Tbilisi – Během války Ruska s Gruzií uprchly z Jižní Osetie tisíce Gruzínců. Jejich budoucnost je nejasná. Bojí se vrátit domů, navíc na území, které obsadila ruská armáda, zatím ani nemohou. Do oblasti se nedostali ani zástupci Mezinárodního červeného kříže. Na gruzínské straně se k uprchlíkům dostávají první konvoje.
I kdyby se jihoosetinským Gruzíncům podařilo vrátit domů, pravděpodobně by našli jenom spáleniště. „Osetinci mi vypálili dům přímo před očima,“ říká starousedlice z vesnice Kechvi, která odmítla opustit domov.
Jižní Osetii nadále opouštějí Gruzínci, kteří se pod ruskou správou necítí bezpečně. Ve vnitřní Gruzii je podle odhadu vysokého komisaře OSN Antonia Guterese 160 tisíc lidí, kteří museli od začátku války s Ruskem odejít z domova.
Proti ruské přítomnosti a pomalému stahování protestovala v úterý ve městě Gori skupina Gruzínců u kontrolního stanoviště ruské armády. Nedošlo ale k žádnému násilí, demonstranti zůstali u vyvolávání hesel a okupační vojáci je v klidu pozorovali.
O situaci v Gruzii v úterý jednali v Bruselu také ministři zahraničí NATO. Ti se shodli, že Rusko vpádem do Gruzie porušilo mezinárodní právo. Moskva ale za agresora označila Tbilisi, závěry NATO považuje za neobjektivní a pohrozila zhoršením vztahů se západem.
