Janukovyč lituje krveprolití na Majdanu, ruskou anexi Krymu má za tragédii

Bývalý ukrajinský prezident Viktor Janukovyč tvrdí, že nikdy nedal bezpečnostním složkám rozkaz střílet do demonstrantů na Majdanu. Přiznává ale, že neudělal dost pro to, aby zabránil krveprolití, které následně vedlo k jeho pádu. „Svou odpovědnost nepopírám,“ řekl v rozhovoru pro BBC. Ruskou anexi Krymu považuje exprezident za tragédii a konflikt v Donbasu za noční můru, ruskému prezidentovi je ale vděčný, že mu zachránil život.

Janukovyč poskytl západním médiím vůbec první rozhovor od začátku bojů na východě Ukrajiny. „Nedal jsem žádné rozkazy k použití střelných zbraní… Byl jsem proti jakémukoliv použití síly, natož použití střelných zbraní, byl jsem proti krveprolití. Ale příslušníci bezpečnostních sil plnili své povinnosti v souladu s platnými zákony. Měli právo používat zbraně,“ prohlásil uprchlý ukrajinský exprezident.

Janukovyč se na podzim 2013 rozhodl nepodepsat asociační dohodu s EU, což vedlo k masivním protestům. V únoru byl sesazen z funkce ukrajinského prezidenta poté, co při střetech v Kyjevě zahynulo v únoru 2014 více než 100 demonstrantů. Janukovyče a jeho syny převezly ruské speciální síly do Ruské federace. 

Během několika týdnů pak neoznačení ruští vojáci dostali pod kontrolu ukrajinské základny na Krymu a obyvatelé poloostrova se v Západem neuznaném referendu vyslovili pro připojení Krymu k Rusku. V dubnu téhož roku zaútočili proruští rebelové na vládní budovy v Donbasu na východě země. I přes dohodnuté příměří se v regionu bojuje dál. 

Konflikt v Donbasu? Noční můra 

Janukovyč označil válku za „noční můru, která se stala realitou“. Ruskou anexi Krymu pak za „tragédii“, která by se za jeho vlády nestala. „Co se stalo, bylo velmi špatné. Dnes potřebujeme najít cestu ven z této situace… Teď tam je válka. Mluvíme o získání Krymu zpět. Jak? Válkou? Potřebujeme další válku?“ ptá se exprezident. 

Janukovyč je na Ukrajině obviněn ze zpronevěry milionů dolarů. Na seznam hledaných osob ho v lednu umístil Interpol. Janukovyč ale obvinění, že zpronevěřil finanční prostředky ukrajinského státu a skrýval peníze na zahraničních bankovních účtech, popírá.  

Opulentní sídlo mimo Kyjev, které po jeho útěku kritizovala veřejnost, prý nepatřilo jemu osobně. Pštrosi v dětské zoo se prý v rezidenci objevili náhodou. „Ano, byla ta korupce, nikdo nepopírá, že ne. Ale uplynul rok a půl a ti, kdo jsou u moci, mají všechny prostředky k dispozici. Ukažte nám, kde jsou bankovní účty Janukovyče? Neexistují a nikdy neexistovaly,“ tvrdí politik. 

Putin jako zachránce

Janukovyč BBC řekl, že mu ruský prezident Vladimir Putin zachránil život, když nařídil speciálním silám, aby ho v noci 23. února 2014 dopravily do Ruska. „Skutečnost, že se Vladimir Putin takto rozhodl na základě doporučení svých vlastních speciálních sil, byla jeho věc. Vůbec to se mnou nekonzultoval,“ konstatoval exprezident. „Jsem mu samozřejmě vděčný za to, že vydal tento rozkaz, pomohl mi dostat se pryč a zachránil mi život,“ dodal s tím, že jeho život je ale stále v nebezpečí. 

Viktor Janukovyč a Vladimir Putin
Zdroj: Ivan Sekretarev/AP Photo

Ukrajinský exprezident se z nepokojné metropole nejprve přesunul na Krym, kde pobyl několik dní, uvedl už dříve Putin. „Řeknu to otevřeně: Požádal pak o převoz do Ruska, čemuž jsme vyhověli,“ sdělil šéf Kremlu. „V Kyjevě se přece vraždilo, pálili tam lidi zaživa. V takové situaci nemělo smysl, aby se Janukovyč do Kyjeva vracel,“ poznamenal Putin.

Janukovyč se podle tehdejších zpráv ukrajinských médií tajně odebral do ruského města Rostov na Donu s úzkou skupinou svých nejvěrnějších. Ve městě, které leží asi 120 kilometrů od ukrajinských hranic, žije zřejmě dodnes.

Počátkem října se v ukrajinských médiích objevily nepotvrzené zprávy, že exprezident dostal na přímý Putinův pokyn ruské občanství.

Janukovyč by se rád vrátil do vlasti

Janukovyč doufá, že se jednoho dne bude moci na Ukrajinu vrátit. Donbas by podle něj měl zůstat součástí Ukrajiny. Spojené státy a Unie by ale měly vyvinout tlak na vládu v Kyjevě, aby jednala s vůdci rebelů. 

Jeho odpůrci v Kyjevě neměli „uskutečnit vojenský převrat, neměli čerpat svou sílu z krajně pravicových radikálních sil“. „Varoval jsem, že Majdanem to neskončí, že půjdou dál – a šli dál… Už rozbili zemi a celý svět zatáhli do konfliktu,“ podotkl na závěr bývalý ukrajinský prezident.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Syrské síly ovládly Dajr Háfir, Kurdové chtějí změnu ústavy

Syrská armáda informovala, že převzala kontrolu nad městem Dajr Háfir na severu země, z něhož se po páteční dohodě stáhly jednotky koalice Syrské demokratické síly (SDF). Píše to agentura AFP. Syrští Kurdové mezitím oznámili, že považují za nedostatečný dekret, kterým dočasný prezident Ahmad Šará uznal jejich národní práva a kurdštinu prohlásil za úřední jazyk.
před 1 hhodinou

Trump děkuje Íránu, že nepopravuje. Vojenský úder si rozmyslel

Protivládní protesty v Íránu se zřejmě teokratickému režimu prozatím podařilo potlačit, míní odborníci. Podle obhájců lidských práv zemřely tisíce lidí. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než 800 údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 3 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 4 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 6 hhodinami

USA a Slovensko podepsaly dohodu o spolupráci v jaderné energetice

Spojené státy a Slovensko podepsaly mezivládní dohodu o spolupráci v oblasti civilní jaderné energetiky, píše Reuters. Slavnostní podpis v budově ministerstva energetiky ve Washingtonu následoval po pracovní schůzce slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) s americkým ministrem energetiky Chrisem Wrightem. Součástí dohody je výstavba jaderného bloku o výkonu 1200 megawattů podle amerického návrhu v jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice.
před 12 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
před 12 hhodinami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Už v polovině týdne prezident vyhlásil v energetickém sektoru stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...