Obyvatelé části Indonésie či Malajsie si po bezmála dvou měsících mohli díky dešti užít jasnější oblohu. Za dlouhodobou clonou na nebi přitom nebylo počasí, ale přízemnější důvody – masové spalování porostu ve snaze získat novou zemědělskou půdu. Jihovýchodní Asie s těmito „rozmary" zápasí každoročně, letos je však zamoření extrémní právě kvůli nedostatku srážek.
Satelitní snímky NASA v posledních dnech odhalily více než 117 tisíc jednotlivých požárů v indonéských lesích. Většinu z nich způsobí samotní lidé, kteří tím chtějí vytvořit pozemky pro pěstování plodin. S podobnými záměry už farmáři zlikvidovali tisíce hektarů lesů.
Zdaleka nejvíce je požáry zasažen ostrov Sumatra a indonéská část Bornea, známá jako Kalimantan. S dusivou dekou ale zápasí také Malajsijci, Filipínci nebo obyvatelé Singapuru. Některá letiště či školy dokonce kvůli kouři musely omezit provoz.
V nejvíce zasažených místech se viditelnost snížila na pouhých 50 metrů. Při zápolení s ohněm se podle indonéských úřadů jen letos zadusilo 19 lidí. Půl milionů dalších lidí má vážné respirační potíže.
Vlna požárů úzce souvisí s kontroverzním pěstování palmy olejné. Tamní velké koncerny mají povolení ji pěstovat v blízkosti pralesů, ale podněcováním lidí k zakládání požárů mohou získat další plochu pro pěstování. „Indonésie je velká země. Podobné činy jsou ilegální záležitost, ale jednotlivce, kteří přijdou do lesa s nádrží paliva a škrtnou zápalkou, prostě neuhlídáte,“ říká zoolog Stanislav Lhota, který dlouhodobě zkoumá ekosystémy na Borneu.
Snaha zemědělců získat více půdy, než je oficiálně povoleno, přitom nemá dopad jen na porost a lidské plíce, ale také zvířata. V indonéských pralesích by kouřová clona mohla podle odhadů ohrozit až třetinu populace orangutanů.
V závěru minulého týdne však přišel milosrdný déšť. Po intenzivních srážkách si Malajsie či Singapur užili nejčistší oblohu za poslední měsíce. Začátek listopadu tak předznamenal období dešťů, které pravidelně pomáhá nebe nad jihovýchodem Asie dostat zpět do běžného stavu.
Ještě před několika dny experti varovali před nejhorší „kouřovou" krizí, ke které přispěl i dobře známý jev El Niño, měnící charakter počasí nad Tichým oceánem. Obavy navíc vzrostly poté, co se očekávané období dešťů mělo pozdržet. Varovné předpovědi nakonec déšť spolu s uhelnatými oblaky smyl - podle meteorologů v nejvyšší možný čas.
