Jeruzalém - Izraelský parlament v úterý schválil novou koaliční vládu v čele s pravicovým premiérem Benjaminem Netanjahuem. Po šestihodinové debatě poslanci přistoupili k hlasování. Ze 120členného Knesetu pro vládu hlasovalo 69 poslanců, 45 jich bylo proti, 6 jich chybělo. Netanjahu se tak stal během deseti let již podruhé izraelským premiérem.
Netanjahu v úterním projevu představil hlavní body své politiky. „Nežijeme v normálních časech,“ připomínal poslancům a zdůrazňoval ekonomické a bezpečnostní hrozby, tedy světovou finanční krizi a terorismus. Za vážné ohrožení označil Netanjahu Írán a jeho jaderné zbraně. Vůči arabským sousedům ale avizoval smír. „Izrael se vždy snažil, a dnes se snaží více než dřív, dosáhnout míru s celým arabským a muslimským světem,“ prohlásil Netanjahu. K řešení blízkovýchodního problému v podobě pokojné koexistence dvou států - Izraele a Palestiny - se ale nepřihlásil a zdržel se jakékoliv zmínky o nezávislém palestinském státě.
V průběhu kampaně ovšem Netanjahu brojil proti mírovému jednání s Palestinci a sliboval rozšiřovat židovské osady na západním břehu Jordánu. I jmenováním kontroverzního ultranacionalisty Avigdora Liebermana do čela diplomacie vyvolal mezinárodní kritiku. Teď obrátil. „Nechceme vládnout Palestincům. Po uzavření dohody o trvalém statusu budou mít Palestinci veškerou moc, kterou budou potřebovat k tomu, aby si vládli sami,“ uvedl nový izraelský premiér.
Abbáse Netanjahu zklamal
Palestince ale zklamal. Podle mluvčího šéfa palestinské samosprávy proto, že výslovně neslíbil samostatný palestinský stát. Nový izraelský premiér „nevěří v mír“, prohlásil dnes palestinský prezident Mahmúd Abbás. Vyzval mezinárodní společenství, aby vyvinulo na Netanjahua nátlak a přimělo ho akceptovat ideu palestinského státu. „Benjamin Netanjahu nepřijal řešení v podobě dvou států ani už podepsané dohody a nechce zastavit kolonizaci. To je očividné,“ řekl Abbás v rozhovoru pro oficiální palestinskou agenturu WAFA.
Měsíce nejistoty v izraelské politice odstartovala demise premiéra Ehuda Omerta kvůli podezření z korupce. Pak následovaly předčasné volby a dlouhé vyjednávání. Zatím největším úspěchem nového premiéra byl vstup středové Strany práce do jinak ostře pravicového kabinetu. Aby udržel tak širokou koalici pohromadě, nešetřil Netanjahu kabinetními posty - vláda je s třicítkou ministrů největší v dějinách Izraele.
Koaliční kabinet premiéra Netanjahua bude mít nakonec v parlamentu podporu 74 ze 120 poslanců. Podle izraelských médií se totiž Netanjahuovi podařilo uzavřít koaliční dohodu i s náboženskou stranou Jednotný judaismus tóry, čímž se jeho parlamentní většina posílila o dalších pět mandátů. Oficiální předání vládní moci se konalo dnes dopoledne při první slavnostní ceremonii svého druhu v historii Izraele v rezidenci prezidenta Šimona Perese. Jak prezident, tak i Netanjahuův předchůdce Ehud Olmert při ní nového premiéra naléhavě nabádali k pokračování mírových jednání s Palestinci.
Izraelci jsou s vládou většinou nespokojeni
V prvním průzkumu veřejného mínění, jehož výsledky dnes zveřejnil ve svém internetovém vydání list Haarec, vyjádřilo 54 procent dotázaných Izraelců s novou vládou nespokojenost. Kriticky se staví k „rozbujelosti“ kabinetu se 30 ministry a náměstky, z nichž mnozí mají podle respondentů „pochybná portfolia“. Vláda navíc není podle dotázaných připravena na řešení mnoha problémů Izraele. Ať už jde o bezpečnostní politiku, obranu proti íránskému jadernému programu nebo boj proti ekonomické recesi.
Podle listu Haarec může být tento názor veřejnosti ovlivněn znepokojením nad tím, že si Netanjahu vybral za ministra financí Juvala Steinitze - muže bez jakýchkoliv zkušeností v ekonomice. Právě Steinitz je společně s Liebermanem jedním ze dvou významných kabinetních ministrů, kteří nejsou podle respondentů vhodní na svůj post. Šéfovi krajně pravicové strany Izrael je náš domov vyjádřila podporu jen čtvrtina respondentů, zatímco většina uvedla, že by Lieberman neměl reprezentovat Izrael v zahraničí.
Lieberman: Politika ústupků vede k válce
Lieberman dnes při přebírání úřadu prohlásil, že Izrael není vázán dohodou z amerického Annapolisu, na jejímž základě byly loni obnoveny mírové rozhovory. „Izraelská vláda v Annapolisu nikdy žádný dokument neratifikovala a neučinil to pak ani parlament,“ řekl Lieberman ve svém vůbec prvním vystoupení v nové funkci. Podle něj vede politika ústupků k válce.
Bývalá ministryně zahraničí Cipi Livniová, která za Izrael loni mírové rozhovory vedla, Liebermana přerušila, aby vyjádřila nesouhlas. Podle agentur mnozí z přítomných diplomatů při Liebermanově proslovu zneklidněli.
