Miliardy dolarů z nelegální činnosti „vyčistil“ během několika let důmyslný podvodný mechanismus popisovaný jako „globální pračka peněz.“ Píše o něm mimo jiné britský Guardian. Špinavé peníze pocházely z ruských bank a mechanismus zahrnoval řadu transakcí, do kterých byly zapojené fiktivní firmy i velké světové banky. Podle Guardianu jsou pachatelé zřejmě napojení na ruskou elitu.
Data, ze kterých Guardian a další média vycházejí, získal Projekt zpravodajství o organizovaném zločinu a korupci (OCCRP). Má jít o údaje z tříletého vyšetřování této kauzy lotyšskými a moldavskými úřady. Projekt data poskytl Guardianu a dalším médiím ve víc než třiceti zemích.
Podle těchto dat měla od ledna 2011 do října 2014 „globální pračka“ vyčistit bezmála 21 miliard dolarů z trestné činnosti, podle detektivů může být skutečná suma „vypraných peněz“ až čtyřikrát vyšší. Peníze byly na začátku uložené na účtech nejméně devatenácti ruských bank, postupně se ale objevily v držení víc než pěti tisíc společností v daňových rájích.
Účelem bylo zamaskovat původ peněz a hlavně vyslat je na cestu kolem světa. Finance podle odhadů prošly celkem 96 zeměmi včetně Německa, USA, Velké Británie, Francie, Číny, Slovinska či Tchaj-wanu.
A také více než sedmi stovkami světových bank, často prestižních institucí, jako jsou třeba britské HSBC, the Royal Bank of Scotland, Lloyds a Barclays nebo americké Citibank and Bank of America. Zdokumentováno je přibližně sedmdesát tisíc transakcí.
Guardian kontaktoval banky, přes které šlo nejvíc podezřelých transakcí, mezi nimi právě HSBC nebo Royal Bank of Scotland. Žádná z nich nezpochybnila důvěryhodnost dat, zároveň ale všechny zdůraznily, že u nich fungují striktní opatření proti praní špinavých peněz.
Na začátku byly fiktivní dluhy
Ruské firmy, které stály na začátku celého mechanismu, si naoko dlužily astronomické sumy. Vymáhání ale řešily moldavské soudy, protože v managementu společností byli vždy občané Moldavska. Jakmile soudy nařídily vyrovnání dluhů, rozběhly se peníze z Ruska dál.
Do mechanismu bylo zapojeno asi pět stovek lidí. Byli mezi nimi oligarchové, moskevští bankéři a lidé pracující pro ruskou tajnou službu FSB nebo lidé na ni napojení. Existuje podezření, že z pračky profitovali také vysoce postavení úředníci.
Údajný architekt systému, moldavský podnikatel a bývalý poslanec Vjačeslav Platon, byl loni zatčen ukrajinskou policií a předán Moldavsku, kde byl obviněn. Platon označil obvinění za nesmyslné. Některé banky v Rusku a Lotyšsku kvůli praní špinavých peněz skončily, mezi nimi RZB, Baltica a Trasta Komercbanka.
