Jeruzalém - V Izraeli probíhají již šesté předčasné parlamentní volby v řadě. Lidé mají podle zdejších úřadů o hlasování enormní zájem. Favoritem je pravicová strana Likud současného premiéra Benjamina Netanjahua. Vyhlásil je loni v říjnu kvůli tomu, že se vláda nedokázala dohodnout na rozpočtu pro letošní rok. Většina analytiků je proto toho názoru, že daleko zajímavější než volební den budou dny následující. V nich se totiž bude rozhodovat o tom, jak bude vypadat příští izraelská vláda.
Podoba nového kabinetu ovlivní politiku Izraele vůči Palestincům, osadníkům, Íránu, USA a také náboženské obci. Mnozí se netají obavami z toho, že kabinet bude ještě pravicovější než ten současný. Je velmi pravděpodobné, že už potřetí ho bude sestavovat Netanjahu. Jasné není, zda se rozhodne znovu pro své nynější koaliční partnery, tedy pro Izrael je náš domov, ultraortodoxní Šas a sionistický Židovský domov Naftaliho Bennetta. S nimi ještě většinu ve 120členném parlamentu mít asi nebude a bude se muset obrátit na menší strany.
Už přítomnost Bennettovy strany ve vládě mnohé znepokojuje. Tento úspěšný čtyřicátník, někdejší šéf Netanjahuova úřadu, člen elitní armádní jednotky a také velmi úspěšný podnikatel v oblasti zabezpečení internetu razí názory mnohem radikálnější než Netanjahu. Přesto jimi oslovil tolik voličů, že může získat až 13 mandátů, a to navzdory tomu, že levice i náboženské strany Izraelce od volby Bennetta více než zrazují.
Dvě stě bolestí pro Izrael
Bennett je zásadně proti tomu, aby na západním břehu Jordánu vznikl palestinský stát. Podle něj by znamenal „pro Izrael i Palestince 200 let bolestí“. Bennett prosazuje anexi západního břehu, který považuje naprostá většina světa za okupované území. Jediné, co na rozdíl od krajní pravice nežádá, je vystěhování Palestinců z tohoto území. Není divu, že lidé jako profesor politologie z Ben Gurionovy univerzity David Newman mají z Netanjahuova dalšího příklonu k pravici obavy. Podle něj to Izrael poškodí všude ve světě. „A nejhorší na tom je to, že kritika přijde od přátel Izraele v Evropě a ve Spojených státech, nikoli ze zemí, jež nás rády stejně nemají,“ řekl Newman.
Podle analytičky Ireny Kalhousové z Institutu bezpečnostních studií ale není zdaleka jisté, že Netanjahu Bennettovu stranu do koalice vůbec přizve. „Já si opravdu nejsem jistá, jestli Netanjahu bude chtít takového dravého koaličního partnera,“ uvedla Kalhousová. Na druhou stranu pro koalici s ultrapravicovými stranami jako právě Bennettův Židovský dům hovoří fakt, že na rozdíl od stran středových se více zaměřují na otázky, jako je školství a sociální oblast, a naopak v aktuální oblasti bezpečnosti by nejspíše koaličnímu partnerovi nechali výrazně větší prostor. „Se stranami středu by se Netanjahu musel dělit o vliv na bezpečnostní otázky,“ uvedla Kalhousová jeden z argumentů, který by nakonec vítěze voleb mohl dovést ke spolupráci s extrémní pravicí.
I když se levicové Straně práce, historicky podporující mírové dohody s Palestinci, podařil návrat na scénu, to, že by byla ochotna podílet se na velké koalici s Netanjahuem, už její šéfka Šeli Jachimovičová vyloučila. Labouristé jsou podle průzkumů na cestě skončit ve volbách druzí s 18 mandáty, avšak jsou také připraveni zůstat v opozici.
Vítěz minulých voleb nemá jistá ani 2 procenta
Neznámou je nově založená strana Pohyb bývalé šéfky diplomacie Cipi Livniové. Po propadu své bývalé strany Vpřed, která minulé volby vyhrála a tentokrát nemá jistá ani dvě procenta, takže se do parlamentu nemusí vůbec dostat, se Livniová rozhodla kandidovat na poslední chvíli se zcela novým uskupením. Může podle průzkumů skončit i s 11 poslanci a Livniová se na rozdíl od Jachimovičové vstupu do širší vlády nebrání. Chce ale záruku, že kabinet bude chtít jednat s Palestinci. To ovšem Netanjahu nedělal po celý svůj uplynulý mandát.
Doprava Izrael vede také komunita ruských přistěhovalců, jež tvoří pětinu občanů. Mají vlastní stranu - Izrael je náš domov, přicházejí s nedůvěrou vůči čemukoli levicovému a představují dle analytiků „vítězící kombinaci“ pravicové, nenáboženské populace. Očekává se, že volit přijdou v hojném počtu. Strana exministra zahraničí Avigdora Liebermana je sice hlavním favoritem voleb, Lieberman ale koncem roku rezignoval kvůli vyšetřování pro podvod a zneužití důvěry a společnému bloku klesají preference. Jeho budoucnost v nové vládě je tak nejistá.
Arabové, jděte k volbám
Stejným procentem jsou v populaci zastoupeni izraelští Arabové, avšak jejich nadšení pro volby je o poznání menší. Právě proto je Liga arabských států vyzvala, aby k urnám přišli a aby zabránili vzniku pravicové vlády, „která bude prosazovat rasistické zákony a etnické čistky“. Podle průzkumů se k urnám nechystá ani polovina Arabů.
Právo volit má více než 5,6 milionu Izraelců, a aby nikdo z nich neměl problém hlasovat, bude v úterý volno. Volební účast bývá v Izraeli vysoká, v roce 2009 volilo 66 procent lidí. Vybírat si budou mezi 34 stranami. Volební místnosti se otevřely v 06:00 SEČ, hlasování má skončit v 21:00 SEČ. Po oznámení oficiálních výsledků pak prezident Šimon Peres po konzultacích s jednotlivými stranami pověří vůdce jedné z nich sestavením vlády. Tradičně to bývá šéf strany, která získá nejvíce hlasů. Ten pak bude mít 42 dní na to, aby vybral členy nového kabinetu a získal pro ně podporu parlamentu.
