Havana uzná soukromé vlastnictví a volný trh. Proměna Kuby má však velké háčky

Nahrávám video
Kuba uzná soukromé vlastnictví
Zdroj: ČT24

Kuba poprvé od roku 1976 změní ústavu. Nový základní zákon státu uzná soukromé vlastnictví a volný trh, na podnikání bude ovšem dál dohlížet komunistický režim. Země by do budoucna měla mít také premiéra a výkon prezidentské funkce bude omezen na dvě pětiletá období. Režim ale bude dál omezovat svobodu projevu či médií.

Národní shromáždění má o návrhu nové ústavy hlasovat do konce týdne, následovat bude celonárodní referendum. Chudý stát uzná po půlstoletí soukromé vlastnictví a volný trh, které zakázal Fidel Castro po vítězství revoluce v roce 1959.

Částečné uvolnění přišlo teprve před sedmi lety, kdy moc převzal jeho mladší bratr Raúl, jenž povolil prodej bytů a soukromé podnikání. Počet samostatně výdělečných osob už vzrostl na 600 tisíc, tedy na 13 procent z celkové pracovní síly.

„Soukromníci a jejich podnikání jsou tím, co žene zemi vpřed. Rozvíjejí ji, dávají lidem práci, tlačí zemi dopředu. Skoncovat s ním byla obrovská chyba,“ míní provozní v soukromé restauraci Aylin Andinová.

Režim chce dostat podnikatele pod kontrolu, omezí licence

Dosavadní ústava z roku 1976 zakazuje příjmy „z vykořisťování práce druhých“. To z ní nejspíš zmizí, ale režim chce mít pod kontrolou i soukromé podnikání – na konci roku proto sníží počet živností téměř o polovinu a omezí výdej licencí na osobu.

Nový prezident Miguel Díaz-Canel, který úřad převzal v dubnu, chce tak zabránit bohatnutí jednotlivců a prohlubování sociálních rozdílů. Výdělky některých soukromých podnikatelů převyšují nízké příjmy většiny samostatně výdělečně činných a skromné mzdy ve veřejném sektoru. Vláda si také stěžuje, že se podnikatelé vyhýbají placení daní a kupují zboží na černém trhu.

Kubánská ekonomika má navíc problémy kvůli poklesu podpory z Venezuely, přísnějším regulacím obchodu a cestování s USA, nižšímu vývozu a dopadu různých bouří.

I v nové ústavě přitom zůstane vůdčí role komunistické strany, státních podniků a centrálního plánování. „Existuje hodně lidí, kteří mají obchody, ale ještě jsou stále zavřené. Soukromé domy, restaurace, bary čekají jen na povolení,“ upozornil soukromý taxikář Yasser Llera.

„Pakliže bude ekonomika spočívat na velkých podnicích, které budou v rukou státu, tak se pro tu ekonomiku změní málo. Samozřejmě změní se pro jednotlivce, kteří budou mít právo zřídit si dílnu, kde budou opravovat kola, nebo miniaturní restauraci, kde budou zaměstnávat své rodinné příslušníky, popřípadě kamarády, ale to s tou ekonomikou podle mého názoru neudělá nic,“ míní hispanista Josef Opatrný z Filosofické fakulty Univerzity Karlovy.

Reforma ústavy připravená skupinou poslanců v čele s šéfem komunistů Raúlem Castrem má přesto mírně nakročeno k demokracii – vznikne funkce premiéra, posílí parlament, naopak vládu prezidenta omezí jen na dvě pětiletá období s věkovým limitem.

Konec diskriminace a možné sňatky homosexuálů

Změny mají kromě ekonomických otázek nastat i ve společenské sféře. Nová ústava zakáže diskriminaci na základě pohlaví, etnického původu či fyzického postižení. Organizace bojující za práva sexuálních menšin doufají, že ústava rovněž legalizuje sňatky lidí stejného pohlaví, napsal zpravodajský server BBC News.

Povolení dvojího občanství by pak Kubáncům usnadnilo kontakt s příbuznými v exilu. Naproti tomu svoboda projevu, shromažďování i médií bude i dál omezována.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
09:02Aktualizovánopřed 12 mminutami

Uzavřené nebe nad Blízkým východem ochromuje lety

Silné narušení globální letecké dopravy trvá vzhledem k bojům na Blízkém východě i v neděli. Mnoho zemí, včetně těch s klíčovými letišti v Dubaji nebo Dauhá, uzavřelo svůj vzdušný prostor, což vedlo k zrušení nebo přesměrování tisíců letů. Z Letiště Václava Havla v Praze od rána neodletěly desítky letadel, všechny právě do zemí v oblasti. Cestujícím na terminálech radí zaměstnanci.
13:01Aktualizovánopřed 44 mminutami

Íránským vůdcem bude dočasně ajatolláh Arafí

Funkci nejvyššího duchovního vůdce bude po Chameneího smrti dočasně plnit ajatolláh Alireza Arafí. Tento člen Rady strážců byl jmenován do vládnoucí rady, která dočasně převezme vedení státu. Kromě Arafího jsou ve vládnoucí radě také prezident Masúd Pezeškján a předseda soudní moci Gholám Hosejn Mohsení Edžeheí. Nového velitele pak mají íránské revoluční gardy.
05:12Aktualizovánopřed 56 mminutami

Íránská střela zničila izraelský kryt s lidmi. Mrtví jsou i v SAE

Íránské rakety a drony v neděli opět směřují na cíle v Izraeli. Ve městě Bejt Šemeš jedna z nich zabila devět lidí, píše server Times of Israel (ToI) a informuje o několika dalších zraněných. Hlasité exploze se ozvaly také ve Spojených arabských emirátech (SAE), podle ministerstva obrany tu údery připravily o život tři lidi a vyšší desítky dalších zranily. Jeden mrtvý a zranění jsou také v Kuvajtu. Terčem jsou i Dauhá, Manáma či ománský přístav Dakm.
00:01Aktualizovánopřed 58 mminutami

Nejméně devět lidí zemřelo v Karáčí, kde dav vpadl na konzulát USA

Nejméně devět lidí bylo zabito v Pákistánu, když stovky lidí vpadly na americký konzulát v přístavním městě Karáčí. Nejméně 25 dalších osob utrpělo zranění při prudkých střetech s bezpečnostními silami; někteří jsou v kritickém stavu a počet obětí může ještě stoupnout. Dav rozlítily zprávy o smrti íránského nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího. Informovala o tom agentura AP.
09:29Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Izraelská armáda útočí v srdci Teheránu

Izraelská armáda v neděli dopoledne oznámila, že zahájila údery na cíle v srdci Teheránu, píše agentura AFP. Izrael a Spojené státy v sobotu ráno zahájily rozsáhlý letecký útok na Írán, který směřoval na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Americký prezident Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu vyvinout jadernou zbraň a vyzval také Íránce, aby vyšli do ulic a režim svrhli.
02:27Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rusko v únoru vypálilo proti Ukrajině nejvíce střel od začátku roku 2023, uvádí AFP

Rusko letos v únoru vypálilo proti Ukrajině více raket a střel než v kterémkoli jiném měsíci přinejmenším od začátku roku 2023, a to zejména při nočních útocích na energetickou síť. Uvedla to agentura AFP s odvoláním na vlastní analýzu údajů, které každý den zveřejňuje ukrajinské letectvo.
12:16Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Belgie zadržela tanker z ruské stínové flotily

Belgické speciální síly zadržely v Severním moři tanker z takzvané ruské stínové flotily obcházející sankce. Po připlutí do přístavu Brusel loď zabaví, informovala agentura AFP s odvoláním na členy belgické vlády. Později informaci potvrdil francouzský prezident Emmanuel Macron, který zveřejnil záběry ze zásahu. Francouzské jednotky s těmi belgickými spolupracovaly. Zásah ocenil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
11:27Aktualizovánopřed 3 hhodinami
Načítání...