Inflace ve Venezuele poroste k milionu procent. Maduro viní z krize Spojené státy

Inflace ve Venezuele může do konce roku dosáhnout až milionu procent. Předvídá to Mezinárodní měnový fond (MMF). Jihoamerická země, která se dlouhodobě potýká s ekonomickou krizí, by se tak přiblížila situaci v Německu po první světové válce nebo v Zimbabwe v roce 2009. Opozice ze současného stavu viní vládu prezidenta Nicoláse Madura. Podle hlavy státu naopak nesou odpovědnost Spojené státy.

Ekonomika Venezuely do konce roku klesne o 18 procent, uvedl ředitel oddělení MMF pro západní polokouli Alejandro Werner. Obyvatele Venezuely, kterým chybí většina základního zboží včetně léků a potravin, tak čeká další zhoršení životní úrovně.

Ekonomové musí v predikcích spoléhat na údaje z mezinárodních organizací a bank, země totiž makroekonomické ukazatele přestala zveřejňovat. Situace se zhoršuje od roku 2014, kdy došlo k prudkému propadu cen ropy, na jejímž vývozu je Venezuela závislá.

Vláda prezidenta Nicoláse Madura z krize viní Spojené státy a údajnou ekonomickou válku, kterou proti Venezuele Washington vede. Kritické hlasy z řad opozice ale problémy připisují špatným politickým rozhodnutím.

Neustálý tisk nových bankovek, venezuelského bolívaru, a kontrola nad devizami a cenami znemožňují podnikům dovoz zboží a výrobní techniky. Opoziční deník El Nacional informoval o nedostatku elektřiny ve státě Zulia, problém se ale začíná týkat i dalších oblastí. Neschopnost měst vyvážet odpad pak způsobuje na mnoha místech epidemie.

Protesty si vyžádaly nejméně 12 obětí

V zemi se množí protesty: k lékařům a zdravotním sestrám se minulý týden připojili také studenti, univerzitní profesoři a penzisté. „Do téhle krize jsme se nedostali v důsledku přírodní katastrofy ani války, ale kvůli politickým rozhodnutím vlády, která problémy neřeší a pouze se snaží udržet u moci,“ zdůvodnil aktivista Marco Antonio Ponce rostoucí míru demonstrací. Denně podle něj na území Venezuely propuká asi třicet nepokojů.

Za poslední půlrok při demonstracích zemřelo nejméně 12 lidí, z toho 11 bylo zastřeleno pořádkovými silami. Hrozící ekonomický kolaps již přiměl statisíce Venezuelanů k emigraci do sousedních zemí. Jen v Kolumbii jich v současnosti žije asi 800 tisíc.

S hyperinflací se v minulosti potýkalo také Zimbabwe pod vedením prezidenta Roberta Mugabeho. Africký stát byl nakonec donucen svoji měnu zrušit úplně, podobný postup u bolívaru by ale podle ekonomů nebyl úspěšný. Důvodem je zejména historie nepodařených pokusů o obnovu měny a nedostatečná diverzita venezuelské ekonomiky. Konec krize je tak pro místní obyvatele stále v nedohlednu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Macinka: Airbus v Jordánsku vyzvedne Čechy v úterý, druhý místo Egypta zamíří do Ománu

Tuzemský armádní airbus vyzvedne Čechy v jordánském Ammánu kvůli uzavření vzdušného prostoru až v úterý. Původně tam měl přistát v pondělí pozdě večer. Druhý větší airbus, který měl podle původního plánu doletět do egyptského Šarm aš-Šajchu v pondělí v 19 hodin, místo toho zamíří na Krétu a následně do Ománu. Změny oznámil na podvečerním brífinku ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).
01:38Aktualizovánopřed 5 mminutami

Trumpa překvapily odvetné údery Íránu vůči arabským zemím

Americký prezident Donald Trump v pondělí v rozhovoru se stanicí CNN prohlásil, že ačkoliv americká armáda „dává Íráncům pořádně na frak“, „velká vlna“ útoků teprve přijde. Dál řekl, že Spojené státy jsou v operaci rychlejší, než předpokládaly. Podle něj zatím Washington neví, kdo převezme vedení Íránu po zabitém duchovním vůdci Alím Chameneím. Také vyjádřil překvapení nad tím, že Teherán v odvetě zasahuje arabské země.
18:00Aktualizovánopřed 10 mminutami

Satelitní snímky ukazují škody po úderech na Blízkém východě

Izrael v pondělí třetím dnem pokračuje v rozsáhlých úderech vůči cílům v Íránu, které společně s USA zahájil v sobotu. Při úderech zemřel íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí a desítky dalších vysokých představitelů tamního režimu. Teherán v reakci spustil protiútok například na izraelský Tel Aviv, ale i na cíle v dalších zemích regionu. Satelitní snímky přibližují způsobené škody.
před 13 mminutami

Útoky na Írán si dosud vyžádaly 555 obětí, uvedl Červený půlměsíc

Při amerických a izraelských útocích na Írán, které začaly v sobotu, dosud zahynulo 555 lidí, uvedl v pondělí íránský Červený půlměsíc. Informace z Íránu jsou zatím velmi kusé a nelze je ověřit z nezávislých zdrojů. Údery USA a Izraele zasáhly 24 íránských provincií i hlavní město Teherán. Íránci odpověděli odpálením raket a vysláním dronů na Izrael a americké základny v regionu. Při operaci zemřeli v akci nejméně čtyři američtí vojáci.
11:32Aktualizovánopřed 34 mminutami

Izraelské údery na Libanon si vyžádaly nejméně 52 mrtvých a 154 zraněných

Nejméně 52 mrtvých a 154 zraněných si vyžádaly údery izraelské armády na Libanon, píše AFP. Podle bilance muselo své domy kvůli úderům opustit na 28 500 lidí. Podle AP jsou zhruba dvě třetiny mrtvých a zraněných na jihu Libanonu. Teroristické hnutí Hizballáh předtím podle Reuters zaútočilo v reakci na zabití íránského duchovního vůdce Alího Chameneího drony a střelami na izraelské území. Stovky izraelských letadel udeřily v pondělí na cíle v Libanonu a v Íránu současně, dodal později mluvčí izraelské armády Effie Defrin. Šéf zpravodajské služby Hizballáhu Husajn Mukalled přišel o život.
02:10Aktualizovánopřed 36 mminutami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
07:59Aktualizovánopřed 41 mminutami

Macron nařídil navýšit počet jaderných zbraní, o odstrašení jedná s dalšími státy

Francie a Německo v reakci na bezpečnostní situaci zahájí užší spolupráci v oblasti vojenského odstrašení, která bude koordinovat strategickou spolupráci – včetně konzultací ohledně vhodné kombinace konvenčních a francouzských jaderných kapacit. V prohlášení to uvedli francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Friedrich Merz. Informace přichází poté, co Macron uvedl, že nařídil zvýšit počet francouzských jaderných zbraní a že Francie musí zvážit rozšíření své jaderné strategie na celou Evropu. O programu nukleárního odstrašení jedná Paříž i s Varšavou.
16:24Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Saúdská Arábie a Katar hrozí Íránu odvetou

V Jeruzalémě se ráno ozvalo několik výbuchů a rozezněly se sirény. Armáda dříve varovala, že Írán vypálil na Izrael další rakety, píše agentura AFP. Exploze byly slyšet i v oblasti Tel Avivu v centrální části země. Útoky hlásí i Bahrajn, Katar, Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty. Některé zasažené země už pohrozily Teheránu odvetou.
08:30Aktualizovánopřed 2 hhodinami
Načítání...