Johannesburg - V jihoafrických městech se šíří násilí - tamní obyvatelé protestují kvůli nedostatku základní infrastruktury, jako je voda nebo bydlení. Tisíce Jihoafričanů se vydaly do ulic Johannesburgu i ve středu. Část z nich házela po policistech kameny, policejní složky zase odpověděly slzným plynem a gumovými projektily. Podle agentury Reuters podkopávají střety snahu JAR ukázat přívětivou tvář před mistrovstvím světa ve fotbale, které se v zemi na jihu afrického kontinentu uskuteční v příštím roce.
Střety z posledních dní v Johannesburgu přitom připomínají násilnosti proti cizincům z loňského roku. Tehdy při nich přišlo o život více než 60 lidí. Tisíce Jihoafričanů protestují hlavně proti nezaměstnanosti a za lepší životní podmínky.
V Thokoze došlo k násilným protestům již druhý den po sobě. Pětatřicet místních obyvatel kvůli nim bude postaveno před soud. Demonstrovali i obyvatelé Meyertonu ležícího jižně od Johannesburgu, kteří okupovali zemědělskou půdu na protest proti tomu, že byli vypovězeni ze svého dočasného bydliště. Vypálením městských úřadů vyhrožovali zase lidé ve městě Balfour, pokud nebude propuštěno 100 zatčených při úterních protestech.
Jonah Fischer, zpravodaj BBC v Johannesburgu, dokonce uvedl, že je Jihoafrická republika v sevření první recese za posledních 20 let: „Lidé ve městech si stěžují, že za 15 let vlády Afrického národního kongresu jim stále chybí základní věci jako bydlení, elektřina nebo voda. Prezident Jacob Zuma vsadil ve své kampani právě na tyto služby, a i z části proto získal dostatek hlasů.“ Jde o největší nepokoje od května, kdy se Jacob Zuma ujal úřadu prezidenta. Násilné protesty zvyšují tlak na Zumovu vládu, aby splnila své předvolební sliby a zlepšila životní podmínky chudých Jihoafričanů.
Více než milion Jihoafričanů přitom stále žije v bídě, dřevěných chatrčích, mnozí bez elektřiny a vody. Na popud obyvatel již byly postaveny téměř tři miliony domů. Velkou roli při jejich přidělování však hraje uplácení a protekce.
