Italský ministr vnitra Salvini, velký kritik EU, zvažuje kandidaturu na šéfa Evropské komise

Místopředseda italské vlády a ministr vnitra Matteo Salvini, který proslul zejména svou přísnou protiimigrační politikou i kritikou Evropské unie, zvažuje kandidaturu na předsednictví Evropské komise (EK). Oznámil to v rozhovoru pro italský deník La Repubblica.

„Je to pravda, přátelé z různých evropských zemí mě o to žádají,“ řekl Salvini stran možné kandidatury na předsedu Evropské komise před květnovými volbami do Evropského parlamentu.

„Květen je ještě daleko, ale uvidíme, budu o tom přemýšlet,“ uvedl italský vicepremiér. Dodal, že teď má plné ruce práce s návrhem italského rozpočtu a unijní migrační politikou, o níž diskutuje se svými „polskými a maďarskými přáteli“.

Salviniho šance jsou mizivé

Jean-Claude Juncker
Zdroj: Reuters

I kdyby Salvini na předsedu EK kandidoval, nemá velkou šanci se jím opravdu stát. Volby do Evropského parlamentu se budou stejně jako ty předchozí konat s využitím principu takzvaných spitzenkandidátů, tedy předem oznámených aspirantů na funkci předsedy Evropské komise. Toho po volbách vybírá summit EU a předkládá ho europarlamentu ke schválení.

Po minulých volbách daly velké frakce šéfům států a vlád najevo, že jejich podporu na plénu parlamentu nezíská nikdo jiný, než kandidát vítězné frakce. Tím byl tehdy nynější předseda Komise, lucemburský expremiér Jean-Claude Juncker.

Salvini, který stojí v čele italské euroskeptické strany Liga, oznámil začátkem tohoto měsíce společnou koalici pro květnové volby do EP s předsedkyní francouzského krajně pravicového Národního sdružení Marine Le Penovou. Koalici nazvali Fronta svobody.

Salvini tento týden hovořil také o tom, že očekává obrovské změny v EU: „Příští evropské volby nastartují epochální změny pro budoucnost Evropy. Evropané budou mít bezprecedentní možnost vytvořit novou Unii svrchovaných států založených na demokratických principech.“

Tradiční strany se bojí posílení nacionalistů

Mezi evropskými tradičními stranami panují z květnových voleb obavy, podle serveru britského deníku Daily Express to připustila i německá kancléřka Angela Merkelová. „Bude to určitě velmi těžká volební kampaň,“ řekla Merkelová v diskusi se studenty v gruzínské metropoli Tbilisi.

V poslední době ve volbách v několika zemích EU posílily nacionalistické strany, které jsou kritické k současnému kurzu EU. Patří mezi ně i Salviniho Liga, strana Fidesz maďarského premiéra Viktora Orbána, německá Alternativa pro Německo (AfD), Svobodná strana Rakouska (FPÖ) či strana Švédští demokraté (SD).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Abú Dhabí skončilo první kolo třístranných rozhovorů USA, Ukrajiny a Ruska

V Abú Dhabí skončilo v pátek večer první kolo rozhovorů mezi delegacemi Spojených států, Ukrajiny a Ruska, jednání mají pokračovat v sobotu, oznámila kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Jde o první třístranné rozhovory s cílem projednat plán na ukončení ruské agrese proti Ukrajině. Téměř čtyři roky po začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu zůstává klíčovou otázka území. Moskva požaduje okupovaná území i části Donbasu, které se invazním silám stále brání. Jedná se asi o dvacet procent Doněcké oblasti. Pro Ukrajince jde ale o nepřekročitelnou linii.
před 24 mminutami

Soud propustil na kauci majitele baru, v němž ve Švýcarsku na Nový rok hořelo

Soud ve švýcarském kantonu Valais v pátek po složení kauce nařídil propuštění Jacquese Morettiho, který spoluvlastní bar v lyžařském středisku Crans-Montana, v němž v noci na Nový rok vypukl požár, jenž připravil o život čtyřicet lidí. Informují o tom agentury. Moretti spolu s manželkou Jessicou Morettiovou, která je rovněž spolumajitelkou baru, čelí podezření ze zabití z nedbalosti.
před 2 hhodinami

„Uvidíme, co se stane.“ Americká letadlová loď míří k Íránu

Americká letadlová loď Abraham Lincoln míří spolu s torpédoborci na Blízký východ, což oživilo spekulace o možném vojenském zásahu USA v Íránu. Podle expertů by intervence měla omezený rozsah, protože nasazení pozemních sil Bílý dům vyloučil. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Teheránu, USA ale už v minulosti posílily svou přítomnost v regionu z čistě obranných důvodů.
16:45Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Po sesuvech půdy na Novém Zélandu je stále několik pohřešovaných

Dva dospívající jsou mezi šesti pohřešovanými po sesuvu půdy, který zasáhl rušný kemp na Severním ostrově Nového Zélandu, uvedly úřady podle agentury Reuters. Záchranáři po přeživších dál pátrají. Podle úřadů by vše mohlo trvat několik dní, protože podmínky na místě zůstávají nestabilní, což komplikuje záchranné práce. Nejmladšímu z nezvěstných je patnáct let. Premiér země Christopher Luxon se v pátek vydal na místo neštěstí, kde se setkal s rodinami postiženými katastrofou. Sesuv půdy ve čtvrtek způsobily silné deště, dva lidé zemřeli.
před 4 hhodinami

Česko dle Plagy těží z přílivu slovenských studentů, Bratislava vnímá výzvu

Česko těží z toho, že studenti ze Slovenska odcházejí do Česka, kde případně i zůstávají pracovat, řekl český ministr školství Robert Plaga (za ANO) po schůzce se svým slovenským kolegou Tomášem Druckerem. Podle Plagy by ale země neměly o mladé lidi soupeřit. Drucker téma považuje za výzvu, aby Slovensko v této záležitosti zabralo.
před 7 hhodinami

USA opustily syrské Kurdy, pozice Turecka sílí

Spojené státy nechaly syrskou armádu vést ofenzivu proti spojeneckým Syrským demokratickým silám (SDF), čímž zřejmě pohřbily kurdský sen o autonomii. Z nové dohody o integraci Kurdů do syrského státu se raduje Turecko, pro které znamená nečinnost USA a Izraele strategické vítězství. Kurdové hovoří o zradě.
před 8 hhodinami

USA oficiálně odešly ze Světové zdravotnické organizace, píše Reuters

Spojené státy ve čtvrtek oficiálně potvrdily svůj odchod ze Světové zdravotnické organizace (WHO), oznámila večer agentura Reuters. Organizaci, kterou po druhé světové válce pomáhala zakládat, země opustila z rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa. Ten krok zdůvodnil kromě jiného údajnými chybami WHO v době pandemie nemoci covid-19.
04:08Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Bez vyřešení ruských nároků není dlouhodobý mír možný, vzkázal Kreml

Bez vyřešení územních nároků Ruska není dlouhodobý mír na Ukrajině možný, prohlásil poradce ruského vládce Vladimira Putina Jurij Ušakov po jednání s americkými vyjednávači. Jednání trvalo více než tři a půl hodiny, informují tiskové agentury s odvoláním na Kreml. Poradce také potvrdil nadcházející třístranná americko-rusko-ukrajinská jednání v Abú Dhabí, kde se také mají separátně sejít zmocněnci obou lídrů Steve Witkoff a Kirill Dmitrijev.
02:07Aktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...