Havana uzná soukromé vlastnictví a volný trh. Proměna Kuby má však velké háčky

Nahrávám video
Kuba uzná soukromé vlastnictví
Zdroj: ČT24

Kuba poprvé od roku 1976 změní ústavu. Nový základní zákon státu uzná soukromé vlastnictví a volný trh, na podnikání bude ovšem dál dohlížet komunistický režim. Země by do budoucna měla mít také premiéra a výkon prezidentské funkce bude omezen na dvě pětiletá období. Režim ale bude dál omezovat svobodu projevu či médií.

Národní shromáždění má o návrhu nové ústavy hlasovat do konce týdne, následovat bude celonárodní referendum. Chudý stát uzná po půlstoletí soukromé vlastnictví a volný trh, které zakázal Fidel Castro po vítězství revoluce v roce 1959.

Částečné uvolnění přišlo teprve před sedmi lety, kdy moc převzal jeho mladší bratr Raúl, jenž povolil prodej bytů a soukromé podnikání. Počet samostatně výdělečných osob už vzrostl na 600 tisíc, tedy na 13 procent z celkové pracovní síly.

„Soukromníci a jejich podnikání jsou tím, co žene zemi vpřed. Rozvíjejí ji, dávají lidem práci, tlačí zemi dopředu. Skoncovat s ním byla obrovská chyba,“ míní provozní v soukromé restauraci Aylin Andinová.

Režim chce dostat podnikatele pod kontrolu, omezí licence

Dosavadní ústava z roku 1976 zakazuje příjmy „z vykořisťování práce druhých“. To z ní nejspíš zmizí, ale režim chce mít pod kontrolou i soukromé podnikání – na konci roku proto sníží počet živností téměř o polovinu a omezí výdej licencí na osobu.

Nový prezident Miguel Díaz-Canel, který úřad převzal v dubnu, chce tak zabránit bohatnutí jednotlivců a prohlubování sociálních rozdílů. Výdělky některých soukromých podnikatelů převyšují nízké příjmy většiny samostatně výdělečně činných a skromné mzdy ve veřejném sektoru. Vláda si také stěžuje, že se podnikatelé vyhýbají placení daní a kupují zboží na černém trhu.

Kubánská ekonomika má navíc problémy kvůli poklesu podpory z Venezuely, přísnějším regulacím obchodu a cestování s USA, nižšímu vývozu a dopadu různých bouří.

I v nové ústavě přitom zůstane vůdčí role komunistické strany, státních podniků a centrálního plánování. „Existuje hodně lidí, kteří mají obchody, ale ještě jsou stále zavřené. Soukromé domy, restaurace, bary čekají jen na povolení,“ upozornil soukromý taxikář Yasser Llera.

„Pakliže bude ekonomika spočívat na velkých podnicích, které budou v rukou státu, tak se pro tu ekonomiku změní málo. Samozřejmě změní se pro jednotlivce, kteří budou mít právo zřídit si dílnu, kde budou opravovat kola, nebo miniaturní restauraci, kde budou zaměstnávat své rodinné příslušníky, popřípadě kamarády, ale to s tou ekonomikou podle mého názoru neudělá nic,“ míní hispanista Josef Opatrný z Filosofické fakulty Univerzity Karlovy.

Reforma ústavy připravená skupinou poslanců v čele s šéfem komunistů Raúlem Castrem má přesto mírně nakročeno k demokracii – vznikne funkce premiéra, posílí parlament, naopak vládu prezidenta omezí jen na dvě pětiletá období s věkovým limitem.

Konec diskriminace a možné sňatky homosexuálů

Změny mají kromě ekonomických otázek nastat i ve společenské sféře. Nová ústava zakáže diskriminaci na základě pohlaví, etnického původu či fyzického postižení. Organizace bojující za práva sexuálních menšin doufají, že ústava rovněž legalizuje sňatky lidí stejného pohlaví, napsal zpravodajský server BBC News.

Povolení dvojího občanství by pak Kubáncům usnadnilo kontakt s příbuznými v exilu. Naproti tomu svoboda projevu, shromažďování i médií bude i dál omezována.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 40 mminutami

Američané jednají s Íránci v Pákistánu. Zahájili odminování Hormuzu

V Islámábádu začaly trojstranné mírové rozhovory mezi Íránem, Spojenými státy a Pákistánem. Agentura AP s odkazem na Bílý dům píše, že zástupci USA s íránskými protějšky jednají „tváří v tvář“. Americký viceprezident J. D. Vance i delegace z Teheránu předtím odděleně hovořili s pákistánským premiérem Šahbázem Šarífem. Nejmenovaný americký činitel popřel dřívější zprávy médií, že USA uvolnily některá íránská zmrazená aktiva, uvedla agentura Reuters.
08:25Aktualizovánopřed 47 mminutami

Inflace i vysoké životní náklady mohou ovlivnit výsledek maďarských voleb

Maďarská předvolební kampaň den před nedělním hlasováním vrcholí. Po šestnácti letech vlády Fideszu Viktora Orbána bude o případné změně rozhodovat i stav ekonomiky. Zemi trápí vysoká inflace a rostoucí životní náklady, řada podniků také zůstává závislá na evropských i státních dotacích.
před 51 mminutami

Babiš před volbami podpořil Orbána

Premiér Andrej Babiš (ANO) před nedělními parlamentními volbami v Maďarsku podpořil Viktora Orbána, který se se svou stranou Fidesz uchází o páté funkční období v čele vlády za sebou. V bouřlivých časech je volba stability a osvědčeného vedení důležitější než kdy dřív, míní Babiš. Naopak expremiér Petr Fiala (ODS) vyjádřil přesvědčení, že Orbán volby prohraje.
10:50Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rusko i těsně před zahájením klidu zbraní zabíjelo na Ukrajině

Nejméně dva lidé přišli o život při nočním ruském útoku na Oděsu na jihu Ukrajiny, oznámily místní úřady. Oběti hlásí i další oblasti. Útoky se uskutečnily krátce před plánovaným začátkem dočasného příměří u příležitosti pravoslavných Velikonoc. Podle úřadů v ruské Kurské oblasti Kyjev klid zbraní narušil, když krátce po jeho začátku údajně ukrajinský dron zranil tři lidi, tvrzení však nelze nezávisle ověřit. Rusko a Ukrajina si v sobotu vyměnily 175 válečných zajatců. Domů se vrací i sedm ruských civilistů.
09:51Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Izraelské útoky v Libanonu a v Gaze mají oběti

Nehledě na příměří, které má na Blízkém východě platit, zabily izraelské údery na třech místech v Libanonu deset lidí, včetně tří záchranářů. S odvoláním na tamní ministerstvo zdravotnictví to píše agentura AFP. Sedm lidí v noci zemřelo při izraelských útocích v Pásmu Gazy, uvedla palestinská civilní obrana. Izraelská armáda tvrdí, že zasáhla ozbrojenou buňku teroristického hnutí Hamás.
15:03Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Británie odloží předání ostrovů s důležitou vojenskou základnou

Británie pozastaví svůj plán na navrácení Čagoských ostrovů Mauriciu, uvedla v sobotu AFP s odvoláním na britskou vládu. O odložení plánu informovala rovněž britská stanice BBC. Dohodu o předání svrchovanosti nad ostrovy, na kterých se nachází strategicky důležitá americko-britská základna vojenského letectva Diego García, kritizoval nedávno jako velkou chybu americký prezident Donald Trump. Mauricius v reakci přislíbil vynaložit veškeré úsilí k dokončení dekolonizace, aby ostrovy získal diplomatickou a právní cestou.
10:47Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Dle Hřiba se v Maďarsku hraje o ruskou pátou kolonu, dle Rajchla o suverenitu

O víkendu rozhodnou voliči v Maďarsku o tom, jestli si křeslo premiéra udrží Viktor Orbán, nebo ho po šestnácti letech u moci vystřídá opozice. Poslanec Jindřich Rajchl (PRO, klub SPD) v Událostech, komentářích řekl, že se hraje o to, jestli bude pokračovat Orbánem reprezentovaný směr, který označil za „národně-tradicionalistický“, „suverénní“ a „sebevědomý“. „Je to rozhodování o tom, zda nadále bude vládnout v Maďarsku ruská pátá kolona,“ uvedl v debatě moderované Terezou Řezníčkovou šéf Pirátů Zdeněk Hřib.
před 8 hhodinami
Načítání...