR, aby převzala iniciativu do svých rukou. Večer 16. října v Lipsku 120 000 Němců provolávalo hesla „My jsme národ“ a „My tu zůstaneme“. Jednalo se tehdy o největší demonstraci v dějinách NDR a o dva dny později Erich Honecker ze „zdravotních důvodů“ odstoupil ze všech státních i stranických funkcí, po třech týdnech padla Berlínská zeď a za rok již byla existence NDR historií.

Východoněmečtí komunisté se sice snažili udržet moc a 18. října Honeckera nahradil Egon Krenz, avšak pád režimu byl nezadržitelný. Stotisícové davy vyšly do ulic na protest proti zvolení bývalého mládežnického funkcionáře Krenze Honeckerovým nástupcem. Začátkem listopadu pak padly další hlavy: ministryně školství Margot Honeckerová, šéf odborů Harry Tisch, členové politbyra SED Erich Mielke, Kurt Hager a mnozí jiní. V ulicích se denně objevovalo kolem půl milionu lidí, kteří žádali zejména svobodné volby a úplné otevření hranic. Večer 7. listopadu odstoupila celá vláda NDR. O dva dny později vedení země oznámilo, že NDR otevře hranice do západního Německa.

Již 9. listopadu byly neočekávaně otevřeny hranice a na Západ se vyvalily proudy „Ossis“, jejichž počet se za pouhých deset dní vyšplhal na závratných deset milionů. Bylo 10. listopadu 1989 a Berlíňané mohli po mnoha letech opět volně přecházet z východní do západní části. O osm dní později vznikla koaliční vláda v čele s reformním komunistou Hansem Modrowem a 1. prosince východoněmecký parlament zrušil vedoucí úlohu SED. Výsledky březnových voleb roku 1990 jen potvrdily touhu východních Němců po znovusjednocení Německa, které bylo završeno připojením NDR ke Spolkové republice 3. října 1990.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Papež přijal prezidenta Pavla, budou hovořit o řešení konfliktů ve světě

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. S hlavou katolické církve bude prezident hovořit například o ruské agresi na Ukrajině či o sexuálním zneužívání v církvi. Následně prezidenta čeká jednání se státním sekretářem kardinálem Pietrem Parolinem.
10:50Aktualizovánopřed 17 mminutami

Už necítím povinnost myslet čistě na mír, napsal Trump do Norska

Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu. Šéf Bílého domu opět zdůraznil svůj záměr získat Grónsko, arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska.
před 55 mminutami

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na 39

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl na 39, uvedla španělská veřejnoprávní stanice RTVE s odkazem na policejní zdroje. Dříve záchranáři informovali o 21 mrtvých. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé.
07:43Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Završení olympiády proběhne ve starověké aréně, archeologové se bojí poškození

Tři týdny před zahájením zimních Her dorazila olympijská pochodeň do Verony. V místní historické aréně má proběhnout velkolepé zakončení. Italští pořadatelé se inspirovali poslední olympiádou v Paříži, kde řada soutěží proběhla v historických kulisách města. Aréna ve Veroně byla postavena kolem roku třicet našeho letopočtu, tedy ještě před Koloseem, a sloužila jako amfiteátr pro gladiátorské hry a veřejná představení. Jedná se o nejstarší prostor na světě, kde se dosud organizují veřejné akce, říká předseda organizačního výboru Her Giovanni Malagó. Část veřejnosti a archeologové ale považují pořádání mimořádné sportovní a společenské akce v těchto prostorách za příliš velké riziko pro tak významnou památku. Pořadatelé však trvají na tom, že veškeré úpravy provádějí tak, aby se nepoškodil historický charakter místa.
před 4 hhodinami

Nejméně 21 obětí má srážka vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Na 73 pasažérů je zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubách bylo podle prohlášení úřadů dohromady přibližně pět set lidí.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Čína hlásí růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
03:20Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Do druhého kola portugalských prezidentských voleb postoupili opoziční politici

Postup do druhého kola prezidentské volby mají po sečtení téměř sta procent okrsků jistý socialistický bývalý vicepremiér António José Seguro a šéf krajně pravicové strany Chega (Dost) André Ventura. Oba politici zastupují opozici. Premiér Luís Montenegro uvedl, že politický prostor jeho vlády nebude v druhém kole zastoupen. Nikoho zatím v druhém kole, které se uskuteční 8. února, nepodpořil, podotýkají portugalská média.
před 8 hhodinami

Prokurdské síly potvrdily dohodu s Damaškem, odchází ze dvou oblastí

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Dohodu s Kurdy oznámil v neděli prozatímní syrský prezident Ahmad Šará.
před 10 hhodinami
Načítání...