Prešov - Ústav romských studií Prešovské univerzity vydal publikaci nazvanou Povedlo se, v níž autoři shromáždili zhruba dvacítku pozitivních příkladů soužití romské komunity s většinou. Chtějí tímto způsobem dokázat, že když obce mají zájem, má z vyřešení problémů menšiny prospěch celá společnost.
Romové na Slovensku pracují na biofarmě už nějaký ten pátek. Zarostlé pozemky od té doby změnily tvář k nepoznání. Třeba Jana Búzová pracuje na biofarmě od jejího vzniku. „Ženy jsou rády, když dělají. Vlastnoručně si vypěstují a mohou si vzít úrodu domů,“ prohlásila.
Zdejší Romové znají cenu práce
Kdysi ale i zdejší Romové kradli v zahradách. Dnes sami vědí, jaké to je, když někdo někomu sáhne na majetek. Před časem jim totiž „gadžové“ ukradli ovocné stromky. „Byla to velmi dobrá zkušenost, samozřejmě že to chvíli bylo nepříjemné, ale oni v tu chvíli pocítili, co to znamená, když se o něco staráme a někdo nám to jen tak vezme,“ konstatoval Štefan Straka z Občanského sdružení Svatobor pod Oblíkem.
Zatímco v jiných školách se romské děti učí zvlášť, ředitel ZŠ Spišský Hrhov Peter Strážik odmítá dělat rozdíly. Tvrdí, že dětská duše je stejná, a to bez ohledu na barvu pleti. „Začali si vážit věcí a chodí na vyučování upravení, respektují pravidla a prostě máme jednu skupinu, jednu celistvou skupinu žáků,“ řekl ředitel.
S Romy jsou spojována především negativní témata
Kulturní antropolog Alexander Mušinka říká, že negativních příkladů týkajících se Romů je extrémně mnoho, pozitivních naopak strašně málo. I proto napsal knihu. „Ty příklady neznamenají, že se jedná o dobré, bezproblémové komunity. I ve velmi problémových komunitách se ovšem realizují dobré programy, dobré aktivity s dobrými výsledky,“ uvedl Mušinka.
Než se ale podaří vyřešit problémy Romů na celém Slovensku, potrvá to několik let, možná celá desetiletí.
