Jeruzalém – Izraelská armáda představila speciální technologii, která může výrazně snížit viditelnost jejich letadel pro vojenské radary. Díky potření stroje nátěrem z nanočástic dojde k tomu, že se paprsek vlnového záření rozptýlí, a zabrání tak detekci letounu. Izraelské ozbrojené síly nejsou prvními, kdo se o neviditelnou vzdušnou zbraň pokouší. Na podobných plánech systematicky pracuje americká armáda již od 70. let 20. století.
„Nanočástice má menší velikost než vlnová délka záření, kterou se snažím nepřátelské letadlo zachytit. Způsobí, že se paprsek rozptýlí do mnoha směrů a zpátky se téměř nevrátí,“ popsal princip fungování nové technologie Vladimír Král z laboratoře molekulárního rozpoznání VŠCHT. „V ideálním případě by se kolem objektu záření obtáčelo a vytvořila by se optická černá díra, kdy by objekt nebyl vidět,“ dodal.
Nátěr z nanočástic Izraelci testovali na raketách bez hlavic a podle Eliho Šaldaka z izraelského letectva výsledky kvalitu nátěru prokázaly. Izraelský přístup je navíc výrazně levnější než neviditelné technologie, jež vyvíjejí Američané. „Izraelci přišli s úplně jiným pohledem, kdy nemusíme konstruovat nové letadlo, ale to stávající natřeme, aby byly různé vlnové délky rozptýleny tak, aby vše vypadalo jako roj ptáků, a ne tvar letadla,“ doplnil Král.
Spojené státy vyprojektovaly útočná letadla kategorie stealth typu B-2 Spirt a F-117, která nejsou úplně neviditelná, ale mají takový tvar, že se radarové paprsky od nich neodrážejí zpět k radaru, ale do vzdušného prostoru. Právě tvar je ale také jejich hlavním deficitem, neboť snižuje letové vlastnosti.
Touha po neviditelných zbraních je stará jako dějiny válek, zájem vzrostl se vznikem radarů. O neviditelnou letku se pokoušeli již ve 40. letech nacisté, když v bitvě o Londýn pokrývali svá letadla vrstvou černé barvy obsahující uhlík, který radarové vlny absorboval.
