Brno – Jižní Morava je domovem vzácného druhu žížaly, která dorůstá až do velikosti 60 centimetrů. Vyskytuje se pouze na malém území právě na pomezí Moravy, Slovenska, Rakouska a Maďarska. Netradičního obyvatele podzemního světa natáčel redaktor České televize Vladimír Kořen. Ve velikosti není však česká žížala ničím extra, v Austrálii dorůstají „žížalí obryně“ až do tří metrů.
Je to žížala, se kterou by měl kos problém. Žije na několika málo místech Moravy, jako je Pouzdřanská step. „Naše nejdelší žížala měří něco málo přes 60 cm na délku. Ve srovnání s některými druhy ve světě je to ale hotový břídil,“ říká nadneseně Václav Pižl z Ústavu půdní biologie AV ČR. Australské žížaly můžou dorůst až ke třem metrům.
Český rekordman potřebuje suché černozemě. Ve větší hloubce přežívá ve složitých systémech chodeb. Na povrchu ji prozradí zvláštní výkaly. „Vytvářejí takové kupičky malých válečků, suchých a relativně kompaktních,“ dodává Pižl. Když se pak u takového místa vylije speciální tekutina, žížaly vylezou. „Je to tekutina, která té žížale páchne a ona se pak snaží dostat na vzduch, z dosahu té tekutiny,“ vysvětluje redaktor pořadu Meteor Marek Janáč.
Hrozbou pro žížaly je (jak jinak) člověk
I žížaly může člověk ohrozit. Na rozlehlé místo, které překopou bagry, se pak podobné rousnice můžou vrátit až za několik desítek let. Ochrana půdních organismů je ale malá, přestože úrodnou půdu aktivně vytvářejí. Ještě v 60. letech biologové napočítali přes milion jedinců. Pak přišla chemizace.
„Katastrofa přetrvává. Teď už je to lepší, je tam tak pět až deset tisíc jedinců na metr čtvereční,“ dodává Josef Rusek z Ústavu půdní biologie AV ČR. Svět půdních živočichů patří mezi nejméně prozkoumané části přírody. Koneckonců druh naší nejdelší žížaly byl objeven teprve v první polovině minulého století.
