Haiti po zemětřesení: Chybí potraviny, voda, stany i lékaři. Lidé spí na igelitech na mokré zemi

Nahrávám video
Události: Další otřesy na Haiti
Zdroj: ČT24

Počet potvrzených obětí sobotního zemětřesení na Haiti stoupl na 2189, oznámily agentury Reuters a AP s odvoláním na místní úřady. Dosud haitská civilní ochrana hlásila 1941 mrtvých. Tisíce lidí jsou zraněny. Záplavy a silné deště v minulých dnech přerušily snahy o hledání přeživších a pomoc těm, kteří zůstali bez domova nebo bez jídla a vody.

„Haiti je na kolenou,“ prohlásil ve středu premiér země Ariel Henry. „Zemětřesení, které zdevastovalo velkou část jihu země, znovu ukazuje naše limity a to, jak jsme křehcí,“ dodal ministerský předseda v době, kdy přeživší projevovali čím dál větší frustraci z pomalého poskytování pomoci v nejvíce postižených oblastech.

„Jako soudce nemůžu mít politický názor. Ale jako člověk, jako člověk zajímající se o situaci své země, (musím říct) nic nefunguje. Neudělali nic, aby se připravili na tuto katastrofu,“ kritizoval vládu Pierre Cenel z města Les Cayes.

Vedoucí haitské civilní ochrany Jerry Chandler připustil, že pomoc se do mnoha oblastí ještě nedostala, ale úřady se ji tam podle něj snaží dostat. Humanitární pomoc potřebuje nejméně 650 tisíc Haiťanů a 135 tisíc rodin je bez střechy nad hlavou, uvedl Chandler.

Nemocnice kolabují, obchody nefungují

Podle zahraničních médií tisíce z nich přespávají v provizorních přístřeších postavených z větví a plachet, děti spí na igelitech na mokré zemi. Zraněných je nejméně 12 tisíc, nemocnice jsou přeplněné, chybí lékaři, potraviny, pitná voda. Dodávky pomoci ztěžuje i působení ozbrojených gangů, jež kontrolují některé oblasti.

 „Nemáme pitnou vodu, nemáme se kde umýt, není jídlo. I když má někdo peníze, nemůže si nic koupit, protože obchody jsou zničené,“ popsal deníku El País dvaasedmdesátiletý Charly Gonouse, který přišel při zemětřesení o dům nedaleko města Les Cayes. „Tady nefunguje vláda, pomáháme si sami,“ dodal.

Nemocnice kolabují, nemají dost zdravotnického materiálu ani zdravotníků. „Jedno z dětí, které jsem ošetřovala, se vrátilo z nemocnice. Má těžkou zlomeninu a potřebuje operaci. Ale v nemocnici neměli ani sádru a dali mu jen obvaz,“ popsala situaci serveru BBC Mundo Chilanka Consuelo Alzamoraová, která žije v Les Cayes deset let.

Následky zemětřesení na Haiti
Zdroj: Tcharly Coutin/ČTK/XINHUA

„Lidé si postavili provizorní stany na fotbalových hřištích či jiných volných prostorách, rozdávali jsme igelity, aby měli alespoň na čem spát, když zem je mokrá po deštích,“ dodala.

Sobotní zemětřesení o síle 7,2 stupně bylo v Americe druhé nejtragičtější za posledních dvacet let, větší katastrofu zažilo Haiti v lednu 2010, kdy po otřesech zemřely statisíce lidí. Nejchudší americká země se přitom z otřesů půdy před jedenácti lety stále vzpamatovává.

Poslední přírodní neštěstí zemi postihlo jen několik týdnů poté, co ozbrojenci zavraždili prezidenta Jovenela Moïseho, což stát uvrhlo do politického chaosu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 2 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 3 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 4 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 8 hhodinami
Načítání...