Moskva – Vysoce postavení představitelé Evropské unie a USA straší Moskvu děsivými a neodvratnými hospodářskými sankcemi kvůli ruské okupaci Krymu a jedno ultimátum stíhá druhé. Ve skutečnosti žádné skutečné sankce nejsou možné, protože Západ potřebuje Rusko ekonomicky mnohem více než Rusko Západ, konstatuje komentátor internetového deníku gazeta.ru Pjotr Vlasov.
Komentátor polemizuje i se šéfem české diplomacie Lubomírem Zaorálkem. Ten podle něj pohrozil, že omezí vstup ruských občanů na české území, protože by se jejich pobyt zde mohl stát záminkou k ruské invazi. „Hned jsem si vzpomněl na poslední cestu do Česka,“ píše Vlasov. „V nové pražské čtvrti Zličín mi realitní agentka vyprávěla o tom, že 80 procent obytné plochy v sympatických šestipodlažních domech zakoupili ruští investoři. Někteří si kupují hned 10 či 20 bytů a pak je pronajímají Čechům. V Karlových Varech, hlavních českých lázních, zhruba 50 procent nákupů nemovitostí připadá na Rusy. Kromě toho Česko loni navštívilo 750 000 turistů z Ruska. Podle nejskromnějších odhadů tu utratili 400 milionů dolarů (zhruba osm miliard korun). Proto mám dvě možnosti, jak si Zaorálkova slova vyložit: První zní, že se narodil ve Lvově či ve Vinnycji, anebo, což je mnohem realisitčtější, ministr prostě blufuje,“ usoudil autor.
Zaorálek v tom ale není sám. I vysoce postavení představitelé Evropské unie a USA se snaží postrašit Moskvu děsivými a neodvratnými hospodářskými sankcemi, poznamenal Vlasov a dodal, že ultimáta následují jedno po druhém: buď stažení vojsk z Krymu, anebo… Ono „anebo“ ale většinou zůstane viset ve vzduchu, podotkl.
Zatímco v EU většinou vyhrožují eurokrati, tedy „lidé bez jakékoliv odpovědnosti a pohlcení vlastní kariérou“, Američané s „hollywoodským patosem“ načrtávají nepřekročitelné „červené čáry“, ale neustále pokukují po spojencích a tvrdí, že bez Evropy nebudou mít sankce smysl. Mezitím se v britském tisku objevil vládní dokument, podle kterého se Londýn v případě, že se EU na nějaké sankce zmůže, připojí jen symbolicky, aby neutrpěly britské zájmy. Londýn je ochoten zavést vízová omezení pro některé ruské představitele, nehodlá ale omezovat finanční operace Rusů. Text dokumentu vylučuje nejen vojenskou akci, ale i obchodní omezení.
Komentátor Pjotr Vlasov:
Dnes s sebou jakékoliv vážně míněné sankce proti Moskvě nesou riziko, že se pro Západ krajně výhodná konfigurace hospodářských vztahů ve stylu „prodal ropu a koupil si vilu v Itálii“ transformuje v něco mnohem méně výhodného.
„Stejné nálady převládají ve většině evropských metropolí, snad s výjimkou Varšavy či Vilniusu (…). Ve skutečnosti EU nemá chuť vést válku, a to ani obchodní,“ usoudil ruský deník.
Problém prý netkví jen v evropské závislosti na dodávkách ruských surovin, ale i v nestabilní situaci evropských ekonomik, kdy „libovolný vnější podnět“ by mohl ohrozit celý systém. A také všem náramně vyhovuje dosavadní stav, kdy Rusko každým rokem prodá Západu suroviny za 400 miliard dolarů, ale 100 miliard se legálně i nelegálně vrací zpět na Západ jako ruské investice a dalších 200 miliard Rusové utratí za dovoz zařízení a potravin.
Tento systém také umožňuje mít pod kontrolou tu část ruské elity, která má své jmění uložené na Západě. Ukrajinský prezident Viktor Janukovyč měl všechny nástroje, aby rozehnal demonstrace, ale strach, aby nepřišel o četná konta, mu tak svázal ruce, že přišel o všechnu iniciativu. O takový „řídící pult“ se Západ tvrdými sankcemi proti ruským oligarchům sotva připraví, odhadl server a dodal, že izolace části světového trhu novou železnou oponou by byla „tím nejhrůznějším, co si dokáže představit současný kapitalismus“, založený na neustálém rozšiřování trhu.
