Jednotná unijní obrana očima kandidátů: nutná, zbytečná i vzdálená

Brno - Je lékem na větší akceschopnost společná obranná a zahraniční politika EU? Je vůbec 28 evropských států schopných něčeho takového dosáhnout? Další kvarteto lídrů stran a hnutí vybraných podle nejvyššího volebního potenciálu se shoduje, že v každém případě půjde běh na dlouhou trať. Klára Samková za hnutí Úsvit či Jan Zahradil (ODS) větší integraci obrany či diplomacie odmítají. Podle Pavla Teličky nemusí být nutně jednotná, ale spíše „akceschopnější“. Jediným výrazným zastáncem je lídr ČSSD Jan Keller – prý však nejde o reálný cíl minimálně v následujících pěti letech.

65 minut
Lídři čtyř kandidátek diskutují o bezpečnosti i bankovní unii
Zdroj: ČT24

Hnutí úsvit se v programu heslovitě kloní ke společné zahraniční a bezpečnostní politice Evropy. Jeho kandidátka Klára Samková ale dodává, že jde výhradně o společné zájmy, nikoliv jednotné velení či dokonce společnou „evropskou armádu“. Podle ní roli společného garanta bezpečnosti dostatečně plní naše členství v Severoatlantické alianci (NATO). „Obecné zájmy jsou jasné, například obrana proti terorismu… Konkrétní události, třeba Ukrajiny, už ukázaly, že ty zájmy už nemusí být úplně shodné,“ tvrdí advokátka.

Výrazně skeptičtější je v otázce bezpečnostní politiky Unie kandidát ODS Jan Zahradil. Podle něj „hlubší prohloubení“ není z principu možné ani realizovatelné. Také on tvrdí, že Unie by neměla suplovat roli NATO. „Myslím, že zejména zahraniční politika je věc, kde se v klíčových záležitostech těch 28 států téměř neshodne,“ říká Zahradil. Podle něj chybí při našponovaných rozpočtech také základní předpoklad - a to peníze. V evropském rozpočtu jsou na zahraniční politiku poměrně skromné prostředky. Nějaké nafukování asi nepřichází v dohledné době v úvahu. Bylo by dobré vědět, kde ti, co se jí zastávají, by na ni chtěli vzít finance.

S odpovědí vzápětí přišel lídr sociálních demokratů Jan Keller. Úspory jsou podle něj právě v jednotě. „V 28 zemích EU je milion a půl vojáků, což je více než Rusko a Čína dohromady. Když těch milion a půl bude rozloženo do 28 armád, tak jsou náklady mnohem vyšší, než když se to udělá koordinovaně,“ tvrdí sociolog. Koncept společné evropské armády ale podle něj není reálný minimálně v následujících pěti letech. „Přesto myslím, že ten proces bude postupně pokračovat dál. Když se podíváme na stav a počty české armády, tak si myslím, že je to i v zájmu našich civilistů,“ tvrdí lídr evropské kandidátky ČSSD.

Vstřícný, avšak opatrnější přístup volí Pavel Telička (ANO). Události na Ukrajině podle něj ukázaly, že Unii chybí hlavně společná vize a akceschopnost. Teprve poté je podle něj možné mluvit o obranné strategii. Nebrání se ani unijní spolupráci s NATO. „EU dnes již může de facto ty kapacity, které poskytují NATO, použít pro mírové operace. Jistě to neznamená, že musíme mít jednotnou armádu s jednotným velením. Je to o tom, jestli jsme schopni tyto kapacity dát dohromady a v zájmu společných cílů je použít,“ tvrdí Telička.

Právě jednotná obrana i diplomacie jsou podle prezidenta Miloše Zemana klíčová pojítka budoucí evropské politiky. „Myslím, že za deset let už bude mít Evropská unie jak jednotnou zahraniční politiku, tak jednotnou obrannou politiku, že přistoupíme k budování evropské armády, že tady budeme mít vedle evropského ministra zahraničí i evropského ministra obrany a velice bych si přál i evropského ministra financí,“ uvedl pro ČT před týdnem Zeman.

Čeští občané se ke stmelování unijních vojsk nestaví už tak přesvědčivě, jak ukazuje sociologický průzkum agentur Median a STEM/MARK pro Českou televizi. Jednotnou politiku v obraně podporují bezmála tři čtvrtiny lidí, přímý vznik společné armády ale schvaluje necelá polovina. Konkrétněji by 17 procent jednoznačně souhlasilo, 32 procent je pak spíše nakloněno.

Společná obranná politika
Zdroj: ČT24/STEM/MARK

Daniel Prokop, sociolog, Median:

„Nejvíce tu kooperaci v rámci EU odmítají na jedné straně voliči KSČM, na druhé straně voliči Svobodných. To jsou dva odlišné póly toho spektra, které ale spojuje společná obava o jakousi národní suverenitu. U statních voličů je realitivní koncenzus. Na levici jsou voliči ČSSD oproti KSČM výrazněji proevropští.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Viděl jsem peklo.“ Íranci popisují kulometnou palbu a pach krve v ulicích

Íránské bezpečnostní síly střílely protestující bez rozdílu do hlavy a lidé teď musejí hledat své děti v kontejnerech mezi stovkami znetvořených těl. Tak popisují masakry svědci, kterým se podařilo i přes blackout spojit se zahraničními médii. Podle pozůstalých chtějí úřady za odvoz těl spoustu peněz. Osud možná až dvaceti tisíc zatčených demonstrantů zůstává nejasný. Podle expertů režim protesty zřejmě prozatím potlačil, píše agentura AFP.
11:21Aktualizovánopřed 8 mminutami

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
13:46Aktualizovánopřed 12 mminutami

Volodymyr Zelenskyj udělil Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj udělil českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za zásluhy o Ukrajinu. Pavel řekl, že česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě Ukrajiny. Ráno přijel vlakem ze Lvova do Kyjeva, kde jej na hlavním nádraží uvítal šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha.
08:08Aktualizovánopřed 45 mminutami

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádné tiskové konferenci to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do jihoamerické země posílá letadlo.
09:37Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Jihokorejští hasiči likvidovali požár v Soulu

Rozsáhlý požár, který v pátek brzy ráno vypukl v zanedbané části luxusní soulské čtvrti Gangnam, se podařilo jihokorejským hasičům dostat pod kontrolu a o osm hodin později zcela uhasit. Ačkoli nebyly hlášeny žádné oběti, záchranáři evakuovali na dvě stě padesát lidí z okolních oblastí. Na místě zasahovalo tři sta hasičů a stovka vozidel. Příčiny požáru se budou prošetřovat.
před 2 hhodinami

Americké úřady zveřejnily přepisy volání na tísňovou linku po zastřelení Goodové

Americké úřady zveřejnily v noci na pátek SEČ přepisy telefonátů s policií a záchrannou službou související se zastřelením 37leté Renee Goodové agentem Úřadu pro imigraci a cla (ICE) v Minneapolisu 7. ledna. Informuje o tom deník The New York Times (NYT), podle něhož dokumenty ukazují šok svědků i to, jak v krizi, kterou nezpůsobila, postupovala minnesotská policie.
před 3 hhodinami

Litva viní ruskou GRU z pokusu o žhářský útok, pokusila se o něj prý i v Česku

Za pokusem o podpálení litevského podniku dodávajícího rádiové skenery ukrajinské armádě byla v roce 2024 ruská vojenská rozvědka GRU, oznámili podle agentury Reuters litevští činitelé. Stejná skupina spojená s GRU se podle nich pokoušela o žhářské útoky také v Česku, Rumunsku a Polsku.
před 3 hhodinami

Jihokorejský exprezident Jun Sok-jol byl odsouzen k pětiletému vězení

Jihokorejský soud odsoudil bývalého prezidenta Jun Sok-jola k pěti rokům vězení. Bývalou hlavu státu shledal vinným z maření výkonu úřední moci, když bránil úřadům ve vykonání zatykače, který se vztahoval k jeho vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Rozsudek byl zveřejněn v přímém přenosu, informují agentury. Exprezidentův právník už informoval, že se jeho klient odvolá.
před 6 hhodinami
Načítání...