Hamburk - Evropa má za sebou jedno z prvních vrcholných setkání s novou čínskou garniturou. Summit EU-Čína v Hamburku odhalil sebevědomí nejlidnatější země světa. Peking už nechce být lacinou dílnou planety a sází na vyspělé technologie.
„Čína spěje k udržitelnému oživení podporou domácí spotřeby. Německo by si z ní mohlo vzít příklad,“ řekl ekonom Heiner Flassbeck. Naopak, otázka, jestli se Evropa může stát hospodářským motorem světa, čínského delegáta spíš pobavila. Kromě hvězd na vlajkách zazářily na summitu i dvě hvězdy politického nebe. Bývalý německý kancléř Helmut Schmidt a neméně slavný americký politolog a ministr zahraničí Henry Kissinger - muži, kteří navázali diplomatické styky svých zemí s komunistickou Čínou.
Ve sporu obchod versus lidská práva mají oba veteráni světové politiky jasno. Slova jako Tibet nebo političtí vězni v Hamburku téměř nezazněla. „Spolu s Helmutem varujeme před tím, tlačit silou na změnu vnitřních poměrů,“ podotkl politolog Henry Kissinger.
Pro Čínu je Hamburk branou do Evropy
Že čínsko-evropské setkání hostil právě Hamburk, není náhoda. Hamburk je pro Čínu branou do Evropy, a ne poprvé. Už před první světovou válkou tu vznikla jedna z největších čínských čtvrtí na kontinentu. Za vlády nacistů tragicky zanikla, gestapo v roce 1944 poslalo většinu jejích mužských obyvatel do koncentračních táborů.
Dnes ale čínský Hamburk opět kvete. Čtyřicet procent lodí do největšího německého přístavu připlouvá právě z Číny. Rudá barva čínské vlajky stále lépe ladí s lucernami tamní slavné vykřičené čtvrti.
