Vynálezce Aspirinu – německý Bayer – loni zažil jeden z nejtěžších roků své více než 150 let dlouhé historie. Pověst mu poškodil údajně rakovinotvorný herbicid Roundup a vlna soudních sporů. Firma přišla o více než 40 procent hodnoty na trhu, rozprodala obchodní divize a propustila zhruba 10 procent zaměstnanců. Jen ve Spojených státech Bayer čelí zhruba 13 tisíci žalobám a další soudní spor se nově objevil v Austrálii. Farmaceutický gigant Bayer přitom původně s Roundupem neměl nic společného. Glyfosátový herbicid získal jako svého druhu bonus poté, co v roce 2016 „spolkl“ největšího producenta geneticky modifikovaných organismů (GMO) na světě, americkou firmu Monsanto.
Jak německý farmaceutický obr Bayer spolkl americkou legendu Monsanto. A jak se mu vzpříčila v krku
Obchod za 63 miliard dolarů (1,42 bilionu korun) byl přitom tím největším, do jakého se kdy německá firma pustila. Z Bayeru záhy udělal hlavního světového producenta geneticky pozměněných osiv, chemických postřiků a výrazně rozšířil také své portfolio výzkumu v oblasti digitálního zemědělství.
Aby k obchodu mohlo dojít, USA a EU od Bayeru požadovaly rozprodej jeho vlastních produktů jako například GMO sóju, bavlníky či konkurenta Roundupu, herbicid Liberty. Bayer tedy celý balíček prodal německé chemičce BASF, které připadl za cenu 8,8 miliardy dolarů.
Hlavními architekty obchodu a plánované re-invence firmy směrem k zemědělství byli nově zvolený ředitel Werner Baumann, který v křesle nahradil Nizozemce Marijna Dekkerse, a Baumannův dlouholetý mentor a současný předseda dozorčí rady Bayeru Werner Wenning.
Odklon od tradice
Obchod ale již od začátku provázely kritické hlasy. Zaměstnanci samotného Bayeru se obávali, že je dohoda zbytečně předražená a nákup klíčového výrobce GMO bude pro firmu znamenat odklon od tradičního zaměření na farmacii. Vadilo jim také, že hlavní akcionáři firmy nedoslali příležitost akvizici ovlivnit. „Nikdo se jich ani nezeptal. Večer šli spát s farmacií a ráno se probudili s agrochemikáliemi,“ popsal pro německý časopis Der Spiegel Christian Strenger z německého centra pro řízení a dohled nad korporacemi.
Werner Wenning (vlevo) a Werner Baumann
Objevily se také spekulace, že někdejší ředitel Dekkers o odkupu Monsanta na popud Wenninga rovněž uvažoval, ale nakonec ho kvůli příliš vysokým rizikům zamítl. Baumann a Wenning toto tvrzení nicméně popírají a Dekkers se k záležitostem své bývalé firmy odmítá vyjádřit.
Podle některých komentátorů ale nelze opomenout, že v době odkupu Monsanta se výrazně proměňovala celá krajina globálního zemědělského průmyslu, a tak se spojení Bayeru a jeho amerického konkurenta nevymykalo z trendu. Ve stejný čas totiž došlo k propojení amerických firem Dow a DuPont. Odehrála se i další fúze: ChemChina koupila švýcarskou Syngentu. „Bayer se chtěl stát větším hráčem na poli osiv a geneticky modifikovaných plodin, což mu Monsanto nabízelo,“ vysvětlil pro ekonomický magazín Fortune komentátor David Meyer.
Přesto spojení vyvolalo řadu otázek i vůči Evropské komisi, která fúzi povolila. Německo, Čína a Spojené státy totiž po třech klíčových sloučeních ovládly více než 60 procent celkové světové produkce GMO a spolu s německou BASF navíc řídí i 70 procent výroby pesticidů.
„Naše rozhodnutí zajišťuje, že i po spojení firem na trhu přetrvá konkurenceschopnost a inovace v oblasti osiv, pesticidů a digitálního zemědělství,“ uvedla ke schválení obchodu evropská komisařka pro hospodářskou soutěž Margarethe Vestagerová, podle níž tak Evropa tlačí ostatní firmy k výrobě nových produktů, které obohatí životy všech Evropanů.
Bayer podcenil špatnou pověst Monsanta
Řada odborníků tvrdí, že Bayer nicméně podcenil špatnou pověst Monsanta, které je kvůli několika skandálům ohledně kontaminace normálních osiv neschváleným GMO a údajným ohrožováním biodiverzity personifikací špatné agrikultury. Jméno firmy se tak dostalo na černou listinu všech aktivistů bojujících proti GMO a v roce 2013 se ve stovkách měst po celém světě včetně Prahy uskutečnily pochody proti Monsantu.
Na popularitě mu nepřidalo ani to, že firma na přelomu milénia začala s menšími farmáři rozvíjet smluvní politiku, podle níž farmáři nejen odkupovali GMO semena, ale i herbicidy, které na poli vyhubily vše kromě geneticky upravených plodin. Většina z nich pak obsahuje právě kontroverzní, ale levný glyfosát.
Genetická modifikace plodin je pak konkrétně navržena tak, aby vzrostlá úroda vytvářela pouze sterilní semena a GMO rostliny se tím pádem nemohly v přírodě volně šířit. To ale zároveň znamená, že je rolníci nemohli využít k setbě příští sezonu, a na zrna tak měli pouze dočasnou licenci.
Vývoj počtu pěstitelů GM kukuřice v ČR v letech 2005–2018
Mnoho zemědělců proto tento systém vidí jako vybízení ke kompletní závislosti drobných farmářů na Monsantu či jiných firmách jako DuPont.
Monsanto se přiznalo k uplácení úředníka
Už tak negativnímu obrazu firmy nepřilepšil ani fakt, že Monsanto v roce 2005 dostalo pokutu 1,5 milionu dolarů za uplácení indonéského úředníka ve snaze zabránit environmentálním studiím GMO bavlny. Společnost se k obvinění přiznala.
V Evropské unii platí velmi přísné regule pro pěstování a prodej geneticky modifikovaných potravin, Francie například zcela zakázala pěstování GMO kukuřice.
V Česku žádný zemědělec GMO nezasel již od roku 2017, nikoliv však kvůli zákazu. Hlavním důvodem je nezájem spotřebitelů, kteří GMO právě kvůli špatné pověsti některých výrobců dosud nevěří. V současnosti jsou u nás podle ministerstva životního prostředí pouze tři nahlášené pokusy o pěstování sóji, ječmene a slivoně. Jinak se k nám produkty z GMO pouze dovážejí.
Bayer se po uzavření obchodu rozhodl od zavedeného jména Monsanto upustit. Pro většinu zainteresovaných se tím ale příliš nezměnilo.
„Bayer by si měl uvědomit, že se opuštěním jména nezbavuje někdejšího břemena. Celosvětové hnutí pro potraviny a životní prostředí si je vědomo, že Bayer je nyní novým Monsantem,“ vyjádřil pro americký ekonomický server Quartz aktivista Andrew Kimbrell z Centra pro bezpečnost potravin.
Plochy kukuřice MON 810 v ČR v letech 2005–2018 (v hektarech)
Schramm: Glyfosát je méně toxický než prášek do pečiva
Helmut Schramm, který v Bayeru vede německou divizi agrikultury, ale pro Der Spiegel řekl, že negativní asociace nemohou vývoj GMO do budoucna zastavit. Samotný glyfosát je pak podle jeho slov „méně jedovatý než prášek do pečiva.“
Je přesvědčen, že bez chemie by žádné zemědělství neexistovalo a bio potraviny nemají prokazatelně lepší kvalitu. (Nicméně zastánci ekologického zemědělství ani netvrdí, že by byly bio produkty zdravější – značka „bio“ dává najevo, že vznikly způsobem, který je podle nich šetrnější vůči krajině a obecně vůči životnímu prostředí.)
Za rozhodující argument považuje Schramm tvrzení, že úroda by bez chemie byla o 50 procent nižší. „Jak se tím nasytí svět?“ zeptal se. Podle něho tak není možné, aby firma upustila od některých nepopulárních kroků či obchodů jen proto, že s nimi část veřejnosti nesouhlasí.
Protesty proti Bayeru a Monsantu v Hamburgu
Kauza Roundup
Není proto překvapením, že špatná reputace Monsanta ohledně GMO nepředstavovala pro takto smýšlející vedení Bayeru zásadní problém. Ten se dostavil až po propuknutí kauzy kolem domnělých rakovinotvorných účinků jeho nejrozšířenějšího postřiku Roundup, který Monsanto uvedlo na trh už v první polovině 70. let.
V roce 2015, neboli rok před zahájením prodeje Monsanta, ale agentura IARC při Světové zdravotnické organizaci (WHO) publikovala studii, podle níž může mít glyfosát obsažený v Roundupu a jiných pesticidech karcinogenní dopad na člověka. IARC vyvodil tyto závěry hlavně ze studií farmářů, kteří Roundup roky aktivně používali, a vycházela tedy z jiných zdrojů, než z jakých vychází oficiální regulační orgány, které Roundup schválily jako neškodný. Ty většinou zvažují průmyslová data a toxikologické analýzy založené na informacích mimo dostup veřejnosti.
Na Bayer bylo od té doby ve Spojených státech podáno tisíce žalob kvůli řadě případů, kdy byla uživatelům herbicidu diagnostikována rakovina lymfatických uzlin. Ti tvrdí, že se tak stalo v následku přímého kontaktu s Roundupem. Podle několika soudních verdiktů ve prospěch žalobců by tak firma měla poškozeným vyplatit exemplární odškodné v řádu miliard dolarů.
Bayer, který jakékoli rakovinotvorné účinky Roundupu kategoricky odmítá, se proti rozsudkům odvolal a například v případě bývalého školníka Dewayna Johnsona soud snížil verdikt na třetinu původní částky. Firma si je proto jistá, že i další dosud vynesené verdikty po odvolání buďto zvrátí, anebo je alespoň výrazně sníží.
Komentátor: Vlna emocí pomine
Protest proti Monsantu v Německu
Dávají mu za pravdu i někteří odborníci, podle nichž jsou rozhodující porotci u soudu ovlivněni dočasnou vlnou emocí, která bezprecedentní sérii případů s rakovinou provází.
„Jakmile se do případu vloží soudci, rozhodnutí jsou většinou méně závislá na emocích. Bayer tak situaci možná ustojí, a to i přesto, že nyní čelí zdánlivě nepřekonatelným okolnostem,“ komentoval šéfredaktor periodika Agrow Sanjiv Rana, který se zaměřuje na události globální agrikultury.
Kritici ale dále poukazují, že Monsanto ani Bayer nevyvinuli po zveřejnění studie žádné úsilí k označení možných rakovinových následků herbicidu. Podle jejich oponentů ale žádná z oficiálních autorit původně Roundup za karcinogenní neoznačila, čili firma povinnost značení neměla.
„Co se týče legální perspektivy, musíme si uvědomit, že zodpovědnost managementu závisí na informacích, které byly dostupné v době rozhodnutí, spíše než na těch, které máme teď,“ poznamenal dále pro magazín Fortune Andreas Cahn z Institutu práva a financí při Goetheho univerzitě ve Frankfurtu.
Bayer zpřístupnil své studie glyfosátu
Firma pak ve snaze o transparentnost koncem března zpřístupnila všech 107 studií o glyfosátu, na které má autorská práva. Předložila je Evropskému úřadu pro bezpečnost potravin v rámci schvalovacího procesu v EU.
„Tím, že zpřístupníme detailní vědecké údaje, umožňujeme každému, kdo má zájem, prohlédnout si, jak důkladný je náš přístup k bezpečnosti. Využíváme této příležitosti k tomu, abychom se zapojili do dialogu, a doufáme, že to posílí důvěru v rozumný hlas vědy,“ uvedl v tiskové zprávě zástupce Bayeru Liam Condon.
Der Spiegel: Pro Bayer Roundup toxický je
Dvaasedmdesátiletý Wenning tvrdí, že podobnou krizi zažil již na přelomu milénia, kdy byl Bayer nucen stáhnout z trhu lék na cholesterol Lipobay. Ukázalo se totiž, že prášek měl řadu nežádoucích vedlejších účinků, a to zejména v kombinaci s ostatními léky na snižování cholesterolu, které vedly k několika desítkám úmrtí. Wenning z této zkušenosti usuzuje, že i současná bouře kolem Roundupu nakonec pomine.
Za svým rozhodnutím odkoupit Monsanto stojí i ředitel Baumann, který uvedl, že i s nynějšími informacemi by na obchodu nic nezměnil a nelituje ho. Nadále tak věří v potenciál Monsanta, které podle něho už začalo generovat prodejní zisk. Pravdou ale je, že příjmy z nově převzatého producenta semen a herbicidů hrály po dokončení fúze v druhé polovině roku 2018 menší roli, a to kvůli sezonním faktorům.
Letos v dubnu navíc Baumann při hlasování dozorčí rady ztratil důvěru akcionářů, kteří požadují, aby ředitel za destabilizaci Bayeru nesl odpovědnost. Nad jeho budoucností ve firmě se tak vznáší otazník.
Dvojciferný procentní nárůst výdělků, který firma po třech letech od rekordní investice očekávala, se tedy nenaplnil a pravděpodobně již nenaplní. Podle komentátorů deníku Der Spiegel je tedy jedno, zda se bezpečnost Roundupu nakonec prokáže, či ne, protože pro Bayer tak jako tak toxický je.