Praha - Moderátorka pořadu Meteor Českého rozhlasu Jindra Jarošová převzala spolu s redaktorkou Akademického bulletinu Sylvou Daníčkovou a britským vědcem Michaelem Londesboroughem z rukou předsedy Akademie věd Jiřího Drahoše Čestnou medaili Vojtěcha Náprstka. Jarošová vzpomíná na roky, kdy moderovala Meteor s vděčností. Přiznává, že na křehké půdě zprostředkování vědy laické veřejnosti může být novinářská práce někdy uspěchaná. Podle oceněné popularizátorky by ale taková být neměla.
I vědci se snaží překládat do „lidštiny“, míní popularizátorka Jarošová
Jindra Jarošová vystudovala matematicko-fyzikální gymnázium. Na Filozofické fakultě UK absolvovala obory historie a čeština. Mezi její zájmy patří egyptologie i literární tvorba. Jarošová pracovala jako historička v Terezíně a ve Zdravotnických novinách. V Českém rozhlase působí od roku 1982. Její pořady zprostředkovávají nejnovější poznatky přírodních i společenských věd zejména ve vztahu člověka a krajiny. Vydala několik úspěšných knižních titulů. Za knihu Svatí kacíři (2000) dostala Cenu Miroslava Ivanova za literaturu faktu.
Novinář má podle Jarošové výhodu, že má daleko větší pojem, jak se věci mají na straně příjemce informací. „Jsem nesmírně vděčná na ty roky, co jsem dělala Meteor, že jsem se mohla setkat s množstvím úžasných vědeckých osobností. Nikdy jsem nepřestala obdivovat, s jakou ohleduplností k nám laikům přistupují a že i oni sami se velice snaží vědu přeložit do 'lidštiny',“ přiznala Jarošová.
Jarošová: Předsudků je hodně
Popularizátor vědy musí při zprostředkování vědeckých poznatků počítat i s předsudky. Oceněná popularizátorka vědy vidí nejen dějiny lidského konání s nadhledem. „Předsudků je hodně i třeba kolem historie, protože se neustále diskutuje, zda historie od něčeho k něčemu spěje, jestli naplňujeme nějaký předem daný plán, anebo jestli je to takové lidské hemžení, jaké je například v mraveništi. V tomto směru zastávám názor, že historie de facto neexistuje, existují jenom tisíce a tisíce příběhů jednotlivých lidí a my v tom teprve dodatečně hledáme nějaký smysl,“ domnívá se Jarošová.
Šéf Akademie věd ČR uděluje toto ocenění od roku 2003 vědcům a publicistům za dlouholetou popularizaci vědeckých poznatků. K prvním vyznamenaným patřila bývalá šéfredaktorka přírodovědného časopisu Živa Šárka Orlíková a redaktorka Českého rozhlasu Věra Tůmová. Medaili získali mimo jiné dlouholetý ředitel Botanické zahrady Přírodovědecké fakulty UK Václav Větvička, známý egyptolog Miroslav Verner či historik středověku Dušan Třeštík.