Islamisté v Tunisku zvítězili, do vlády chtějí se sekularisty

Tunis - Tunisko zná první částečné oficiální výsledky voleb. Potvrzují náskok islamistické Strany obnovy. I když ale bude mít v budoucím parlamentu asi nejvíc křesel, nadpoloviční většiny zřejmě nedosáhne. Začíná proto vyjednávat se sekulárními stranami. Šéf vítězné strany tuniských voleb Ghannúší už slíbil, že Tunisko bude mít do měsíce vládu. Jeho strana by mohla mít 40 procent poslaneckých křesel.

Dosavadní výsledky ukazují, že se Straně obnovy (Hizb An-Nahdá) podařilo zvítězit v pěti volebních obvodech z celkových 27. Získala tak 15 křesel a dalších devět jí připadlo po sečtení výsledků ze zahraničí. Strana tak může počítat již s 24 poslanci nového shromáždění, ve kterém zasedne celkem 217 činitelů. V pěti obvodech, kde byly hlasy sečteny, následuje za Stranou obnovy středolevý Kongres pro republiku (CRP) s šesti křesly. 

Před sídlem islamistické Strany obnovy se slaví, uvnitř se už začalo taktizovat. Islamisté si uvědomují, že i když získali nejvíc hlasů, na jednobarevnou vládu to stačit nebude. „Budeme pracovat společně. Tunisko je pro všechny Tunisany a i když jsme nejsilnější stranou, nechceme být u všeho sami. Podílet by se měli všichni. To je demokracie,“ prohlásila kandidátka Strany obnovy Saud Abdul-Rahímová. 

Veřejně už islamisté ukázali na druhou nejsilnější stranu - středolevý Kongres pro republiku. A zdá se, že by si mohli rozumět. Předseda Kongresu pro republiku Moncef Marzouki říká: „Budeme bojovat za občanská práva a ochranu práv žen. Válku proti islamistům ale nezačneme. Spory mezi sekularisty a islamisty tu nechceme.“ 

V čele Strany obnovy stojí sedmdesátiletý respektovaný muslimský učenec Rašíd Ghannúší. Ten posledních více než 20 let strávil v exilu a jeho islamistická formace, která vznikla už v roce 1981, je v zemi legální teprve od března. Ghannúší byl dlouho považován za islamistického radikála. Teď po volbách se ale prezentuje mírněji. Prý podporuje obnovu demokracie v zemi, právo na práci i vzdělávání žen a vyslovuje se pro rovnosti mezi muži a ženami. Podle Ghannúšího nemá islámské právo (šaría) „v Tunisku místo“. „Chceme model, který kombinuje islám a modernost,“ říká.


Parlament bude mít během ročního funkčního období za úkol vypracovat novou ústavu, vybrat prozatímní vládu a stanovit termín řádných parlamentních a prezidentských voleb. Ochotu k dialogu a kompromisům proto budou politici potřebovat víc než dost. 

Vysoká nezaměstnanost a sociální napětí stály na počátku protestů proti režimu dlouholetého prezidenta bina Alího. Po devíti měsících od vítězství v ulicích je ekonomická situace v zemi stále napjatá. Možná dokonce ještě víc. Přijelo méně turistů, a o práci tak přišli další lidé. Hospodářský růst, který obvykle dosahoval okolo pěti až šesti procent, je od ledna na nule nebo dokonce v minusu.

Nahrávám video
Tunisko už zná výsledky voleb
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Mezi USA a Kremlem není shoda, že by Rusko mělo získat celý Donbas, řekl Trump

Mezi Spojenými státy a Kremlem podle amerického prezidenta Donalda Trumpa neexistuje shoda na tom, že by Rusko mělo získat celý ukrajinský Donbas. Trump to v úterý řekl ve Washingtonu před odletem na návštěvu Číny. Moskva si celý Donbas nárokuje, a to včetně oblastí, které se jí dosud nepodařilo dobýt.
před 2 hhodinami

Nizozemští zdravotníci pochybili při ošetření pacienta s hantavirem, jsou v karanténě

V karanténě skončilo dvanáct zaměstnanců nizozemské nemocnice, kteří ošetřovali pacienta nakaženého hantavirem z evakuované výletní lodi MV Hondius. Nemocnice preventivní opatření nařídila kvůli nesprávnému postupu při odběru krve a při likvidaci moči. Loď, ze které úřady na španělském ostrově Tenerife cestující a část posádky evakuovaly, nyní míří do nizozemského Rotterdamu. Příznaky nemoci se objevily i u 25letého Itala – byl na palubě letu nizozemské společnosti KLM, na němž se krátce nacházela i jedna z obětí hantaviru.
07:39Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoPrvního padlého československého pilota připomíná plaketa u obce Wetteren

Letec Jindřich Beran má od úterý památník u obce Wetteren nedaleko Bruselu. Rodák z Rožné na Ždársku odešel v létě 1939 do Francie a sloužil v tamní armádě. Stal se prvním československým pilotem, který padl na západní frontě – 12. května 1940. Plukovník in memoriam tehdy vzlétl na obranu proti postupující nacistické armádě, která vpadla do Belgie. Nejdříve spočinul na místním hřbitově. V roce 1950 ale rodina nechala jeho ostatky vyzvednout a odvézt do rodiště v Československu. Tam ho pohřbili za přísného dohledu Státní bezpečnosti. Uznání a povýšení se dočkal až po pádu komunismu. Jeho památku nově připomíná plaketa v polích, kde se Beranův stroj zřítil. Za jejím vznikem stojí i místní archivář s manželkou, kteří náhodou narazili na knihu o tomto pilotovi.
před 3 hhodinami

Rusko a Ukrajina po příměří informovaly o obnovení dronových útoků

Rusko se rozhodlo ukončit částečný klid zbraní, který trval několik dní, prohlásil v úterý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ruská armáda podle něj v noci zaútočila na Ukrajinu více než dvěma sty bezpilotními letouny a na frontě shodila přes osmdesát leteckých bomb. Ukrajinské úřady informují nejméně o devíti zabitých. Moskva naopak podle státní agentury TASS tvrdí, že za poslední den bylo zničeno přes sto ukrajinských dronů.
05:45Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Během pobytu na moři zemřeli v Norsku dva čeští občané, uvedlo ministerstvo

V Norsku zemřeli dva čeští občané, zahynuli během pobytu na moři v oblasti Smöla. Česká ambasáda je v kontaktu s místními úřady i s rodinami zemřelých, informoval v úterý mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő. Na případ upozornil server Blesk.cz. Norská média v pondělí informovala o nálezu tří mrtvých turistů, kteří v oblasti lovili ryby, jejich národnost neuvedla.
18:49Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Ve Španělsku poprvé operovali tříměsíční dítě s ucpanou ledvinou pomocí robota

Medicínský milník se podařil madridské nemocnici 12 de Octubre. Pacient byl z nemocnice propuštěn 48 hodin po operaci a jeho stav se vyvíjí příznivě.
před 6 hhodinami

Izraelské útoky od začátku příměří zabily v Libanonu 380 lidí, tvrdí tamní úřady

Izraelské útoky zabily v Libanonu od počátku příměří v polovině dubna 380 lidí, včetně 22 dětí a 39 žen. V úterý to podle agentury AFP uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví, podle kterého od 2. března zemřelo 108 záchranářů a zdravotníků. Navzdory příměří, které 16. dubna oznámil americký prezident Donald Trump, provádí izraelská armáda vzdušné údery v Libanonu a teroristické hnutí Hizballáh útočí na izraelské vojáky v jižním Libanonu, kde Izrael okupuje část území.
14:59Aktualizovánopřed 7 hhodinami

TikTok při prezidentských volbách v USA stranil republikánům, ukázala analýza

Algoritmus aplikace TikTok nezacházel s demokraty a republikány během amerických prezidentských voleb v roce 2024 rovnocenně. Tvrdí to autoři nové studie, která vyšla v květnu v odborném časopisu Nature. Podle nich nahrával republikánům.
před 7 hhodinami
Načítání...