Jednotná unijní obrana očima kandidátů: nutná, zbytečná i vzdálená

Brno - Je lékem na větší akceschopnost společná obranná a zahraniční politika EU? Je vůbec 28 evropských států schopných něčeho takového dosáhnout? Další kvarteto lídrů stran a hnutí vybraných podle nejvyššího volebního potenciálu se shoduje, že v každém případě půjde běh na dlouhou trať. Klára Samková za hnutí Úsvit či Jan Zahradil (ODS) větší integraci obrany či diplomacie odmítají. Podle Pavla Teličky nemusí být nutně jednotná, ale spíše „akceschopnější“. Jediným výrazným zastáncem je lídr ČSSD Jan Keller – prý však nejde o reálný cíl minimálně v následujících pěti letech.

65 minut
Lídři čtyř kandidátek diskutují o bezpečnosti i bankovní unii
Zdroj: ČT24

Hnutí úsvit se v programu heslovitě kloní ke společné zahraniční a bezpečnostní politice Evropy. Jeho kandidátka Klára Samková ale dodává, že jde výhradně o společné zájmy, nikoliv jednotné velení či dokonce společnou „evropskou armádu“. Podle ní roli společného garanta bezpečnosti dostatečně plní naše členství v Severoatlantické alianci (NATO). „Obecné zájmy jsou jasné, například obrana proti terorismu… Konkrétní události, třeba Ukrajiny, už ukázaly, že ty zájmy už nemusí být úplně shodné,“ tvrdí advokátka.

Výrazně skeptičtější je v otázce bezpečnostní politiky Unie kandidát ODS Jan Zahradil. Podle něj „hlubší prohloubení“ není z principu možné ani realizovatelné. Také on tvrdí, že Unie by neměla suplovat roli NATO. „Myslím, že zejména zahraniční politika je věc, kde se v klíčových záležitostech těch 28 států téměř neshodne,“ říká Zahradil. Podle něj chybí při našponovaných rozpočtech také základní předpoklad - a to peníze. V evropském rozpočtu jsou na zahraniční politiku poměrně skromné prostředky. Nějaké nafukování asi nepřichází v dohledné době v úvahu. Bylo by dobré vědět, kde ti, co se jí zastávají, by na ni chtěli vzít finance.

S odpovědí vzápětí přišel lídr sociálních demokratů Jan Keller. Úspory jsou podle něj právě v jednotě. „V 28 zemích EU je milion a půl vojáků, což je více než Rusko a Čína dohromady. Když těch milion a půl bude rozloženo do 28 armád, tak jsou náklady mnohem vyšší, než když se to udělá koordinovaně,“ tvrdí sociolog. Koncept společné evropské armády ale podle něj není reálný minimálně v následujících pěti letech. „Přesto myslím, že ten proces bude postupně pokračovat dál. Když se podíváme na stav a počty české armády, tak si myslím, že je to i v zájmu našich civilistů,“ tvrdí lídr evropské kandidátky ČSSD.

Vstřícný, avšak opatrnější přístup volí Pavel Telička (ANO). Události na Ukrajině podle něj ukázaly, že Unii chybí hlavně společná vize a akceschopnost. Teprve poté je podle něj možné mluvit o obranné strategii. Nebrání se ani unijní spolupráci s NATO. „EU dnes již může de facto ty kapacity, které poskytují NATO, použít pro mírové operace. Jistě to neznamená, že musíme mít jednotnou armádu s jednotným velením. Je to o tom, jestli jsme schopni tyto kapacity dát dohromady a v zájmu společných cílů je použít,“ tvrdí Telička.

Právě jednotná obrana i diplomacie jsou podle prezidenta Miloše Zemana klíčová pojítka budoucí evropské politiky. „Myslím, že za deset let už bude mít Evropská unie jak jednotnou zahraniční politiku, tak jednotnou obrannou politiku, že přistoupíme k budování evropské armády, že tady budeme mít vedle evropského ministra zahraničí i evropského ministra obrany a velice bych si přál i evropského ministra financí,“ uvedl pro ČT před týdnem Zeman.

Čeští občané se ke stmelování unijních vojsk nestaví už tak přesvědčivě, jak ukazuje sociologický průzkum agentur Median a STEM/MARK pro Českou televizi. Jednotnou politiku v obraně podporují bezmála tři čtvrtiny lidí, přímý vznik společné armády ale schvaluje necelá polovina. Konkrétněji by 17 procent jednoznačně souhlasilo, 32 procent je pak spíše nakloněno.

Společná obranná politika
Zdroj: ČT24/STEM/MARK

Daniel Prokop, sociolog, Median:

„Nejvíce tu kooperaci v rámci EU odmítají na jedné straně voliči KSČM, na druhé straně voliči Svobodných. To jsou dva odlišné póly toho spektra, které ale spojuje společná obava o jakousi národní suverenitu. U statních voličů je realitivní koncenzus. Na levici jsou voliči ČSSD oproti KSČM výrazněji proevropští.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kyjev předložil Washingtonu poslední verzi plánu na ukončení války, píše AFP

Kyjev do Washingtonu poslal svou poslední aktualizaci plánu na ukončení ruské války na Ukrajině. Agentuře AFP to ve středu sdělily dva ukrajinské zdroje informované o záležitosti. Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj téhož dne předtím řekl, že je připravena ukrajinská verze základních dvacet bodů mírového plánu ukončení války.
před 13 mminutami

Trump: Zabavili jsme u pobřeží Venezuely ropný tanker

Spojené státy zabavily u pobřeží Venezuely tanker. Podle agentur to řekl americký prezident Donald Trump. Potvrdil tak zprávu agentury Reuters, dle které se dá očekávat další nárůst napětí mezi Washingtonem a Caracasem. USA zvýšily v Karibiku svou vojenskou přítomnost a od září útočí na plavidla, která podle Američanů slouží k přepravě drog. Ministryně Pam Bondiová ve středu potvrdila, že USA provedly příkaz k zadržení tankeru využívaného k přepravě ropy z Venezuely a Íránu, na kterou platí americké sankce.
včeraAktualizovánopřed 42 mminutami

AFP: Hamás navrhuje přestat zbrojit výměnou za dlouhodobé příměří v Gaze

Palestinské teroristické hnutí Hamás navrhuje „zmrazit“ své vyzbrojování výměnou za dlouhodobé příměří v Gaze. Podle agentury AFP to ve středu řekl bývalý vůdce hnutí Chálid Mišal v rozhovoru se stanicí al-Džazíra. Podle něho je také uskupení otevřené myšlence, že by na mír na hranicích palestinského území s Izraelem dohlížely zahraniční síly.
před 1 hhodinou

Trump papouškuje ruské narativy ohledně ukrajinských voleb, míní komentátoři

Prezident USA Donald Trump v rozhovoru pro server Politico ostře zkritizoval Evropu. Popsal ji jako skupinu národů v rozkladu se slabými vůdci. V Událostech, komentářích o tom debatovali ukrajinista David Svoboda a amerikanista Jiří Pondělíček. Podle Pondělíčka Trump neuznává liberální mezinárodní řád a chce se vrátit k „velmocenskému koncernu“, v rámci kterého si navíc nepřeje Evropu jako sjednocenou. Podle obou komentátorů je Trump náchylný k ruským narativům, a to zejména v tématu ukrajinských voleb. Svoboda konstatuje, že Rusové by využili situaci vynucených prezidentských voleb, ke kterým nedávno vyjádřil ochotu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, k rozkladu ukrajinské společnosti. Pořadem provázela Jana Peroutková.
před 1 hhodinou

Nejlepším vyjednavačem jsou ukrajinské ozbrojené síly, soudí Prytula

Naši američtí přátelé a partneři nám mnohokrát kázali o demokracii, co znamená, teď ale předstírají, že jsou slepí a nechtějí vidět ani slyšet nic o ukrajinské ústavě, řekl v rozhovoru pro ČT Serhij Prytula, ředitel Prytulovy charitativní nadace, která pomáhá ukrajinským ozbrojeným silám a civilistům zasaženým válkou. Zdůraznil, že Ukrajina nevyměňuje, neprodává ani nedaruje žádná území. Podle něj ve společnosti platí obecný názor, že nejlepším vyjednavačem jsou ukrajinské ozbrojené síly. Prytula dodal, že nyní je pro zemi klíčová pomoc partnerů z EU. Ocenil, že v Česku je možné vybírat – na rozdíl od některých jiných západoevropských států – peníze přímo na vojenské potřeby Ukrajiny.
před 2 hhodinami

Island se přidal k zemím bojkotujícím Eurovizi kvůli účasti Izraele

Island je pátou zemí, která se rozhodla odstoupit z příštího ročníku mezinárodní hudební soutěže Eurovize. Oznámila to ve středu rada islandské veřejnoprávní vysílací společnosti RÚV, informují tiskové agentury APA a AP.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajinské drony vyřadily další tanker ruské stínové flotily

Námořní drony Sea Baby ukrajinské civilní kontrarozvědky Služba bezpečnosti Ukrajiny (SBU) ve středu zasáhly v Černém moři další ruský tanker, který je součástí stínové flotily a na který se vztahují mezinárodní sankce. O útoku informují ukrajinská média s odvoláním na anonymní zdroje v SBU. Podle předběžných informací bylo plavidlo vyřazeno z provozu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Brazilští poslanci schválili zákon, který může zkrátit trest pro Bolsonara

Dolní komora brazilského Kongresu ve středu schválila návrh zákona, který by mohl výrazně snížit trest bývalému prezidentu Jairu Bolsonarovi. Informovala o tom agentura AFP. Bolsonaro si od listopadu odpykává trest sedmadvaceti let vězení za plánování státního převratu. Pokud návrh schválí i Senát, mohl by bývalý prezident strávit za mřížemi méně než tři roky, píší brazilská média. Zákon by se vztahoval i na další lidi odsouzené spolu s Bolsonarem.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...