Kyjev – Větší pravomoci a zákon o místních referendech, aby lidé mohli rozhodovat o důležitých věcech sami, slíbil ukrajinským regionům premiér Arsenij Jaceňuk. Během návštěvy neklidného východu země, kde separatisté hrozí odtržením, také řekl, že je nutné provést hluboké ústavní reformy. Rusům na Ukrajině zaručil jazyková práva a občanům návrh nové ústavy ještě před květnovými volbami hlavy státu. Demonstranti na ruskojazyčném ukrajinském východě okupují několik vládních budov. Vláda v Kyjevě se obává, že cílem protestů je vyvolat nepokoje, které by ospravedlnily případný ruský vojenský zásah.
„Rád bych zdůraznil, že centrální vláda je připravená vést dialog s regiony a vyslyšet požadavky a přání všech občanů, pokud to bude v mezích zákona. V rámci nové, změněné ústavy budeme moci lépe specifikovat požadavky každého regionu,“ prohlásil Jaceňuk během setkání s představiteli místní samosprávy v Doněcku. „Lidem dnes musíme říct: Ano, je to obtížné, ale zítra vám budeme moci nabídnout práci, růst platů, přilákat investory,“ řekl dále. Podle něj má vláda recept, jak udržet jednotnou Ukrajinu a jak zajistit lidem spokojený život.
Instituce regionální státní správy by se podle Jaceňuka měla stát historií. „Chceme omezit pravomoci parlamentu, prezidenta i vlády,“ řekl o chystaných ústavních reformách. „Naším společným úkolem je vyvážit pravomoci centrální vlády a regionů,“ dodal. Neupřesnil ale, jak se vládní představy liší od požadavků východoukrajinských demonstrantů či Moskvy, která se vyslovuje pro federalizaci Ukrajiny.
Jazykový zákon, který zaručuje právo využívat „regionální jazyk“ v oblastech s nejméně desetiprocentním podílem menšinové populace, nebude na Ukrajině zrušen, řekl také Jaceňuk. „Ruský jazyk nebude nikdy nikdo omezovat, nikdo nezkrátí právo hovořit na Ukrajině rusky,“ zdůraznil. V Doněcku se rovněž setkal s nejbohatším ukrajinským podnikatelem Rinatem Achmetovem. Oligarcha, jehož majetek časopis Forbes odhaduje na 16 miliard dolarů, se vyslovil pro širokou autonomii východních regionů, ale proti jejich odtržení či připojení k Rusku. „Lidé jsou pro decentralizaci, ale Donbas je součástí Ukrajiny,“ řekl Achmetov.
Ministerský předseda zamířil na první návštěvu ruskojazyčné východní Ukrajiny od propuknutí tamních nepokojů. „Jaceňuk se rozhodl riskovat a jede vyzkoušet pevnost doněckých vajec,“ napsal v narážce na možné nevlídné přijetí prozápadního premiéra list Ukrajinska pravda. Tématem Jaceňukova jednání s gubernátory, zastupiteli a podnikateli byla mimo jiné decentralizace moci a reforma ukrajinské ústavy. Schůzky v Doněcku se zástupci demonstrantů nezúčastnili.
Po Doněcku Jaceňuk navštívil Dněpropetrovsk, kde se rovněž setkal s představiteli místní exekutivy. V projevu řekl, že návrh na reformu ústavy je třeba vypracovat ještě před prezidentskými volbami plánovanými na 25. květen. „Podepsat by ho měli představitelé všech hlavních politických stran, aby budoucí prezident neupadl v pokušení přepsat ústavu podle svých potřeb,“ konstatoval premiér.
Do federalizace Ukrajiny nepůjdeme, oznámil Jaceňuk
Federální uspořádání Ukrajiny by podle prozatímního premiéra vedlo k rozdělení země na panství mnoha „malých Janukovyčů“. Návrh Ruska a ruskojazyčných východoukrajinských regionů, aby součástí chystané reformy ukrajinské ústavy bylo i zrušení unitárního státu a federativní uspořádání, tak odmítl. „Do ničeho takového nepůjdeme,“ řekl premiér. „Ne všichni pochopili, že federalizace může vést k tomu, že místo jednoho Viktora Janukovyče budeme mít mnoho 'malých Janukovyčů' v každé z oblastí. Tomu se chceme vyhnout,“ prohlásil premiér s odkazem na osobu vypuzeného prezidenta. Ten se v ruském exilu ukrývá před ukrajinským zatykačem.
Ukrajinská generální prokuratura vyšetřuje v současné době 145 případů pro podezření ze separatismu a velezrady. Oznámil to v Kyjevě ukrajinský generální prokurátor Oleh Machnyckyj. Kvůli útokům na územní celistvost země a pokusům o ohrožení ústavního pořádku je podle něj stíháno 53 osob. Žádná jména ale prokurátor neuvedl.
Napětí na východě Ukrajiny trvá
Demonstrace proruských separatistů na východě země ale ani to nezastavilo. Aktivisté dál požadují připojení k Rusku a okupují státní budovy. Nepokoje se rozšířily i do dosud klidné Oděsy, kde oslava osvobození města přerostla v proruskou demonstraci. Proruští demonstranti v Luhansku nadále okupují objekt tajné služby a v Doněcku radikálové ohlásili vytváření „lidové armády“. Kyjevští politici nejsou na východě země vítáni. Ve středu dav v Luhansku napadl prezidentského kandidáta Michaila Dobkina, který chtěl uklidnit místní vzbouřené radikály. O den později dopadla v Oděse syrová vejce na bývalého ministra Serhije Tihipka. Jeho bývalého kolegu ze Strany regionů Oleha Carova demonstranti zablokovali v hotelu.
Ukrajinská generální prokuratura vyšetřuje v současné době 145 případů pro podezření ze separatismu a velezrady. Oznámil to v Kyjevě ukrajinský generální prokurátor Oleh Machnyckyj. Kvůli útokům na územní celistvost země a pokusům o ohrožení ústavního pořádku je podle něj stíháno 53 osob. Žádná jména ale prokurátor neuvedl.
V Kyjevě pokračuje návštěva delegace pražské radnice vedené primátorem Tomášem Hudečkem. Ukrajinským kolegům mají pražští zastupitelé předat zkušenosti s moderní městskou správou. Praha a Kyjev by si v blízké budoucnosti mohly vyměnit zkušenosti týkající se rozvoje města, územního plánování, stavebnictví či energetiky. „Se starostou Volodymyrem Bondarenkem jsme se domluvili na spolupráci, která spočívá v tom, že teď v první fázi pozveme deset odborníků z kyjevské administrativy do Prahy, aby se sami podívali, jakým způsobem řešíme problémy a jestli jsou ty problémy podobné,“ uvedl Hudeček.
Obama a Merkelová znovu Moskvu varovali a vyzývali
Americký prezident Barack Obama a německá kancléřka Angela Merkelová na základě telefonického rozhovoru znovu vyzvali Rusko ke stažení ruských jednotek od rusko-ukrajinské hranice. Obama Merkelové řekl, že Spojené státy, Evropská unie a další mezinárodní aktéři musí být připraveni čelit případné další eskalaci krize ze strany Ruska dalšími sankcemi. Bílý dům rovněž prohlásil, že Moskva zjevně podporuje proruské separatisty na Ukrajině a provádí „organizovanou kampaň podněcování (k destabilizaci Ukrajiny) a sabotáže“.
Ukrajinské vedení se obává dalšího krymského scénáře. „Udělali jsme všechno pro zastavení ruské agrese, ale apelujeme na naše západní partnery: Potřebujeme modernizaci naší armády, aby mohla chránit nejen Ukrajinu, ale i Evropu,“ prohlásil Jaceňuk. Do Černého moře mezitím dorazila kromě amerického plavidla i francouzská válečná loď, ruské síly naopak zůstávají v plné pohotovosti u hranic.
Ukrajina tvrdí, že splnila podmínky pro úvěrovou pomoc od MMF
Ukrajinský ministr financí Oleksandr Šlapak na okraj jarního zasedání Světové banky a Mezinárodního měnového fondu ve Washingtonu prohlásil, že země splnila všechny podmínky pro přijetí první části úvěrové pomoci od MMF. Další očekávání Ukrajiny se upínají k bezvízovému styku s Evropskou unií, které Kyjev slibuje už od příštího roku.
Lavrov požaduje právní záruky ukrajinské neutrality
Ukrajina musí v budoucnu zůstat neutrální zemí, která nevstoupí do NATO. Dlouhodobý požadavek Kremlu dnes zopakoval ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, který zároveň volal po přijetí právních záruk ukrajinské neutrality. Moskva je podle něj příští týden připravena jednat o budoucnosti země s novým ukrajinským vedením, Spojenými státy a Evropskou unií. Rusko rovněž oznámilo, že nevydá Kyjevu svrženého ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče. Ten podle ruské prokuratury i nadále zůstává legitimním ukrajinským prezidentem. Lavrov také apeloval na Washington, aby využil svého vlivu a odvrátil násilnou konfrontaci na východě Ukrajiny.
Krym má novou ústavu
Krymský parlament dnes jednomyslně přijal novou ústavu, která tento autonomní ukrajinský poloostrov prohlašuje za nedílnou součást Ruské federace. Pro novou ústavu hlasovalo všech 88 přítomných poslanců. Krymský parlament má 100 členů. Základní zákon začne platit po zveřejnění v krymském parlamentním věstníku. Text ústavy označuje Krymskou republiku za právní a demokratický stát v rámci Ruské federace, území republiky pak za nedílnou součást Ruské federace. Dokument pro území Krymu stanovuje tři úřední jazyky, kterými jsou ruština, ukrajinština a krymská tatarština.
Rusko i přes nesouhlas Západu a Kyjeva anektovalo Krym v březnu; Moskva svůj postup zdůvodňuje vůlí krymských obyvatel, kteří se v referendu vyslovili pro připojení poloostrova k Rusku.
