Jednotná unijní obrana očima kandidátů: nutná, zbytečná i vzdálená

Brno - Je lékem na větší akceschopnost společná obranná a zahraniční politika EU? Je vůbec 28 evropských států schopných něčeho takového dosáhnout? Další kvarteto lídrů stran a hnutí vybraných podle nejvyššího volebního potenciálu se shoduje, že v každém případě půjde běh na dlouhou trať. Klára Samková za hnutí Úsvit či Jan Zahradil (ODS) větší integraci obrany či diplomacie odmítají. Podle Pavla Teličky nemusí být nutně jednotná, ale spíše „akceschopnější“. Jediným výrazným zastáncem je lídr ČSSD Jan Keller – prý však nejde o reálný cíl minimálně v následujících pěti letech.

Nahrávám video

Hnutí úsvit se v programu heslovitě kloní ke společné zahraniční a bezpečnostní politice Evropy. Jeho kandidátka Klára Samková ale dodává, že jde výhradně o společné zájmy, nikoliv jednotné velení či dokonce společnou „evropskou armádu“. Podle ní roli společného garanta bezpečnosti dostatečně plní naše členství v Severoatlantické alianci (NATO). „Obecné zájmy jsou jasné, například obrana proti terorismu… Konkrétní události, třeba Ukrajiny, už ukázaly, že ty zájmy už nemusí být úplně shodné,“ tvrdí advokátka.

Výrazně skeptičtější je v otázce bezpečnostní politiky Unie kandidát ODS Jan Zahradil. Podle něj „hlubší prohloubení“ není z principu možné ani realizovatelné. Také on tvrdí, že Unie by neměla suplovat roli NATO. „Myslím, že zejména zahraniční politika je věc, kde se v klíčových záležitostech těch 28 států téměř neshodne,“ říká Zahradil. Podle něj chybí při našponovaných rozpočtech také základní předpoklad - a to peníze. V evropském rozpočtu jsou na zahraniční politiku poměrně skromné prostředky. Nějaké nafukování asi nepřichází v dohledné době v úvahu. Bylo by dobré vědět, kde ti, co se jí zastávají, by na ni chtěli vzít finance.

S odpovědí vzápětí přišel lídr sociálních demokratů Jan Keller. Úspory jsou podle něj právě v jednotě. „V 28 zemích EU je milion a půl vojáků, což je více než Rusko a Čína dohromady. Když těch milion a půl bude rozloženo do 28 armád, tak jsou náklady mnohem vyšší, než když se to udělá koordinovaně,“ tvrdí sociolog. Koncept společné evropské armády ale podle něj není reálný minimálně v následujících pěti letech. „Přesto myslím, že ten proces bude postupně pokračovat dál. Když se podíváme na stav a počty české armády, tak si myslím, že je to i v zájmu našich civilistů,“ tvrdí lídr evropské kandidátky ČSSD.

Vstřícný, avšak opatrnější přístup volí Pavel Telička (ANO). Události na Ukrajině podle něj ukázaly, že Unii chybí hlavně společná vize a akceschopnost. Teprve poté je podle něj možné mluvit o obranné strategii. Nebrání se ani unijní spolupráci s NATO. „EU dnes již může de facto ty kapacity, které poskytují NATO, použít pro mírové operace. Jistě to neznamená, že musíme mít jednotnou armádu s jednotným velením. Je to o tom, jestli jsme schopni tyto kapacity dát dohromady a v zájmu společných cílů je použít,“ tvrdí Telička.

Právě jednotná obrana i diplomacie jsou podle prezidenta Miloše Zemana klíčová pojítka budoucí evropské politiky. „Myslím, že za deset let už bude mít Evropská unie jak jednotnou zahraniční politiku, tak jednotnou obrannou politiku, že přistoupíme k budování evropské armády, že tady budeme mít vedle evropského ministra zahraničí i evropského ministra obrany a velice bych si přál i evropského ministra financí,“ uvedl pro ČT před týdnem Zeman.

Čeští občané se ke stmelování unijních vojsk nestaví už tak přesvědčivě, jak ukazuje sociologický průzkum agentur Median a STEM/MARK pro Českou televizi. Jednotnou politiku v obraně podporují bezmála tři čtvrtiny lidí, přímý vznik společné armády ale schvaluje necelá polovina. Konkrétněji by 17 procent jednoznačně souhlasilo, 32 procent je pak spíše nakloněno.

Společná obranná politika
Zdroj: ČT24/STEM/MARK

Daniel Prokop, sociolog, Median:

„Nejvíce tu kooperaci v rámci EU odmítají na jedné straně voliči KSČM, na druhé straně voliči Svobodných. To jsou dva odlišné póly toho spektra, které ale spojuje společná obava o jakousi národní suverenitu. U statních voličů je realitivní koncenzus. Na levici jsou voliči ČSSD oproti KSČM výrazněji proevropští.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Vztahy Číny s USA jsou nejdůležitější na světě, shodli se Trump a Si Ťin-pching

Setkání čínského prezidenta Si Ťin-pchinga s jeho americkým protějškem Donaldem Trumpem skončilo po zhruba dvou hodinách, následně navštívili Chrám nebes. Nyní se Trump účastní státní večeře. Si Ťin-pching prohlásil, že vztahy mezi Čínou a USA jsou nejdůležitějšími bilaterálními vztahy na světě. Podle čínských médií ale Si během jednání uvedl, že země se mohou dostat do střetu, pokud by Washington postupoval „chybně“ v otázce Tchaj-wanu.
03:34Aktualizovánopřed 3 mminutami

Masivní ruský útok na Kyjev má pět obětí a desítky zraněných

Ukrajinské hlavní město Kyjev čelilo masivnímu nočnímu útoku ruských střel a dronů. Úřady hlásí pět mrtvých a čtyřicet zraněných včetně dvou dětí. Zasaženo bylo několik budov včetně obytných domů. Ukrajinské letectvo oznámilo, že útoky cílily i na další regiony, včetně Charkovské, Sumské a Černihivské oblasti. V Oděse agresor cílil na přístav a železnici. Ruské útoky odsoudil slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár (Smer).
04:56Aktualizovánopřed 13 mminutami

Eurovize znovu „objevuje“ národní jazyky

Posledních dvacet let je Eurovize spojována především s písněmi v angličtině. Ne vždy tomu tak ale bylo. Soutěž stojí na reprezentaci různých kultur a hudebních tradic evropských zemí, a zpočátku proto všechny zúčastněné státy vystupovaly ve svých národních jazycích. O tom, jak se jazyková „krajina“ na Eurovizi v průběhu desetiletí měnila, napsal pro kulturní projekt Artillery novinář Suspilne Culture Vinston Von.
před 26 mminutami

Čína vnímá USA jako světového potížistu, píší o návštěvě Trumpa média

Za osm let od předchozí návštěvy Donalda Trumpa v Číně se situace změnila a americký prezident se musí připravit na „Velkou čínskou zeď sebevědomí“. Čína stále více vnímá Spojené státy jako velmoc v úpadku a jako „světového potížistu“, píše ve čtvrtek zahraniční tisk v souvislosti s čínsko-americkým summitem.
před 1 hhodinou

Exšéf filipínské policie uprchl ze senátu, kde se ukrýval před mezinárodním zatykačem

Filipínský senátor a bývalý šéf národní policie Ronald dela Rosa uprchl ze senátu, kde se ukrýval před zatykačem vydaným Mezinárodním trestním soudem (ICC) pro obvinění ze zločinů proti lidskosti. Oznámil to předseda senátu Alan Peter Cayetano. Policisté a zaměstnanec Národního vyšetřovacího úřadu ve středu večer během napjaté konfrontace v areálu Senátu vystřelili do vzduchu, což donutilo zákonodárce, aby se ukryli ve svých kancelářích.
před 1 hhodinou

Milka zmenšením čokolády klamala spotřebitele, rozhodl německý soud

Německý soud rozhodl, že výrobce čokolády Milka podvedl spotřebitele a porušil zákon o hospodářské soutěži. Ve stejném obalu bylo totiž méně čokolády a podle soudu nebylo na výrobku zřetelné upozornění na změnu gramáže. Cena se na začátku loňského roku i přes nižší hmotnost zvýšila. Informoval o tom server BBC.
před 2 hhodinami

Lotyšská premiérka Siliňová rezignuje

Lotyšská premiérka Evika Siliňová rezignuje, oznámila ve čtvrtek dopoledne veřejnoprávní stanice LSM, podle níž tento krok znamená faktický konec vlády. Ta se rozpadla po odstoupení ministra obrany Andrise Sprúdse, který podle končící premiérky nezasáhl dostatečně rychle proti dvěma ukrajinským dronům, jež přiletěly z Ruska a zasáhly lotyšský sklad ropy.
10:42Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajinský soud poslal exšéfa prezidentské kanceláře Jermaka do vazby

Ukrajinský protikorupční soud poslal bývalého šéfa prezidentské kanceláře Andrije Jermaka do vazby a zároveň stanovil kauci na 140 milionů hřiven (66 milionů korun). Jermak, který patřil k vlivným spojencům prezidenta Volodymyra Zelenského, čelí obviněním z praní špinavých peněz. Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) v úterý uvedl, že Zelenskyj není předmětem žádného vyšetřování.
08:47Aktualizovánopřed 2 hhodinami
Načítání...