Írán má novou raketu středního doletu, vlastní výroba jaderné energie se odkládá

Teherán, Moskva - Íránští odborníci vyrobili novou raketu Ášúrá, která je schopná zasáhnout cíle do vzdálenosti 2000 kilometrů. Oznámil to dnes íránský ministr obrany Mostafá Mohammad Nadžár, kterého cituje agentura Reuters. Kromě toho včera Mezinárodní agentura pro atomovou energii začala kontrolovat dodávku ruského jaderného paliva pro první íránskou jadernou elektrárnu v Búšehru.

Írán už má raketu Šaháb-3, která má podle Teheránu rovněž dolet 2000 kilometrů. Tím pádem by mohla zasáhnout Izrael, americké základny v oblasti Perského zálivu či jih Turecka. Pokud by Írán vyvinul mezikontinentální střely s doletem 4000 kilometrů, pak by mohl ohrožovat i střední Evropu, Rusko, Indii nebo Čínu.

Nadžár ve svém prohlášení neuvedl, jak se nová raketa liší od Šahábu-3. Ášúrá je jméno islámského svátku, kterým si šíité připomínají mučednickou smrt imáma Husajna.

„Výstavba raket Ášúrá s doletem do 2000 kilometrů patří mezi úspěchy ministerstva obrany,“ řekl ministr na shromáždění náboženských milicí basidž, které tento týden pořádají manévry. Dodal také, že ve středu dostane íránské námořnictvo novou ponorku íránské výroby, kterou brzy představí v Perském zálivu.

Írán oznamuje velké úspěchy svého zbrojního průmyslu pravidelně. Západní odborníci ovšem uvádějí, že Teherán poskytuje jen málo podrobností, aby bylo možné schopnosti nových zbraní potvrdit. Některé zbraně, které Írán prezentuje coby čistě „domácí výrobu“, jsou podle expertů založené na vybavení dodaném Čínou a Severní Koreou, anebo na amerických zbraních nakoupených před islámskou revolucí v roce 1979.

Kritice čelí i nová jaderná elektrárna, kterou pro Írán staví Rusové. Inspektoři Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) proto včera zahájili kontrolu dodávky ruského jaderného paliva pro elektrárnu. „Tým MAAE přicestoval a začal pracovat,“ uvedl mluvčí výrobního závodu v Novosibirsku, odkud má být po kontrole zapečetěné palivo přepraveno. Dodávka paliva je považována za klíčový krok v naplnění kontraktu, Rusko plánuje odeslat palivo šest měsíců před zprovozněním elektrárny.

Pečetění paliva je jasnou známkou toho, že Rusko je připraveno dodat uran Íránu, ačkoliv Západ neustále vyjadřuje obavy, že Teherán se snaží vyrobit jadernou zbraň. Írán toto podezírání opakovaně odmítá.

Stavbu elektrárny v Búšehru odstartovala ruská firma Atomstrojexport po roce 1995, kdy s Íránem uzavřela dohodu o provedení stavby. Podle původního plánu měl být první reaktor spuštěn letos v září, prozatím se jeho otevření odkládá na rok 2008. Důvodem bylo zpoždění íránských plateb, a tak Rusko začalo dodávky paliva a termín spuštění elektrárny odkládat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU.
před 4 mminutami

Německá policie hlásí zadržení proruské špionky a dvou podporovatelů terorismu

Německá policie ve středu zadržela tři různé osoby podezřelé z napomáhání Rusku. Žena zadržená v Berlíně je podezřelá ze špionáže pro ruskou tajnou službu, dvojice mužů chycená v Braniborsku zase prý měla podporovat zahraniční teroristické organizace, konkrétně Moskvou řízené a podporované „republiky“ na východě okupované Ukrajiny.
před 14 mminutami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
před 32 mminutami

Česko bude dál působit v uskupení NATO na Slovensku, řekl ministr obrany Zůna

Český ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) navštívil ve středu v Bratislavě svého slovenského protějška Roberta Kaliňáka (Smer). Česko bude nadále zapojeno do bojového uskupení NATO na Slovensku, řekl později na společné tiskové konferenci. Obě země chtějí spolupracovat v protivzdušné obraně. Odpoledne má jednání ministrů pokračovat.
12:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

ŽivěTrump mluví na Světovém ekonomickém fóru v Davosu

Chválou ekonomické situace Spojených států amerických zahájil prezident USA Donald Trump svůj projev na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu. Atmosféru na konferenci ovlivnilo jeho úsilí připojit Grónsko ke Spojeným státům. Pozornost přilákala i početná a personálně silná americká delegace. Oproti tomu zástupci dánské vlády vůbec nedorazili a pravděpodobně nepřijede ani ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, zatímco se Trump na sociálních sítích strefuje do dalších evropských lídrů.
před 1 hhodinou

Za srážkou vlaků na jihu Španělska mohla být prasklá kolej, píší místní média

Vykolejení tří vagonů vlaku, které v neděli na jihu Španělska narazily do protijedoucí soupravy jedoucí z Madridu, mohl způsobit prasklý svár na kolejích. Píší o tom španělská média, podle nichž jde zatím o jednu z hypotéz vyšetřovatelů. Po nedělní tragédii, která si vyžádala 42 obětí a několik desítek zraněných, se ve Španělsku v pondělí večer stala další železniční nehoda, při níž zemřel mladý strojvůdce. Odbory španělských strojvedoucích pohrozily ve středu stávkou, zatím bez konkrétního data, a požadují zajistit bezpečnost na železnici.
před 2 hhodinami

Dánský ostrov kvůli poškozenému kabelu přišel o elektřinu

Dánský ostrov Bornholm postihl rozsáhlý výpadek elektřiny. Příčinou je poškození podmořského kabelu, píše list Jyllands-Posten. Případ vyšetřuje dánská policie.
před 3 hhodinami

EU připravuje podporu Grónsku, chce dál jednat s Washingtonem

Evropská unie (EU) pracuje na balíčku na podporu bezpečnosti v Arktidě, uvedla šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Opatření budou podle ní počítat s masivními investicemi v Grónsku. EU chce na bezpečnosti v regionu i nadále spolupracovat nejen s USA, jejichž prezident Donald Trump si dělá na Grónsko nároky, ale také s dalšími státy v oblasti. Sedmadvacítka je podle předsedy Evropské rady Antónia Costy připravena se bránit proti jakémukoli nátlaku.
10:32Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...