Hollande a Merkelová přivezli na Ukrajinu nový mírový plán

Kyjev – Francouzský prezident Francois Hollande a německá kancléřka Angela Merkelová přiletěli do Kyjeva s novým návrhem řešení ukrajinské krize. Jednají o něm s prezidentem Petrem Porošenkem, v pátek přijedou do Moskvy na setkání s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem. Cílem jejich cesty je zastavení násilí na východní Ukrajině, iniciativa Francie a Německa má podporu NATO i Evropské unie. Podle Porošenka dávají jednání naději na nastolení příměří.

Německá vláda večer dementovala informaci německého deníku Süddeutsche Zeitung, podle něhož prý plán počítá s okamžitým příměřím, ale i s autonomií separatistů na větším území, než se dosud předpokládalo. Plán podle listu vychází ze záříjových minských dohod, zohledňuje ale prý další územní zisky separatistů (kolem 1 500 kilometrů čtverečních).

Porošenko poděkoval Merkelové a Hollandovi za „významné snahy stabilizovat situaci, zmírnit a urovnat konflikt“ i za podporu a solidaritu sjednocené Evropy vůči Ukrajině. Apeloval také na splnění zářijových dohod z Minsku, které počítaly s nastolením příměří, propuštěním zajatců a odchodem cizích vojsk. Přislíbil rovněž kroky ve prospěch hospodářského rozvoje povstalci ovládaného Donbasu, a to včetně obnovení výplat sociálních dávek a penzí z ukrajinského rozpočtu. Společné prohlášení tří představitelů, o němž se původně po schůzce uvažovalo, bylo nakonec zrušeno.

Angela Merkelová, Petro Porošenko a Francois Hollande
Zdroj: ČTK/AP/Mykola Lazarenko

„Společně s Angelou Merkelovou jsme se rozhodli převzít novou iniciativu,“ prohlásil francouzský prezident před odletem do Kyjeva. „Přijdeme s novým návrhem, jak konflikt vyřešit,“ dodal s tím, že nový návrh má být založen na respektování ukrajinské územní celistvosti a má být přijatelný „pro všechny“.

Francouzsko-německá iniciativa je považována za snahu utišit sílící hlasy v západních zemích, zejména v USA, které vybízejí k dodání zbraní Ukrajině, aby mohla čelit ofenzivě proruských povstalců, podporovaných vojensky Ruskem.

Francois Hollande: „Pracovali jsme s Angelou Merkelovou na tom textu několik dní… na textu, který bude přijatelný pro všechny.“

Existenci nové mírové iniciativy potvrdil i úřad německé kancléřky. „Vzhledem k vyhrocení násilí v posledních dnech se kancléřka a prezident Hollande rozhodli zvýšit své úsilí, které trvá již měsíce, o nalezení mírového řešení situace na východě Ukrajiny,“ uvedl mluvčí Merkelové Steffen Seibert. 

Angela Merkelová, Petro Porošenko a Francois Hollande
Zdroj: ČTK/AP/Mykola Lazarenko

Francouzský prezident dnes také varoval před riziky další eskalace konfliktu. „V současnou chvíli jsme ve válce. A je to válka, která by se mohla stát válkou totální,“ prohlásil Hollande a dodal, že Francie není nakloněna vstupu Ukrajiny do NATO.

Zástupci NATO a EU kroky Merkelové a Hollanda podporují

Iniciativa Francie a Německa má podporu Severoatlantické aliance i Evropské unie. Podle generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga je situace na východě Ukrajiny velmi vážná, a to jen podporuje význam případného dosažení dohody. „Boje jsou intenzivnější, více lidí umírá, umírají civilisté,“ připomněl Stoltenberg v rámci dnešního jednání ministrů obrany NATO v Bruselu. „Proto vítám a silně podporuji tuto iniciativu.“

Šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová uvedla, že podporuje všechny iniciativy vedoucí k politickému řešení konfliktu: „EU je jednotná v názoru na potřebu využití všech dostupných možností pro politické řešení, od tlaku po pokračující dialog.“

Proti poskytnutí smrtících zbraní Kyjevu se vyslovil Hollande, Merkelová i americký prezident Barack Obama. Šéf americké diplomacie John Kerry, který dnes s Porošenkem už mluvil, se před novináři tomuto tématu vyhnul, nicméně řekl, že Ukrajina čelí „pokračující ruské agresi“.

Unie znovu rozšíří sankční seznam

Evropská unie rozšíří o 19 osob a devět organizací svůj seznam subjektů, proti nimž uplatňuje sankce v souvislosti s ukrajinskou krizí. Mezi 19 osobami, jichž se mají sankce nově týkat, figuruje pět Rusů. Také mezi devítkou organizací je jedna ruská. Jména postižených nebyla zatím zveřejněna, podle diplomatů EU se ale nejedná o žádné vysoce postavené představitele.

EU subjektům na černé listině kvůli porušování územní celistvosti Ukrajiny blokuje majetek a odpírá vstup do Unie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Za srážkou vlaků na jihu Španělska mohla být prasklá kolej, píší místní média

Vykolejení tří vagonů vlaku, které v neděli na jihu Španělska narazily do protijedoucí soupravy jedoucí z Madridu, mohl způsobit prasklý svár na kolejích. Píší o tom španělská média, podle nichž jde zatím o jednu z hypotéz vyšetřovatelů. Počet obětí se ve středu zvýšil na 43, když záchranáři objevili další tělo. Incident si vyžádal i několik desítek zraněných. V pondělí večer se stala další železniční nehoda, při níž zemřel mladý strojvůdce. Odbory španělských strojvedoucích pohrozily ve středu stávkou, zatím bez konkrétního data, a požadují zajištění bezpečnosti na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 41 mminutami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 1 hhodinou

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Pouze Spojené státy americké mohou ochránit Grónsko, řekl prezident USA Donald Trump ve svém projevu na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu. Grónsko je autonomním územím Dánska. A zatímco zástupci dánské vlády vůbec nedorazili na WEF, pozornost na konferenci přilákala početná americká delegace. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý podmínil svou účast na WEF podpisem bezpečnostních záruk ze strany USA. Trump se s ním setká ve čtvrtek.
13:19Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vojenský soud uložil Uzbekovi doživotí za atentát na významného ruského generála

Doživotí vyměřil ve středu ruský vojenský soud muži z Uzbekistánu, kterého uznal vinným z atentátu na náčelníka sil radiační, chemické a biologické ochrany ruské armády Igora Kirillova z roku 2024. Další tři obžalovaní v případu dostali tresty od 18 do 25 let vězení, informovaly tiskové agentury AFP a Interfax.
před 2 hhodinami

Svět čelí nevratnému vyčerpání zásob vody, varují vědci z OSN

Změny v nedostatku vody, které vypadaly dříve jako přechodné nebo dočasné, se mění na trvalé a nevratné. Konstatuje to rozsáhlá zpráva, která ale navrhuje také možná řešení.
před 2 hhodinami
Načítání...