Hollande a Merkelová přivezli na Ukrajinu nový mírový plán

Kyjev – Francouzský prezident Francois Hollande a německá kancléřka Angela Merkelová přiletěli do Kyjeva s novým návrhem řešení ukrajinské krize. Jednají o něm s prezidentem Petrem Porošenkem, v pátek přijedou do Moskvy na setkání s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem. Cílem jejich cesty je zastavení násilí na východní Ukrajině, iniciativa Francie a Německa má podporu NATO i Evropské unie. Podle Porošenka dávají jednání naději na nastolení příměří.

Německá vláda večer dementovala informaci německého deníku Süddeutsche Zeitung, podle něhož prý plán počítá s okamžitým příměřím, ale i s autonomií separatistů na větším území, než se dosud předpokládalo. Plán podle listu vychází ze záříjových minských dohod, zohledňuje ale prý další územní zisky separatistů (kolem 1 500 kilometrů čtverečních).

Porošenko poděkoval Merkelové a Hollandovi za „významné snahy stabilizovat situaci, zmírnit a urovnat konflikt“ i za podporu a solidaritu sjednocené Evropy vůči Ukrajině. Apeloval také na splnění zářijových dohod z Minsku, které počítaly s nastolením příměří, propuštěním zajatců a odchodem cizích vojsk. Přislíbil rovněž kroky ve prospěch hospodářského rozvoje povstalci ovládaného Donbasu, a to včetně obnovení výplat sociálních dávek a penzí z ukrajinského rozpočtu. Společné prohlášení tří představitelů, o němž se původně po schůzce uvažovalo, bylo nakonec zrušeno.

Angela Merkelová, Petro Porošenko a Francois Hollande
Zdroj: ČTK/AP/Mykola Lazarenko

„Společně s Angelou Merkelovou jsme se rozhodli převzít novou iniciativu,“ prohlásil francouzský prezident před odletem do Kyjeva. „Přijdeme s novým návrhem, jak konflikt vyřešit,“ dodal s tím, že nový návrh má být založen na respektování ukrajinské územní celistvosti a má být přijatelný „pro všechny“.

Francouzsko-německá iniciativa je považována za snahu utišit sílící hlasy v západních zemích, zejména v USA, které vybízejí k dodání zbraní Ukrajině, aby mohla čelit ofenzivě proruských povstalců, podporovaných vojensky Ruskem.

Francois Hollande: „Pracovali jsme s Angelou Merkelovou na tom textu několik dní… na textu, který bude přijatelný pro všechny.“

Existenci nové mírové iniciativy potvrdil i úřad německé kancléřky. „Vzhledem k vyhrocení násilí v posledních dnech se kancléřka a prezident Hollande rozhodli zvýšit své úsilí, které trvá již měsíce, o nalezení mírového řešení situace na východě Ukrajiny,“ uvedl mluvčí Merkelové Steffen Seibert. 

Angela Merkelová, Petro Porošenko a Francois Hollande
Zdroj: ČTK/AP/Mykola Lazarenko

Francouzský prezident dnes také varoval před riziky další eskalace konfliktu. „V současnou chvíli jsme ve válce. A je to válka, která by se mohla stát válkou totální,“ prohlásil Hollande a dodal, že Francie není nakloněna vstupu Ukrajiny do NATO.

Zástupci NATO a EU kroky Merkelové a Hollanda podporují

Iniciativa Francie a Německa má podporu Severoatlantické aliance i Evropské unie. Podle generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga je situace na východě Ukrajiny velmi vážná, a to jen podporuje význam případného dosažení dohody. „Boje jsou intenzivnější, více lidí umírá, umírají civilisté,“ připomněl Stoltenberg v rámci dnešního jednání ministrů obrany NATO v Bruselu. „Proto vítám a silně podporuji tuto iniciativu.“

Šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová uvedla, že podporuje všechny iniciativy vedoucí k politickému řešení konfliktu: „EU je jednotná v názoru na potřebu využití všech dostupných možností pro politické řešení, od tlaku po pokračující dialog.“

Proti poskytnutí smrtících zbraní Kyjevu se vyslovil Hollande, Merkelová i americký prezident Barack Obama. Šéf americké diplomacie John Kerry, který dnes s Porošenkem už mluvil, se před novináři tomuto tématu vyhnul, nicméně řekl, že Ukrajina čelí „pokračující ruské agresi“.

Unie znovu rozšíří sankční seznam

Evropská unie rozšíří o 19 osob a devět organizací svůj seznam subjektů, proti nimž uplatňuje sankce v souvislosti s ukrajinskou krizí. Mezi 19 osobami, jichž se mají sankce nově týkat, figuruje pět Rusů. Také mezi devítkou organizací je jedna ruská. Jména postižených nebyla zatím zveřejněna, podle diplomatů EU se ale nejedná o žádné vysoce postavené představitele.

EU subjektům na černé listině kvůli porušování územní celistvosti Ukrajiny blokuje majetek a odpírá vstup do Unie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trumpova administrativa schválila jadernou dohodu se Saúdskou Arábií

Americký prezident Donald Trump schválil jadernou dohodu se Saúdskou Arábií pro civilní využití jádra, uvádějí zdroje agentury AP. Administrativa se ji chystá předložit Kongresu, dodávají zdroje agentury Reuters. Dohoda však podle nich neobsahuje omezení pro obohacování uranu či opětovného zpracování použitého jaderného paliva, což by mohlo vyvolat obavy ohledně jaderné proliferace.
před 26 mminutami

Americká armáda oznámila nové údery na Írán jedenáctou noc po sobě

Americké velitelství CENTCOM oznámilo v noci na středu novou vlnu úderů na Írán, a to jedenáctou noc po sobě. Íránská média hlásila sérii explozí na několika místech v zemi. Nad Teheránem zasahovala protivzdušná obrana. Americká armáda tvrdí, že cílem úderů je snížit íránskou schopnost napadat obchodní lodě v Hormuzském průlivu.
02:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Válka s Íránem zatím USA stála přes 37 miliard dolarů, oznámil Hegseth

Válka Spojených států proti Íránu dosud stála 37,5 miliardy dolarů (zhruba 794 miliard korun). Podle agentury Reuters to americkým zákonodárcům řekl ministr obrany Pete Hegseth. Připustil také, že americká armáda potřebuje další peníze.
před 4 hhodinami

Zelenskyj odvolal velitele armády Syrského, nahradit ho má Drapatyj

Novým hlavním velitelem ukrajinské armády bude Mychajlo Drapatyj, oznámil v úterý večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dosavadnímu veliteli ozbrojených sil Oleksandrovi Syrskému vyjádřil vděčnost. Server RBK-Ukrajina informoval, že prezident Syrského odvolal. Drapatyj dosud působil jako velitel společných sil ukrajinské armády. V posledním týdnu tisíce lidí na Ukrajině vycházely do ulic na protest proti odvolání Mychajla Fedorova z pozice ministra obrany, žádaly zároveň odchod Syrského. Fedorov změnu ocenil.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Francie schválila zákaz užívání sociálních sítí pro děti do 15 let

Francouzští poslanci schválili zákaz užívání sociálních sítí dětmi mladšími patnácti let. Podle agentury AFP hlasovalo pro tuto reformu 279 zákonodárců, proti bylo 81 poslanců. Jde o první takový zákaz v Evropě. Zákon, který má chránit zdraví dětí a dospívajících, má vstoupit v platnost v září. Obsahuje také zákaz mobilů na středních školách.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

USA Libanonu pomohou, řekl Trump při schůzce s libanonským prezidentem

Libanonská armáda začala přebírat kontrolu nad jiholibanonskou vesnicí Zaútar al-Gharbíja v regionu Nabatíja poté, co se z ní stáhla izraelská armáda. Děje se tak v rámci dohody se Spojenými státy z konce června. Armáda posléze obvinila izraelské síly z palby v blízkosti svých jednotek. Děje se tak v době, kdy se libanonský prezident Joseph Aún ve Washingtonu setkal se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Židovský stát nadále okupuje značnou část jižního Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Okamura chce na návštěvě Číny posilovat obchod a turismus

Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) usiluje při návštěvě Číny nejen o obnovení přímé letecké linky mezi Šanghají a Prahou, ale i o posílení vzájemné turistiky a obchodu. Podnikání v komunistické zemi ale komplikuje mimo jiné složitá vynutitelnost práva nebo nedávné zatčení českého obchodníka, který tam dál zůstává za mřížemi. Kontextem aktuálních vztahů s Čínou je i to, že čínský internetový portál AliExpress dostal od Evropské komise v pondělí vysokou pokutu za nekalé praktiky v EU.
před 8 hhodinami

VideoAmerické raketoplány přestaly létat do vesmíru před patnácti lety

Raketoplány vynesly na oběžnou dráhu nejen 355 lidí, ale i části Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), která by bez nich vůbec nevznikla, či Hubblův vesmírný teleskop měřící přes třináct metrů. Poslední přistál před patnácti lety a Spojené státy tak přišly o možnost poslat astronauta do vesmíru bez pomoci Ruska až do roku 2020, kdy se američtí astronauti vydali na ISS v lodi soukromé společnosti SpaceX. Za třicet let program raketoplánů zasáhly dvě tragédie, při kterých zemřelo celkem čtrnáct astronautů. V roce 1986 kvůli podchlazenému izolačnímu kroužku explodoval Challenger a v roce 2003 chvíli po startu kus izolační pěny poškodil tepelný štít lodi Columbia, kvůli čemuž se stroj při návratu rozpadl.
před 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.