Havana uzná soukromé vlastnictví a volný trh. Proměna Kuby má však velké háčky

Nahrávám video

Kuba poprvé od roku 1976 změní ústavu. Nový základní zákon státu uzná soukromé vlastnictví a volný trh, na podnikání bude ovšem dál dohlížet komunistický režim. Země by do budoucna měla mít také premiéra a výkon prezidentské funkce bude omezen na dvě pětiletá období. Režim ale bude dál omezovat svobodu projevu či médií.

Národní shromáždění má o návrhu nové ústavy hlasovat do konce týdne, následovat bude celonárodní referendum. Chudý stát uzná po půlstoletí soukromé vlastnictví a volný trh, které zakázal Fidel Castro po vítězství revoluce v roce 1959.

Částečné uvolnění přišlo teprve před sedmi lety, kdy moc převzal jeho mladší bratr Raúl, jenž povolil prodej bytů a soukromé podnikání. Počet samostatně výdělečných osob už vzrostl na 600 tisíc, tedy na 13 procent z celkové pracovní síly.

„Soukromníci a jejich podnikání jsou tím, co žene zemi vpřed. Rozvíjejí ji, dávají lidem práci, tlačí zemi dopředu. Skoncovat s ním byla obrovská chyba,“ míní provozní v soukromé restauraci Aylin Andinová.

Režim chce dostat podnikatele pod kontrolu, omezí licence

Dosavadní ústava z roku 1976 zakazuje příjmy „z vykořisťování práce druhých“. To z ní nejspíš zmizí, ale režim chce mít pod kontrolou i soukromé podnikání – na konci roku proto sníží počet živností téměř o polovinu a omezí výdej licencí na osobu.

Nový prezident Miguel Díaz-Canel, který úřad převzal v dubnu, chce tak zabránit bohatnutí jednotlivců a prohlubování sociálních rozdílů. Výdělky některých soukromých podnikatelů převyšují nízké příjmy většiny samostatně výdělečně činných a skromné mzdy ve veřejném sektoru. Vláda si také stěžuje, že se podnikatelé vyhýbají placení daní a kupují zboží na černém trhu.

Kubánská ekonomika má navíc problémy kvůli poklesu podpory z Venezuely, přísnějším regulacím obchodu a cestování s USA, nižšímu vývozu a dopadu různých bouří.

I v nové ústavě přitom zůstane vůdčí role komunistické strany, státních podniků a centrálního plánování. „Existuje hodně lidí, kteří mají obchody, ale ještě jsou stále zavřené. Soukromé domy, restaurace, bary čekají jen na povolení,“ upozornil soukromý taxikář Yasser Llera.

„Pakliže bude ekonomika spočívat na velkých podnicích, které budou v rukou státu, tak se pro tu ekonomiku změní málo. Samozřejmě změní se pro jednotlivce, kteří budou mít právo zřídit si dílnu, kde budou opravovat kola, nebo miniaturní restauraci, kde budou zaměstnávat své rodinné příslušníky, popřípadě kamarády, ale to s tou ekonomikou podle mého názoru neudělá nic,“ míní hispanista Josef Opatrný z Filosofické fakulty Univerzity Karlovy.

Reforma ústavy připravená skupinou poslanců v čele s šéfem komunistů Raúlem Castrem má přesto mírně nakročeno k demokracii – vznikne funkce premiéra, posílí parlament, naopak vládu prezidenta omezí jen na dvě pětiletá období s věkovým limitem.

Konec diskriminace a možné sňatky homosexuálů

Změny mají kromě ekonomických otázek nastat i ve společenské sféře. Nová ústava zakáže diskriminaci na základě pohlaví, etnického původu či fyzického postižení. Organizace bojující za práva sexuálních menšin doufají, že ústava rovněž legalizuje sňatky lidí stejného pohlaví, napsal zpravodajský server BBC News.

Povolení dvojího občanství by pak Kubáncům usnadnilo kontakt s příbuznými v exilu. Naproti tomu svoboda projevu, shromažďování i médií bude i dál omezována.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Dozorčí rada Volkswagenu schválila úsporný balíček, zruší se dalších 50 tisíc míst

Dozorčí rada německé automobilky Volkswagen ve čtvrtek jednomyslně schválila rozsáhlý plán budoucnosti firmy do roku 2030, jehož cílem je transformace společnosti, zvýšení její efektivity a konkurenceschopnosti. Podle médií se na něm shodla s představenstvem. Volkswagen tak mimo jiné plánuje do konce desetiletí zrušit po celém světě dalších 50 tisíc pracovních míst. Plán označuje za nejzásadnější transformační program ve své historii.
před 3 hhodinami

VideoNa Ukrajinu se vrátila fotbalová liga. Soutěží i poranění váleční veteráni

Navzdory válce se v srpnu na Ukrajinu vrátila fotbalová liga. Zápasy se konají za přísných bezpečnostních podmínek. Chodit na ně může jen omezený počet lidí a každý fotbalový stadion musí mít kryt, do kterého lidé míří hned po zaznění poplachu. Zároveň roste počet Ukrajinců, kteří za poslední roky kvůli válce přišli alespoň o jednu končetinu. Vznikla proto i speciální soutěž pro poraněné veterány. Takzvanou Ligu Silných už hraje podobný počet týmů a hráčů jako nejvyšší fotbalovou soutěž.
před 5 hhodinami

Izraelský ministr Ben Gvir chce odchod 250 tisíc Palestinců z Gazy za rok

Izraelský krajně pravicový ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir představil plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy. Za rok jich má odejít 250 tisíc, za dalších šest pak prakticky celé palestinské obyvatelstvo, píše agentura AFP. O vysídlení Palestinců, které izraelští představitelé označují za „migraci“, mluvil ve středu také izraelský ministr obrany Jisra'el Kac. Podle něj se čeká na souhlas Spojených států se záměrem.
před 7 hhodinami

Spolupráce Británie a Francie pomáhá Ukrajině i boji proti migraci, řekl Burnham

O další spolupráci při pomoci bránící se Ukrajině či v boji proti nelegální migraci před Lamanšský průliv jednali ve čtvrtek v Londýně britský premiér Andy Burnham a francouzský prezident Emmanuel Macron. Oba lídři zdůraznili, že vazby jejich zemí jsou v současnosti i přes britský odchod z Evropské unie velmi pevné, píší média.
před 8 hhodinami

Česko zavede reciproční opatření pro ruské diplomaty

Praha zavede v reakci na zpřísnění podmínek pro české diplomaty v Moskvě reciproční opatření pro diplomatický i technický personál Ruska, které tyto podmínky vyrovná, sdělil šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) předvolané velvyslankyni Anně Ponomarjovové. Informoval o tom mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő. Macinka také odmítl její vysvětlení, že obvinění Ruska z incidentů v Lipsku jsou provokací sloužící jiným zájmům, uvedlo ministerstvo zahraničí.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Zemřela americká bojovnice za práva žen Gloria Steinemová

Ve věku 92 let zemřela ve středu slavná americká bojovnice za práva žen, oceňovaná autorka a novinářka Gloria Steinemová, píší tiskové agentury. Úmrtí feministky oznámila její nadace na instagramu. Steinemová byla jednou ze zakladatelek časopisu Ms., který vznikl v roce 1971 a stal se prvním feministickým časopisem distribuovaným po celých Spojených státech. Velkou část života strávila na cestách jako aktivistka, přednášela ve vysokoškolských kampusech, v komunitních centrech a promlouvala na demonstracích.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Rusové zabíjeli v Záporoží a Dnipru, útočila i Ukrajina

Ruský dron v ukrajinském Záporoží zabil muže a zranil ženu při útoku na civilní automobil, informoval náčelník oblastní správy Ivan Fedorov. Jednoho mrtvého a osm raněných si vyžádal ruský útok na Dnipro, oznámil náčelník regionální správy Oleksandr Hanža. Nejméně sedmnáct lidí také utrpělo zranění v ukrajinské Oděse, deset v Charkovské oblasti. Jednoho mrtvého a čtyři raněné hlásí i úřady v Bělgorodské oblasti na západě Ruska, o dvou raněných informovaly úřady v Moskevské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Na firmu v Mnichově zaútočili žháři, motiv byl podle policie politický

Staveniště před sídlem technologické firmy v Mnichově se v noci na čtvrtek stalo terčem žhářského útoku. Podle mluvčího zemského kriminálního úřadu (LKA) policie případ vyšetřuje jako pokus o útok s politickým motivem. Policie zadržela dva podezřelé Bulhary. Firma Rohde & Schwarz, na kterou útok zjevně mířil, dodává zboží i ozbrojeným silám. Škoda vznikla jen malá, informoval web bavorského rozhlasu BR24.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.