Dillí - Indie vyslala svou hitoricky první sondu k Marsu. Podobnou misi zatím úspěšně dokončily jen Spojené státy, Rusko a Evropská vesmírná agentura. Indie tak předčila třeba Čínu, s níž často soutěží. Raketa odstartovala z kosmodromu Šríharikota na indickém východním pobřeží v 10:08 středoevropského času. Satelit by měl k Marsu doputovat v září příštího roku.
Start rakety pozorovaly na místě stovky lidí a další miliony ho sledovaly prostřednictvím přímého přenosu indické televize. Po 44 minutách se satelit o hmotnosti 1350 kilogramů oddělil od rakety a vstoupil na oběžnou dráhu kolem Země. Tam má družice setrvat do konce listopadu a poté se vydá na desetiměsíční, 780 milionů kilometrů dlouhou pouť kosmickým prostorem. Podle plánů se 24. září příštího roku sonda sama navede na eliptickou oběžnou dráhu kolem Marsu.
„Nejtěžším úkolem bude přesně navést kosmické plavidlo k Marsu. Zda jsme u této zkoušky uspěli, se dozvíme 24. září 2014,“ podotkl šéf Indické organizace pro výzkum vesmíru (ISRO) K. Rádhakrišnan. Dalších nejméně šest měsíců bude sonda vybavená pěti přístroji studovat atmosféru Marsu, jakož i jeho topografii a nerostné složení. Především má hledat důkazy o výskytu metanu, jehož přítomnost může naznačovat, že na nejbližším sousedovi planety Země jsou vhodné podmínky pro život.
Je to hlavně otázka prestiže
Cílem indické mise k Marsu je především demonstrovat technologické schopnosti Indie. Pro Dillí je prestižní hlavně v jejím vesmírném soutěžení s Čínou. Ta sice již pravidelně vysílá do kosmu své astronauty a na oběžné dráze testuje vlastní obdobu Mezinárodní vesmírné stanice, její pokus vyslat kosmickou loď Jing-chuo 1 k rudé planetě ale ztroskotal v roce 2011 na technických problémech.
Předseda Indické organizace vesmírného výzkumu:
„Nechceme dokazovat sílu ostatním zemím. Děláme to pro sebe. Ve vesmíru máme svoje priority. Pro naši zemi je důležité, abychom byli soběstační v umisťování satelitů i vysílání sond.“
Projekt nevyvolává v Indii jen nadšení
I když se Dillí pyšní tím, že jeho marsovská mise je ve srovnání s podobnými projekty ostatních zemí velmi levná, vyvolala v zemi kritiky od těch, podle nichž je indický program průzkumu Marsu zbytečným rozhazováním peněz v době, kdy v zemi stále žijí miliony lidí pod hranicí chudoby. Indická vláda ale dlouhodobě poukazuje na to, že technické novinky vyvinuté ve vesmírném programu mají praktické uplatnění v každodenním životě.
Kořeny indického vesmírného programu sahají do 60. let minulého století. Do prestižního „vesmírného klubu“ vstoupila Indie v červenci 1980, kdy vyslala na oběžnou dráhu družici Róhíní 1. Donedávna bylo její prioritou vysílat telekomunikační a meteorologické družice, které přímo pomáhají chudému obyvatelstvu Indie. V roce 2008 se ale Indie pustila do průzkumu vesmírného prostoru, když vypustila nepilotovanou sondu Čandrájan-1 k Měsíci. Ta vyšla indickou vládu na 3,86 miliardy rupií (1,2 miliardy korun), dalších 4,5 miliardy rupií (1,4 miliardy korun) bylo vynaloženo na sondu k Marsu.
