Je to jeden z nejsledovanějších ceremoniálů na světě. Zvláštní směs pevných tradic, důstojnosti, ale i nefalšované politické show. Budoucí hlavy států na tento jediný den neváhají vyčlenit desítky milionů dolarů. Při inauguracích padala slavná slova doprovázená ovacemi, ale i protesty. Následující text přináší střípky z jejich historie. Prezidentské inauguraci se po celý den bude v pravidelných vstupech věnovat i ČT24. Od 17:00 a 20:00 je připraveno speciální vysílání.
Tradice prezidentské inaugurace začíná ruku v ruce s americkou historií. Třicátého dubna 1789 složil slavnostní přísahu, tehdy ještě v New Yorku, George Washington.
Prezidenti se v přísaze zavazují, že budou svědomitě vykonávat svůj úřad a hájit americkou ústavu. Washington si k textu přidal slova „k tomu ať mi dopomáhá Bůh“, která od té doby prezidenti opakují.
Během Washingtonova prvního období se hlavní město přestěhovalo do „konstitučního města“, tedy Filadelfie. Netradiční kulisy tak historie zachytila při druhé inauguraci Washingtona, ve stejném městě se ujímal úřadu i John Adams v roce 1797.
Zpět do tradičního dějiště se ceremoniál vrátil s nástupem Thomase Jeffersona – mimochodem se tak v roce 1801 dělo poprvé ve Washingtonu jako oficiálně hlavním městě USA.
Zpočátku také datum prezidentského slibu připadalo na 4. březen, až druhá inaugurace Franklina Delano Roosevelta v roce 1937 se konala 20. ledna. Důvodem byla snaha zkrátit dlouhé období mezi zvolením prezidenta a jeho nástupem do úřadu. Vedle toho není fixace inauguračního aktu na 20. ledna tolik pevná, jak by se mohlo zdát.
V případě, že toto tradiční datum připadá na neděli, uskuteční se následující den. Tak tomu bylo při začátku druhého období Ronalda Reagana nebo Baracka Obamy.
Franklin Delano Roosevelt založil ještě jednu tradici - když šel v roce 1933 před inaugurací na bohoslužbu do kostela u Bílého domu. Po něm to tak dělají všichni noví prezidenti. Další zvyklostí je to, že dosluhující hlava USA doprovází svého nástupce na Kapitol. Tradicí je i přísaha na bibli, přestože se o ní americká ústava explicitně nezmiňuje.
Právě Roosevelt navíc přísahal na nejstarší bibli ze všech inaugurovaných prezidentů. Zvolen byl hned čtyřikrát a pokaždé s tím samým svazkem: vytištěným v roce 1686 a sepsaným kompletně v nizozemštině.
V lednu 1945, při závěrečné fázi druhé světové války, Roosevelt volil mimořádně úsporný ceremoniál. Vynechal průvod i další oslavy spojené s uvedením do úřadu. I kvůli zdravotním problémům zvolil jednoduchý program a pětiminutový proslov v Bílém domě.
Humorná chvilka přepsala mnohé titulky při nástupu Dwighta Eisenhowera v roce 1953. Během obřadu k němu náhle přijel na koni muž oblečený jako kovboj a chytl prezidenta do lasa. Kovboj ale získal povolení ostrahy a všichni vzali nečekanou epizodu inaugurace s úsměvem – včetně prezidenta.
Inaugurační projev může stát i život
Co se týká inauguračních projevů, většina jich nebyla výjimečná, některé ale vešly do dějin. Nejkratší řeč o 135 slovech pronesl Washington, přes 90 minut naopak řečnil v roce 1841 William Harrison. Stalo se mu to však osudným, v mrazivém počasí se nachladil a za necelý měsíc zemřel.
Jestli si přitom někdo mohl na zimu stěžovat, byl to podle meteorologických záznamů patrně Ronald Reagan. Ale o tom až později…
Obě inaugurace Abrahama Lincolna byly kvůli občanské válce mimořádně hlídané. Při té druhé se slavnostního průvodu poprvé v dějinách USA zúčastnili Afroameričané.
Výjimečnou podívanou přichystal průvod při nástupu Theodora Roosevelta. Muž mnoha zájmů si dal na dramaturgii celé podívané záležet – nechyběli kovbojové, indiáni ani zástupci dalších skupin obyvatel. Podle záznamů šlo o možná největší inaugurační průvod v dějinách země.
Do dějin vešel také inaugurační projev Herberta Hoovera v roce 1929, který mluvil o tom, že žádný prezident ještě nevstupoval do úřadu s takovými nadějemi a nepřebíral zemi v tak skvělé kondici jako on. O sedm měsíců později se americká ekonomika zhroutila a odstartovala světovou hospodářskou krizi.
Jeden z nejznámějších inauguračních projevů pronesl již zmiňovaný F. D. Roosevelt v roce 1933, když na vrcholu hospodářské krize oznámil proces ekonomické obrody větou: Mám pro vás nový úděl (New Deal).
Inaugurace demokrata Baracka Obamy, 44. prezidenta USA a prvního tmavé pleti, se nesla v duchu tradic Abrahama Lincolna. Státník, který se zasloužil o zrušení otroctví, je stejně jako Obama spjat se státem Illinois.
Na Obamovu první inauguraci před osmi lety dorazilo nejvíce lidí v historii – kolem 1,8 milionu. Jeho uvedení do úřadu zaujalo i drobným faux pas. Tehdejší předseda Nejvyššího soudu John G. Roberts se při předříkávání prezidentského slibu drobně uřekl. Obama takto text zopakoval a musel o den později přísahu soukromě opakovat v Bílém domě.
JFK, Reagan, Bush
Jeden z nejpamátnějších výroků zazněl při inauguraci Johna Fitzgeralda Kennedyho, který v úřadu setrval až do tragické smrti v roce 1963 v texaském Dallasu. V projevu tohoto demokratického prezidenta zazněla věta: „Neptejte se, co pro vás může udělat vaše vlast. Ptejte se, co pro svou vlast můžete udělat vy…“ Tato známá slova jsou považována za součást přechodu USA k nové politické éře.
Připomeňme znovu i republikána a někdejšího hollywoodského herce Ronalda Reagana – muže, který se svou životní dráhou v mnohém od svých kolegů odlišoval. Ani jeho uvedení do úřadu v roce 1981 nebylo obvyklé.
Obřad se přesunul z východní části Kapitolu na západ – mimo jiné proto, aby jej mohly na vlastní oči sledovat tisíce diváků. V Reaganově projevu například zaznělo: „V současné krizi vláda není řešením problému, problémem je vláda.“
Ani jeho druhá inaugurace ale neměla obvyklé kulisy. V pondělí 21. ledna 1985 teploty ve Washingtonu klesaly pod minus 10 stupňů. I vzhledem k Reaganově věku (bylo mu 74 let) se jeho obřad odehrál uvnitř Kapitolu.
V napjaté atmosféře se nesl nástup George W. Bushe v roce 2001. Po velmi dramatickém průběhu voleb a následném přepočtu hlasů na Floridě se mnozí nechtěli smířit s výsledkem. Bushe tehdy v absolutních počtech hlasů porazil Al Gore. Nesouhlas vedl k největším demonstracím při inauguraci za 30 let.
Inaugurace Harryho Trumana 20. ledna 1949 byla jako první přenášená televizí. Další komunikační revoluce přišla s druhou přísahou Billa Clintona v roce 1997. Tehdy se přenos prvně šířil také digitálním prostorem, tedy po internetu.
