Hrozba přímého konfliktu mezi Spojenými státy a Ruskem na syrském bojišti je pro tuto chvíli zažehnána, míní český velvyslanec v USA Hynek Kmoníček i předseda zahraničního výboru Lubomír Zaorálek (ČSSD). Oba strategičtí hráči si podle nich dobře uvědomují, jaký dopad by eskalace konfliktu měla.
„Vojenská síla Ruska v Sýrii samozřejmě zásadně změnila situaci a podle mě je i také nejsilnějším důvodem, proč se nic neděje. To riziko je prostě příliš velké. Rusko tam má moderní zbraně a v případě, že by došlo ke konfliktu, věřím, že by nakonec nevystřelili, jak slibují. Ale je v tom obrovská hrozba,“ řekl Zaorálek ke slibu ruské stany, že sestřelí všechny americké rakety, které by mířily na cíle v Sýrii.
„Domnívám se, že jsme pořád v situaci, kdy dvě strany chřestí zbraněmi, ale jsou si pořád vědomy toho, že není možné do konfliktu vstoupit. Jsem přesvědčen, že tohle je na obou stranách. Problém je v tom, že když se vysílají takové výroky, člověk nemůže nikdy vědět, že si někdo něco špatně přečte a následky mohou být nedozírné,“ dodal bývalý ministr zahraničí.
Podle velvyslance Kmoníčka se Donald Trump v zahraniční politice drží své předesílané strategie, tedy nepředvídatelnosti: „Tu opravdu dodává. Z druhé strany se totéž nedá říct o Pentagonu, zejména o generálu Jamesi Mattisovi, který je většinou tím, který situaci po (Trumpových) tweetech zklidňuje a začíná přinášet jeden, dva, tři až pět vojenských alternativ, případně i nevojenských alternativ řešení. Prezidentský tweet většinou ukáže směr, kudy se administrativa vydá. A administrativa pak začíná pracovat úplně standardním způsobem, jak jsme byli od Američanů vždycky zvyklí.“
Raketový útok, ke kterému Američané přistoupili loni po chemickém útoku v Chán Šajchúnu, postrádá podle Zaorálka nyní smysl, vzhledem k tomu, že Trump opakovaně ujistil, že hodlá americké síly ze Sýrie v brzké době stáhnout: „Jestli nemáte dlouhodobou strategii, tak síla použitá tímto způsobem nemá smysl. Vojenská operace má nějaký smysl, pokud má nějaký kontext a pokud je součástí něčeho, čeho chcete dosáhnout. Ale jestliže dnes Bašár Asad víceméně ovládá většinu území s pomocí Ruska, tak to nejste schopni zvrátit.“
Podle Kmoníčka se roky táhnoucí syrský konflikt dostal do finální fáze a je zcela zřejmé, že v něm zvítězil Asadův režim: „Otázka je, co vyhrál? To se bude v příštích měsících definovat společně s tím, jestli to, co nakonec doopravdy vyhrál, také dokáže nějak přeměnit do diplomaticky, politicky a ekonomicky udržitelného stavu vítězství.“
Kmoníček: Není věc, kterou by Sýrie neovlivnila
Aktuální i budoucí situaci v zemi navíc silně ovlivňuje Írán: „Syřané samozřejmě vědí, že by svoji válku nikdy bez pomoci Ruské federace a Íránu nevyhráli. Zároveň ale vědí, že výhoda ruské pomoci je v tom, že Rusové nakonec odejdou. Íránci ze Sýrie dobrovolně nikdy neodejdou, protože jsou místní a navrch se pokouší podniknout změny uvnitř Sýrie, které by se ale Syřanům v konci nelíbily.“
Vztah dnešních Syřanů k dnešním Íráncům přirovnává Kmoníček ke vztahu, jaký mívalo socialistické Československo k sovětským poradcům: „Bez nich to nešlo a s nimi také ne. Situace je nekonečně složitá. Když do toho připočítáte vliv Saúdské Arábie, jaký bude mít řešení v Sýrii vliv na příští osud tureckého prezidenta Erdogana… Sýrie je takovým průsečíkem všech možných zájmů světové politiky a skoro není věc, kterou by to nemohlo ovlivnit,“ tvrdí Kmoníček s tím, že kroky USA v Sýrii ovlivní například i pozici Washingtonu při nadcházejících jednáních se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem.
