Teherán/Washington - Írán dnes provedl zkoušku raketového nosiče, který mu má umožnit vynést do vesmíru vlastní satelit. Oznámila to íránská státní televize. Oficiální média zveřejnila k raketovému testu jen málo podrobností, jak ale podotýká agentura Reuters, může schopnost vynášet satelity na oběžnou dráhu naznačovat pokrok, jaký Írán dosáhl ve vývoji raketových technologií. Spojené státy považují íránskou raketovou zkoušku za politováníhodnou, protože se tím prý Írán dostane ještě do větší izolace.
Íránská televize sice o startu informovala, ale nepřinesla z něj žádné záběry. Před vypuštěním jen zveřejnila snímky rakety na odpalovací rampě v pouštní oblasti. Měla by podle televize vynést do vesmíru satelit Omid (Naděje) do března roku 2009.
Raketa byla testována týž den, kdy Írán zahájil provoz ve svém prvním vesmírném středisku. Při této příležitosti k národu promluvil prezident Mahmúd Ahmadínežád. „Potřebujeme aktivní a významnou přítomnost ve vesmíru. Írán činí svůj první krok (k přítomnosti ve vesmíru) velmi zásadně, precizně a moudře. Stavba a vypouštění satelitů je velmi významný úspěch,“ prohlásil.
Televize oznámila, že dnes byla vyslána první íránská raketa „do vesmíru“. Poslanec a člen parlamentního zahraničního a branného výboru Rezá Talajník prohlásil, že test „posílí pozici Íránu v oblasti Perského zálivu i ve světě“.
Mluvčí Bílého domu Gordon Johndroe označil za „politováníhodné, že Írán pokračuje v testování balistických raket. Tamní vláda pokračuje v politice, která vede ji i íránský národ do další izolace.“
Agentura AP připomněla pochybnosti analytiků ohledně podobných technologických úspěchů, které Írán ohlásil už v minulosti. Už loni v únoru oznámil totiž Írán vypuštění své první rakety „do vesmíru“, ta ale vystoupala jen k okraji kosmu a nedosáhla úrovně oběžné dráhy. Za hranici vesmírného prostoru je označována výška sto kilometrů nad Zemí. Nejníže létající radiové satelity krouží na oběžné dráze ve výšce 160 až 500 kilometrů. Komunikační a meteorologické družice stejně jako satelity se systémem globální navigace se pohybují ve výšce 400 až 20.000 kilometrů. Výšku, jíž dosáhla dnes vypuštěná íránská nosná raketa, státní televize neuvedla.
Někteří západní experti naznačují možnost, že íránský vesmírný program může být jen zástěrkou pro komplexnější vývoj íránských balistických střel. Technologie užívaná k vynášení satelitů na oběžnou dráhu může být podle nich využita i k odpalování zbraní.
„Dopady dnešního (íránského) raketového testu budou velmi zajímavé. Myslím, že Izrael a Američany znepokojí,“ citovala agentura Reuters názor obranného analytika Paula Beavera z Londýna. Beaver je přesvědčen, že Írán dosahuje technologického pokroku a velmi rychle postupuje kupředu.
Další londýnský odborník Andrew Brookes s ním sice souhlasí v tom, že Íránci pokročili, ale dnešní test nepovažuje za nic převratného, protože to, že má Írán balistické střely, je známo. „Víme, že je může odpálit. Z hlediska technologie a schopností Íránců to není nic nového,“ prohlásil Brookes. Spojuje dnešní íránskou zkoušku spíš s nedávným raketovým testem Izraele. „Zřejmě chtějí dát Izraeli najevo, že dokážou totéž, co on,“ řekl Brookes.
Írán židovský stát neuznává a Ahmadínežád opakovaně vyzval k jeho zničení. Írán tvrdí, že má rakety o doletu 2000 kilometrů, tedy schopné zasáhnout Izrael.
Podle jiných západních expertů Írán jen zřídkakdy sděluje dostatek podrobností, z nichž by se dal vyvodit dosah jeho technologického pokroku. Valná část íránské technologie podle nich spočívá v modifikaci zařízení dodaného z Číny, ze Severní Koreje a z dalších zdrojů.
